Reklama

Reklama

Kmotr II

  • USA The Godfather: Part II (více)
Trailer 1

Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary... Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla... Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (1 022)

B!shop 

všechny recenze uživatele

Mno druhej dil si bere z knizky jen cast o detstvi Vita a druha polovina deje uz neni podle knizky a to je ten problem. Zatimco casti s Vitem jsou naprosto bezchybny, jeho cesta k moci je proste dokonala a Robert De Niro se Marlonovi skoro vyrovna, tak cast o obchodech Michaela Corleona pusobi trochu zmatene. Casti z Vitem povazuju za jedny z nejlepsich scen ze vsech tri Kmotru. Sice na zaver do sebe zapadne i cast z Michaelem, ale ze zacatku jsem se v deji docela ztracel a misty jsem netusil kdo je kdo a co kdo chce a jelikoz jsem se nemohl stotoznit s postavama, obcas jsem se nudil, ale jen vyjimecne. Zachranuje to hlavne Al Pacino a John Cazale, ty nemaj chybu. Druhej dil uz je slabsi nez prvni, ale presto vybornej mafianskej film a dustojne pokracovani. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Pokračování velmi kvalitních a velmi oblíbených filmů jsou vždy obtížná disciplína. Při použití známého ´´ dvakrát do stejné řeky nevkročíš ´´ někdy ani nemusí pomoct stačit fakt, že se vrací tvůrce původního filmu. Přesto dokážeme vyjmenovat pokračování, které si svou existenci dokáží naprosto obhájit a dá se dokonce v jistých případech i polemizovat nad tím, zda přeci jen nepřekonali své předchůdce. Terminátor 2, Vetřelci, Impérium vrací úder, Temný rytíř, Spider-Man 2 či Kmotr 2. Původní Kmotr si došel pro Oscara za nejlepší film a pokus vyrovnat se mu byl tedy obtížná mise. Francis Ford Coppola ovšem v roce 1974, dva roky po premiéře původního filmu skutečně dokázal přijít s pokračováním, které se svému předchůdci (minimálně) vyrovná. V roce 1974 tak Francis Ford Coppola realizoval další parádní kriminální epos, který do jisté míry s Kmotrem 1 tvoří jeden velký příběh. A na rodinu Corleonů vrhá tak trochu jiný pohled.   Kmotr II totiž není jen pokračováním příběhu Michaela Corleona na pozici Dona, ale také Kmotr II paralelně vypráví o původu Vita Corleoneho. Kmotr II tak vypráví dva separátní příběhy, které od sebe dělí časové zasazení a spojuje je jen fakt, že jde o příběh jedné rodiny/dvou generací. Příběh o tom, jak se z Vita Corleoneho stává někdo i příběh o tom, jak se jeho synovi o pár dekád později tak trochu láme led pod nohami a při snaze o spasení svého kriminálního impéria dochází i k narušení toho nejcennějšího - rodiny.   Z Kmotra II tak čpí nádech tragédie, který ještě více umocňuje fakt, že po smrti Vita Corleoneho už rodina Corleonových není jako dřív. Francis Ford Coppola vlastně k pokračování přestoupil zcela jinak, bylo poté vlastně riskantní vyprávět dvě příběhové linie v rámci jednoho filmu. Díky délce 200 minut a důrazu na obě linie to ovšem skvěle funguje. I tentokrát dochází ke kolotoči zrad, úmrtí a ztracených ideálů, opět je to řemeslně vyladěné do nejmenšího detailu a i tentokrát se musí sklonit klobouk nad tím, jak Coppola po druhé za sebou vypráví jeden (vlastně dva) velký strhující příběh, který Coppola spolu s Mario Puzem dokázali skvěle vyladit do jednoho funkčního celku, staré postavy dokázali ještě více rozpracovat a ty nové udělat stejně zajímavými.   Kráčet tehdy ve stopách vyšlapané Marlonem Brandem rozhodně nemohlo být jednoduché, Robert De Niro byl ovšem skvělá náhrada, kdy se dalo snadno uvěřit tomu, že je jeho Vito Corleone skutečně mladší verzi Vita Corleoneho v podání Marlona Branda. Přeskakování do Vitovy minulosti, kdy pomalu šplhá po potravním řetězci a stává se uznávaným a spravedlivým Kmotrem dohromady poté vrhá na tuto postavu tak trochu jiné světlo, především i k přihlédnutí nad tragickým úvodem z Vitova dětství. Celá linka z minulosti naprosto dokáže osvětlit, proč se Corleonova rodina dočkala tak významného postavení.   Je ovšem jasné, že Michael Corleone není svým otcem, i když by možná chtěl být jako on. V průběhu Kmotra II je zajímavé uvažovat nad tím, jak by Vito svému synovi poradil a v jistých případech se dá snadno odhadnout, že by Vito v jistých momentech na svého syna vyloženě pyšný nebyl. V podání Al Pacina se z Michaela Corleoneho definitivně v Kmotrovi II stává veskrze tragická figura, která při snaze o rozšíření své moci zároveň přijde o to, co je pro něj přeci jen důležitější. Přesně to, co člověku začne chybět až v momentě, kdy o to přijde. Závěrečná scéna naprosto skvěle funguje nejen díky opět famózní hudbě Nino Roty (tentokrát ve spolupráci s Francesocou Penninou a Carminem Coppolou, otcem Francise Forda Coppoly), ale především i díky faktu, že Pacino dokáže prodat Michaelovo aktuální rozpoložení skrze pouhý kamenný výraz.   Coppolův um na tehdejším vrcholu jeho sil za pochodu tkví ze všech stran. Kmotr II opět v jeho podání působil velkolepě, z různých scén tkví ta správná energie, Coppola přesně ví, kdy se hodí nostalgické vzpomínání na časy, kdy bylo líp i momenty, které sází na herecké výkony na vrcholu sil. Neplatí to jen o Pacinovi a De Nirovi, ale také o Robertu Duvallovi, Diane Keaton, Johnu Cazaleovi či Lee Strasbergovi a Michael V. Gazzovi. Právě tito dva se jako Hyman Roth respektive Frank Pentangeli představují jako další dvě stěžejní postavy v trilogii Kmotr a posílili už tak silně nabitý casting. Jak se postupně prolínají linky o splněném americkém snu a pádu na dno, definitivně se tím vlastně ukazuje o čem je celá trilogie Kmotr jako celek. O hodnotách. Těch hodnotách, které si Vito Corleone uvědomoval a měl je na prvním místě, jeho syn Michael ovšem skutečně není svým otcem. První dva díly Kmotra tak vedle sebe víceméně fungují ve skvělém kontrastu a především dohromady skutečně parádně fungují jako celek. První Kmotr možná lépe drží při sobě (především proto, že nemusí přeskakovat z jedné časové linie do druhé), Kmotr II je ovšem vynikající pokračování, které se po právu dočkalo na Oscarech ceny za nejlepší film roku 1974. Coppola si poté právem došel pro Oscara za režii, De Niro právem pro Oscara za nejlepšího vedlejšího herce a neostrouhali ani hudebníci, výprava a především scénář dvojice Coppola/Puzo. Naopak i podruhé (a ne naposled) v rámci Kmotra ostrouhal Al Pacino, na druhou stranu ovšem dokázal, že je v rámci Oscarů Michael Corleone jeden z nejvíce nedoceněných hereckých výkonů všech dob (platí to víceméně o libovolném díle trilogie).   Kmotr II je fenomenální pokračování fenomenálního filmu, které by příběh rodiny Corleonových mohlo uzavřít skvěle. Kmotr III vznikl v roce 1990 a oproti svým dvěma předchůdcům už není tak zásadní a především vtahující. Jeho existence ovšem alespoň vyznění Kmotra II dává ještě o řádek víc. I když Kmotr II toho vlastně zas tak moc navíc nepotřebuje a Kmotr III už toho vlastně moc navíc říct nemohl. I když se nedá říct, že Coppola potenciál úplně vyčerpal, Kmotr II přeci jen ve své době příběh rodiny Corleonů uzavřel fenomenálně. A čas mu dal tak trochu za pravdu, že tohle by bylo těžké nějakým způsobem překonat.... () (méně) (více)

Reklama

Mahalik 

všechny recenze uživatele

Filmy Kmotr (třetí jsem ještě neviděl, takže..) jsou jako olivy. První chutná strašně trpce a říkáte si, že už si snad ani druhou nevezmete. Jenže pak neodoláte a už žvýkáte druhou. Je pořád trpká, ale už vám začíná chutnat a při třetí už tuto pochutinu považujete za drogu. Chcete víc a nemůžete přestat. A přesně takhle to mám s Kmotrem. První díl s Marlonem Brandonem je sice úchvátný, ale prostě mě to neposadilo na zadek. Dvojka je ale přesně to co jsem chtěl vidět. Emoce, hádky, přestřelky, nenávist, pocity úzkosti atd. Nejvíc se mi líbilo prolínání se s dětstvím Vita, to prostě mělo švih a De Niro tomu všemu vévodil (ten jeho hlas byl skvělej). Ovšem přehlednutí Al Pacina akademií byla opravdu ostuda: "Styďte se!". Za nějakou dobu se určitě budu chtít podívat na finální díl a nesmím zapomenout koupit si k němu olivy :D "Pasuji tímto režiséra F.F. Coppolu do královského stavu ! ". ()

lesumir 

všechny recenze uživatele

Váhám nad tím, co bylo lepší, jestli jednička, nebo dvojka. Tohle rozhodování nechám stranou a zaměřím se na dvojku. CO se týká scén z Vitova mládí, kde ho stvárňuje DeNiro jsou naprosto dokonalá, určitě nejlepší části ve filmu. Druhá dějová linie byla taktéž nadrpůměrná, ale chvílemi, kdy to bylo skoro one man show Al Pacina jsem se malinko nudil. Ale musím dát plný počet, protože všechny díly Kmotra jsou mojí srdeční záležitostí, rozhodně jeden z nejlepších filmů světové kinematografie. Líbil se mi také Duvall jako Tom Hagen, hrál tročiku jinak, drsněji a sedlo mu to. Jen škoda, že právě toho Oscara nedostal on, ale De Niro si ho zasloužil. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Jedna z mála výjimek, potvrzující pravidlo o slabším pokračování.. Tohle pokračování je minimálně stejně dobré, jako první díl. Herecké výkony stále na maximální možné úrovni, režie špičková, děj precizně zpracovaný - je jen málo příběhů, kdy se nedá jednoznačně posoudit, zda je lepší kniha, nebo film. ()

Galerie (176)

Zajímavosti (77)

  • Na začátku filmu je zobrazena socha Svobody v zelené barvě. Ovšem původní barva byla typická barva mědi, matně hnědá. Působením atmosférických vlivů vzniká patina, v případě mědi na soše Svobody barvy modro-zelené. Tuto barvu dostávala postupně a dle historických zdrojů byla v roce 1910 již napůl zoxidována půlka sochy. V době, kdy mladý Vito (Oreste Baldini) do New Yorku přijíždí, tedy v roce 1901, by tedy měla z větší části ještě původní barvu. (VinceCZ)
  • Na začátku filmu, když mafie zabije mladičkého Paola, ho poté jeho matka objímá na zemi, přičemž je jasně vidět, jak dětský herec pohne rukou na kameni. (Mol)

Související novinky

Zemřel Roger Corman

Zemřel Roger Corman

12.05.2024

Svět filmu přišel o jednu z ikon americké kinematografie, v kalifornské Santa Monice totiž zemřel legendární americký režisér, producent a scenárista Roger Corman. Bylo mu úctyhodných osmadevadesát… (více)

Remake akčního Raidu je v nejlepších rukou

Remake akčního Raidu je v nejlepších rukou

11.01.2022

Už pár měsíců víme, že remake akčního filmu desetiletí The Raid / Zátah: Vykoupení natočí režisér Patrick Hughes (Expendables: Postradatelní 3, Zabiják & bodyguard). Film si objednal Netflix a… (více)

Zdigitalizovaní drsňáci se vrací na plátna kin!

Zdigitalizovaní drsňáci se vrací na plátna kin!

27.05.2012

V červnu se diváci mohou těšit na tři klasické perly stříbrného plátna s tématem „drsní muži“ – Rocky, Zjizvená tvář a Hodný, zlý a ošklivý. Všechny tři uvedené filmy bude možné vidět pouze během… (více)

Reklama

Reklama