Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do benediktinského opatství na severu Itálie přijíždí v roce 1327 vzdělaný františkánský mnich William z Baskervillu s novicem Adsem z Molku. Mniši se chystají na koncil o vleklém sporu s františkány, kteří žádají, aby byla katolická církev zbavena majetku. Na koncil se mají dostavit i papežovi vyslanci. Opat požádá Williama, aby pomohl vyšetřit tajemnou smrt jednoho z nejlepších iluminátorů, bratra Adelma. Ten byl nalezen znetvořený krupobitím pod věží opatství, jejíž okno nelze otevřít... William zjistí, že Adelmo měl homosexuální sklony. Když William s Adsem hledají stopy před budovou, Adso si všimne dívky, která s chudinou sbírá odpadky z opatství. Zanedlouho mniši najdou překladatele z řečtiny bratra Venancia utopeného v kádi s prasečí krví. Venancius pracoval ve skriptoriu s Adelmem. William si všimne, že v písárně je velmi málo knih. Opatství je přitom proslulé jednou z nejbohatších knihoven v Evropě. Část knih najdou s Adsem ve věži – a také útržek pergamenu s řeckými písmeny, který měl v rukou Venancius... Dívka, která poskytuje mnichům za jídlo sexuální služby, svede mladého Adsa a on se do ní zamiluje. William dojde k závěru, že pergamen patřil nejdříve Adelmovi, který dostal od pomocného knihovníka Berengara klíč od tajné knihovny, kde si Adelmo četl v řečtině zakázanou knihu. Berengar chtěl jako protislužbu sex. Adelmo plný výčitek pergamen předal Venanciovi a skočil z věže. Venancius se dostal do zakázané knihovny, začal knihu číst.a vypisoval si citáty. Zemřel s černou skvrnou na prstu. Berengar jeho tělo objevil a odtáhl ho do kádě, aby na něj nepadlo podezření. V kádi na koupání je také nalezen mrtvý Berengar, opět se skvrnou na prstu jakoVenancius. Začal zakázanou knihu číst a zemřel v bolestech. Opat se rozhodne další vyšetřování svěřit Svaté inkvizici... William s Adsem najdou ve věži labyrint s dalšími zakázanými knihami plnými vědeckých poznatků o světě. Objeví i tajný vchod, do kterého se ale nemůžou dostat. Do opatství přijíždí inkvizitor Bernando Gui. S Williamem se znají, William byl dřív také inkvizitorem, ale v době, kdy inkvizice ještě snažila lidi vést, a ne trestat. Později byl sám inkvizicí stíhán. Gui zadrží pomateného mnicha Salvatoreho, když se za slepici snaží získat přízeň neznámé dívky. Gui je obviní, že dívka je čarodějnice a Salvatore kacíř... (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (779)

monolog 

všechny recenze uživatele

Ano, jistě že je to výborná detektivka, již však sám Umberto Eco zavrhl a kvůli jejímuž zpracování se rozhodl, že již nikdy nepřenechá filmařům práva na své knihy (co se týká Eca, zajímalo by mě, jaký to je napsat svou nejlepší knihu před třiceti lety a už nikdy nemít ani naději, že napíšu něco podobnýho). Knížku jsem četl a musím říct, že do filmu je převedena více než dobře. V knize totiž jde hlavně o poznávání a různou jinou vrstevnatost a různé možné způsoby, jak se určité události mohly stát. A myslím, že zvýraznění detektivní linie filmu moc prospělo. Já osobně jsem knížku dočetl až napodruhé (přestože jedním dechem a o osm let později). Knížka je čtivá, to jistě, jenže mnohdy několika (mnoho) stránkové pasáže, kdy se kněží hádají o všemožné věci dotýkající se víry nemůžou ani na plátno být převedeny, natož tak, aby diváka bavily. A přiznám se, že při čtení jsem měl mnohdy chuť tyto pasáže i přeskakovat, protože to bylo strašně o ničem a nicneříkající. Eco se v knížce přímo vyžíval ve vymýšlení si dialogů a monologů, které by se za určitých těžko dosažitelných podmínek mohly odehrát. A to Ecovi vadilo nejvíc, že ve filmu není ten jeho styl, kdy si člověk nemůže říct, že to tak určitě nebylo (plus samozřejmě taky absence všemožných dalších věcí charakteristických pro postmodernu). Ještě něco k filmu. Jak píše Douglas, že je potřeba mít povědomí o středověku, tak to má jistě pravdu, jenže si nemyslím, že bych nuitně kvůli filmu potřeboval vědět, kdo to byl Dolcino nebo o čem je Aristotelova Poetika (a přiznám se, že to nevím dodnes).Tohle je ve filmu spíše okrajová záležitost a jen by mě zajímalo, kolik procent lidí kdy o dolcinovi vůbec slyšelo (já teda jen ve spojitosti s Jménem Růže). Penitenzi agitte! ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Co dodat k tomuhle filmu, abych jen neopakoval něco, co už řekli jiní? Asi nic, neboť tady není možné se neopakovat, alespoň v případě, že budu tento film chválit. A právě chválení mám v úmyslu. Toto je totiž naprostá filmová špička, kterou řadím mezi mých 20 nejoblíbenějších filmů. Jméno růže jsem viděl zatím asi 5x a rozhodně to není konečné číslo. Tak skvěle zpracovaný děj (a nerad slyším námitky, že jde jen o "výcuc" z knihy - byť je to pravda), podepřený špičkovými herci (což nepřekvapí u Conneryho, ale u Slatera už ano), okořeněný patřičnou huební složkou, která pomáhá navodit onu mrazivou středověkou atmosféru, to se prostě hned tak nevidí. Jean-Jacques Annaud rozhodně nezkazí žádný film, ať už se pustí do čehokoliv. ()

Reklama

Djoker 

všechny recenze uživatele

Annaud dal zapomenout na mnohé zidealizované verze středověku a i díky geniální předloze se mu alespoň přiblížil. Špína, hlad, utrpení a podivné účesy kam se podívaš. Zákulisní hry ve zkažené církvi jsou také výživné. Herecky vládne démonický Abraham a pohled na Perlmanův prasečí rypák je pouze pro silné žaludky. ()

Anthony 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem četl - je úžasná, ale hodně obsáhlá a Annaud těžko mohl natočit stejně komplexní film. Zaměřil se tedy pochopitelně spíše na detektivní (tj.dějovou) část a udělal dobře. To co funguje v knize, by ve filmu nefungovalo (např. dlouhé popisy života mnichů v klášteře). Navíc se mu myslím skvěle podařilo evokovat atmosféru té doby a prostředí (je to pěkně syrové). Connery jako moudrý William z Baskervillu a Slater jako Adso z Melku jsou výborní a jdou ve stopách Holmese a Watsona (paralela, kterou úmyslně dělá i Eco). Závěr sice Annaud pozměnil, ale co: autorská licence. Mohlo to dopadnout hůř. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Sean Connery, Jean - Jacques Annaud a Umberto Eco. Tři základní kameny, které jistoto jistě musí zvednout každý film na 4* a Ve jménu růže není vyjímkou. Velmi kvalitní kniha Umberta Eca, zrežírovaná J.J. Annaudem a zahraná Seanem Connerym, který si v roli mnicha Williama rozehrává jeden ze svých prvních hereckých konzertů. Všichni ostatní jsou výborně obsazení a žádná postava není slabá a vysloveně nepovedená. Velmi potěší v minulosti Annaudem oblíbený Ron Perlman, pro kterého si našel místo stejně jako v Quest for fire, kde hrál jednu z hlavních rolí. ()

Galerie (48)

Zajímavosti (28)

  • Poradcom filmu bol uznávaný medievalista Jacques Le Goff. (corona)
  • Klášterní knihovnou z tohoto filmu se inspirovali tvůrci videohry „Gothic 3“, kde knihovna vypadá úplně stejně. (Nick321)
  • Práva k filmu koupila italská veřejnoprávní televize RAI. Ta však neměla režiséra, a tak Jean-Jacques Annaud při své návštěvě Říma oznámil, že režírovat bude on. (camper)

Související novinky

Zemřel Sean Connery

Zemřel Sean Connery

31.10.2020

Letošní Halloween se pro filmové fanoušky ponese spíše ve velmi smutném duchu, z Velké Británie totiž dorazila zpráva o úmrtí legendárního skotského herce a prvního představitele agenta 007, Sira… (více)

Zemřel herec Michael Lonsdale

Zemřel herec Michael Lonsdale

22.09.2020

Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (více)

Hodný, zlý, ošklivý a Usáma

Hodný, zlý, ošklivý a Usáma

15.10.2008

Taky vám už Jean-Jacques Annaud chyběl? Jeho návrat k „dobrodružnému přírodopisu“ Dva bratři se sice kdovíjak nevydařil (a určitě nedosáhl kvalit legendárního Medvěda), ale stejně je škoda, že tvůrce… (více)

Reklama

Reklama