Anděl smrti

Anděl smrti poletuje kdesi mezi béčkem a áčkem. Postava detektiva Hobbse je dost sympaticky zahraná (a napsaná). Škoda že scénáristi trochu víc nepropracovali teologickou složku, je to asi ulítlý, ale právě to by dalo filmu ještě větší originalitu. Výsledená podoba tématu není ničím zvláštní. Mystika je tu taková laciná, což je škoda, protože by film mohl být o dost lepší. (23.11.2008)

Chladnokrevných vrahů jsme měli už moc. Občas je jejich nahánění nesmírně působivé, jindy je to jen kopírování starších sourozenců. Když je jeden takový vrah nicméně hned v úvodu popravený, přesto jeho stopa nemizí, začnou se dělat detektivu Denzelu Washingtonovi vrásky na čele. Někdo další posnídá kukuřičné vločky s mlékem, zatímco oběť už ztrácí tělesnou teplotu ve vaně. Jenže milovník zdravé snídaně se brzy ocitne taktéž ve vaně. Rukou někoho dalšího. Máme tu nádech nadpřirozena a schopnost démona přenášet se dotykem z jednoho hostitele na dalšího je docela slušný základ krimi thrilleru. Denzel začíná být zoufalý, střílí po „nevinných“ a vrah si rád zanotuje skladbu od Rolling Stones. Atmosféra je poměrně slušná, kameraman odvedl slušnou práci, to samé se dá říct o hercích v čele s Washingtonem nebo Johnem Goodmanem. Možná to chtělo pár minut ubrat, protože výsledku trochu dochází dech. Ambiciózní thriller, nakonec slabší dojem. Tři hvězdy a 3000. komentář jsou přesto na světě, docela slušné!! (12.03.2015)

Svou neuchopitelností jeden z neděsivějších netvorů co jsem za hodně dlouhou dobu viděl, působivě zmatený Denzel Washington pokoušející se o nemožné, několik výborných scén (nejlepší byla bezpochyby ta, kdy Azazel kroužil kolem Hobbse v lidech na ulici), přesto, a mám pocit, že se mi to poslední dobou strává až podezřele často, jsem od výborně rozehraného příběhu se skvěle nahozenou atmosférou čekal mnohem víc. (17.08.2011)

Občas nerozumím zdejšímu hodnocení některého filmu, v tomhle případě nepochopitelně (pro mě) nízkému. Fallen je jeden z nejlepších mysteriózních thrillerů, které jsem kdy viděl, kvůli výborné zápletce a opravdu zlověstnému hlavnímu záporákovi (a také kvůli skvělému Denzelu Washingtonovi). Kdyby v něm nebylo několik dementních scén typu "ajlavjú" a dalších patetických výjevů z detektivova rodinného života, dám bez váhání plný počet. Vzpomínám si, že když jsem film viděl kdysi poprvé, projelo mnou při odhalení se pointy takové zvláštní nepříjemné zamrazení hraničící až se závanem paranoidního strachu, když jsem si živě představil, jaké by to asi bylo mít za protivníka takovou... bytost (skvostná scéna na policejní stanici a pak venku na ulici). Rovněž hudba od Stounů k filmu sedne jako ulitá a nedá mi to ještě nezmínit se o těch překrásných barvách podzimu, které filmu sice na napětí nepřidávají, ale zato na kráse. (08.08.2013)

Hoblit není Fincher, ale i tak vystřihl dva z nejlepších thrillerů 90. let. Tady má po PRVOTNÍM STRACHU k ruce opět kvalitní scénář i herce a k tomu zvládá vytvořit znepokojivou atmosféru. A nejefektnější scény, kdy Azazel dotekem přeskakuje z člověka do člověka a vysmívá se Hobbsovi, jsou přitom prosty jakýchkoli efektů. (25.01.2019)