Inferno

Při natáčení Inferna se muselo zkonzumovat nehorázné množství drog, protože natočit něco tak šílenýho, to snad ani nešlo jinak. A právě především u Jean-Clauda jsem po celou dobu sledoval, jestli ještě nemá bílej rypák od koksu, neboť ten tu hází takový ksichty a pózy, že jsem nevěděl, jestli se tomu mám smát, nebo to je fakt takový otřes, ale ve výsledku to nic nemění na tom, že jde jednoduše o jeden z nejhorších filmů Van Dammovi kariéry. Jeho výkon je tu doslova otřesný a nikdo mě nepřesvědčí o tom, že vlastně vůbec věděl, co dělá. Hned v závěsu za ním v konzumaci všemožných opiátu pak určitě musel být Pat Morita, neskutečně trapná to parodie na dědečka hříbečka a když už jsem u toho obsazení, nezapomenutelnou figurkou tu je ještě Bill Erwin, ale v jeho nenapodobitelných výstupech už sehrála svou roli spíš stařecká demence, než vliv omamných látek. Zápletku Inferna jinak odmítám jakkoliv komentovat, to je prostě fakt inferno, bezduchá vypatlanina, kdy je zcela jedno, co se tam děje, protože to stejně neustále působilo jako ta nejamatérštější tvorba vymaštěných hlav, s nehoráznou řadou kiksů, nelogických činů, vět a scén, které vesměs nedávali smysl. A atmosféra se tu pak tvůrcům díky prostředí sice navodit podařila, ale její působivost byla stejně zcela nulová. Ničím dalším, o čem by se zde dalo zmínit, a to třeba i v tom negativním smyslu, už ale Inferno nedisponuje, a tak mohu už jen konstatovat, že tento snímek je zkrátka ryzí filmový odpad, který jasně definuje období Van Dammovi kariéry, kdy byl na skutečném dni, a to jak v osobním, tak profesním životě. (11.10.2014)

Ty vole, tak toto bol iný úlet. Toto bol pád na dno oproti predchádzajúcej tvorbe ako sviňa. Osobne si z príbehu už moc nepamätám, ale pamätám si, že mi nesedelo na tom nič, od výpravy, cez súboje, cez kostýmy, hudbu, jednoducho absolútne nič, takže aj tá hviezda je len z milosti a kvôli niekdajšej váhe JCVD. (12.08.2019)

Film je potřeba vnímat v kontextu Van Dammovy kariéry. De facto je to jakási primitivně humorná a béčkově naivní předzvěst JCVD. Inferno v sobě spojuje klasický brakový příběh a reflexi Van Dammova bezprostředně předcházejícího životního období. Při pohledu na filmografii sice koncem 90. let natáčel své nejambicióznější filmy, ale současně byl jako hvězda na dně – vláčený bulvárem, drogové skandály, upadající výdělečnost a především nadmuté ego, které spolu s věhlasnou problematičností od hvězdy odrazovalo producenty. V Infernu Van Damme hraje muže, který na začátku je úplně na dně a chce spáchat sebevraždu. Nicméně akční hrdina příznačně nemůže umřít, protože musí urovnat bezpráví a dát lidem ve filmovém městečku a přeneseně i divákům novou naději. Film obsahuje množství mnohoznačných scén, které v příběhu nemají velkou roli, ale zato odkazují k Van Dammovi – scéna, kde pohrdavě rozpráší kokain, řeči o tom, jak nesmí zemřít, mytizace hrdiny coby nositele naděje, nadsazené scény glorifikující jeho sexappeal (je to navíc poslední film, kde ukáže svůj zadek jako atrakci, což byl Van Dammův trademark od začátku 90. let a přitahoval k jeho filmům početné ženské i gay publikum). Samozřejmě, že Inferno ani v nejmenším nedosahuje sofistikovanosti JCVD a neoslovuje diváky tak zpříma, ale je to další doklad toho, že Van Damme vždy vědomě pracoval se svou image. Navíc Inferno je velmi zábavné tím, jak mísí naivní mysticismus, přestřelenou vážnost béčkových akčňáků a záměrnou nadsázku s množstvím cíleně shazujícíh prvků. (09.04.2009)

Poslední film režiséra slavného Rockyho Johna G. Avildsena, který ty bojové filmy měl evidentně dost rád. Tady se navíc spojil s Tomem O'Rourkem, kterého nevím kde vyhrabali, aby zrovna zde napsal scénář. Tyhle typy filmů s Jeanem-Claudem Van Dammem nikdy nebyly bůhví na jaké úrovni. Nakonec on ani není geniální herec stejně jako Steven Seagal například. Sem tam pak děje filmů odkazují na indiány a jejich moudrost či jistou nadpozemskou spiritualitu, čemuž se hojně nevyhýbal ani Chuck Norris, ale hned několikrát to použil i již zmíněný S. S. Jenže Inferno, krom zajímavé atmosféry řiti světa, kde evidentně nikdo nehlídá zákon a nikdo z městečka bůhví proč ani nikoho od policie nevyhledá, je zde i prvek lehké komedie. Chvílemi jsem opravdu netušil, zda to celé myslí tvůrci vážně nebo si malinko utahují i sami ze sebe či toho, co právě tvoří. Ve snímku je celá řada docela úsměvných momentů a samotné postavy obyvatel jsou leckdy dost bizarní. Nakonec i samotný závěr, ve kterém Asiat se svou novou partnerkou Bertie oznamují, že budou mít dítě, působí směšně. Je to akční film, ve kterém se napětí a drama mísí s nadneseností a humorem, ale samotná atmosféra není vyloženě špatná. On toho ani Van Damme z bojových umění moc neukáže, spíše se ohání zbraní. Samozřejmě herecké výkony a celkový scénář včetně dialogů jsou jako u ostatních podobných filmů, prostě průměrné. (20.07.2023)

Rozhodl jsem se po jednom únavném dni v práci dát šanci starýmu JCVD, jehož novou tvorbu vůbec neznám (naposledy Timecop). Inferno opravdu není tak hrozné, jak se nám tu snaží mnozí naznačit. Je sice trochu smutné pozorovat, kam až zašla kariéra Johna G. Avildsena, ale úplně propadnout hanbou se taky nemusí. Film připomíná Sedm statečných, ale ještě více si bere z Yojimba či Last man standing, chcete-li. První půlka se rozjíždí vlastně i dosti slibně a místy i vtipně, pak ovšem následuje gejzír klišé vedoucí k závěrečnému smíření se vším. Je to hloupý film, ale pokud neodmítáte akční filmy nebo "fandama" z principu, tak se přízemně pobavíte, a o to přeci u sledování filmů také někdy jde. (18.01.2008)