Jméno růže

Kdyby byl středověk člověk, umíral by blahem - máloco je ve filmech tak idealizované jako on a jeho příběhy. Slzopudně nádherné scenérie, gigantické hrady, noblesní kostýmy, suprakrásné dívky, chrabří rytíři v naleštěných zbrojích, čestná gesta a moudrá mluva na každém zaplivaném rohu a vlastně cokoliv v doprovodu epických soundtracků - no kdo by v tom nechtěl žít a sekat hlavy drakům a souložit s pompézně rajcovníma pannama... eh, to je vlastně fantasy, že jo? Annaud se na čarokrásné kýče vykašlal a vyhrává několik bodů navíc za báječně bezútěšné ztvárnění doby, jíž vládla špína, krutost, náboženské svinstvo a smrtka, jejíž kosu měl člověk permanentně na krku. Herecky není moc o čem mluvit, jelikož charisma Seana Conneryho tu bude ještě padesát let po jeho smrti, mladičký Christian Slater přesně zapadá do role nezkušeného novice a všichni ostatní jsou parádní sbírkou ohyzdných kreatur. Hlavní roli mají kámen, temnota a nepříjemné pomyšlení na tehdejší inkviziční realitu, jejichž spolupráce utváří ojedinělou atmosféru. Film, schopný vyvolat mráz v zádech mužskými chorály a sporadickým svícnovým osvětlením v ponurých opatských sálech. A taky film, který nestárne. (18.02.2015)

Přesně takové, v co jsem doufal. Neuvěřitelně ponuré, hutné. No prostě ryzí středověk. Do toho epický příběh Umberta Eca, fantastický Sean Connery a démonický F. Murray Abraham. Pravda, že víckrát bych to nesnesl. V daný moment, když na tento film koukáte, ale zároveň vnímáte, že Jean-Jacques Annaud ztvárnil ten příběh nejlépe, jak mohl. (11.11.2023)

Výborná adaptace nejslavnějšího postmoderního románu Umberta Eca Jméno růže. V žádném jiném snímku mi středověk nepřišel, tak chladný a ponurý. Z některých scén mi doslova běhal mráz po zádech. Dobu inkvizici nesnáším a tenhle snímek každému ukáže proč. Z Seana Conneryho moudrost přímo vyzařuje a na roli Williama tvůrci nemohli mít šťastnější ruku. Mladičký Ch. Slater mě velmi mile překvapil a na svůj věk podal hodně solidní výkon. Další kdo mi na dlouho utkví v paměti je F. Murray Abraham a Ron Perlman coby Salvatore. Jean-Jacques Annaud zvládl převést knihu na filmové plátno báječným způsobem a jelikož jsem knižní předlohu nečetl, tak se ani nemusím zaobírat srovnáváním. Určité je, že Jméno růže se stalo legendou a kultem, ať už film nebo kniha...... (05.05.2008)

Adaptovat Ecovu knihu nebyl dobrý nápad. Mnohovrstvý příběh s pointou organicky prorůstající celým dílem musel být zákonitě zploštěn na hororovou inkviziční detektivku. Nutno podotknout, že ne špatnou, nicméně pro plné docenění kvalit by se tento film nesměl honosit titulem Jméno růže. Je to jako srovnávat kojence s plně vyvinutým dospělcem. 70% Zajímavé komentáře: Douglas, belldandy, k212, curunir, El Loco (11.06.2006)

„Neľutujem svoje rozhodnutie a predsa, ako tak píšem tieto riadky, starý a šedivý, je spomedzi všetkých tých tvárí, ktoré sa mi objavujú mihotavo pred očami, tou najjasnejšou tvár dievčaťa, o ktorom som za celé roky neprestal snívať. A hoci pre mňa toľko znamená, nikdy som sa nedozvedel ani len jej meno.“ 1327, opátstvo v horách, ktoré Boh dávno opustil (ak tu niekedy vôbec bol). Dokonalá atmosféra. Proste absolútne a bez jedinej debaty DOKONALÁ. Temný Stredovek ešte nikdy nebol taký temný. Beštiálna temnota sála snáď z každej minúty a keď nie z každej minúty, tak aspoň z každej tretej. V tomto filme (hoci prioritne nejde o horor resp. VÔBEC nejde o horor) je strašidelné, nechutné, odporné, depresívne a brutál-temné všetko. Vrátane jednej z najautentickejších erotických scén desaťročia, ktorá asi mala byť vzrušujúca a teoreticky aj je, ale prakticky je to tiež jeden veľký (a ponurý, neviem, či som to už spomínal) horor, kedy máte pocit, že slečna mladému Slaterovi odtrhne hlavu a jeho krvou vymaľuje najbližšiu kaplnku. Nemilosrdná taliansko-nemecko-francúzska (wtf) koprodukcia je na filme jednoznačne poznať (celé je to výrazným spôsobom sexuálne a homosexuálne, s nábehom na pedofíliu, toto by v čisto americkom filme asi nebolo možné). Perfektný mentor Connery, jeho perfektný učeň Slater, perfektný Ron Perlman ako svojrázny požierač cintorínových krýs (!) a vo vedľajších úlohách toľko „ksichtov“, že z nich budete mať nočné mory. Odporné, nezabudnuteľné vraždy a absolútne fenomenálna výprava v hmle utopeného megakláštora v nehostinných horách, ktoré sú asi také "bezpečné", ako ústav pre sexuálnych deviantov, ktorí dva roky neboli pod lekárskym dozorom. Z Mena ruža som mal zlé sny už ako chlapec a ešte aj dnes, hoci mám po štyridsiatke, si ho s obrovskou chuťou po sto prvý raz pozriem v telke, keď ho dávajú (ideálne s mocným slovenským dabingom). A oni ho, našťastie, dávajú pomerne často. Knihu som čítal, ale nebavila ma. Spolu s Milencom môj najobľúbenejší Annaud. Potešia kvalitné dialógy („Hrozne dlho som o tebe nepočul.“ – „Chcel som, aby na mňa ľudia zabudli.“) a hlášky („Pripúšťam, tento muž samovraždu nespáchal.“). (05.11.2006)