Režie:
Jean-Jacques AnnaudKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
James HornerHrají:
Sean Connery, F. Murray Abraham, Elya Baskin, Fjodor Šaljapin ml., William Hickey, Michael Lonsdale, Ron Perlman, Volker Prechtel, Helmut Qualtinger (více)Obsahy(1)
Do benediktinského opatství na severu Itálie přijíždí v roce 1327 vzdělaný františkánský mnich William z Baskervillu s novicem Adsem z Molku. Mniši se chystají na koncil o vleklém sporu s františkány, kteří žádají, aby byla katolická církev zbavena majetku. Na koncil se mají dostavit i papežovi vyslanci. Opat požádá Williama, aby pomohl vyšetřit tajemnou smrt jednoho z nejlepších iluminátorů, bratra Adelma. Ten byl nalezen znetvořený krupobitím pod věží opatství, jejíž okno nelze otevřít... William zjistí, že Adelmo měl homosexuální sklony. Když William s Adsem hledají stopy před budovou, Adso si všimne dívky, která s chudinou sbírá odpadky z opatství. Zanedlouho mniši najdou překladatele z řečtiny bratra Venancia utopeného v kádi s prasečí krví. Venancius pracoval ve skriptoriu s Adelmem. William si všimne, že v písárně je velmi málo knih. Opatství je přitom proslulé jednou z nejbohatších knihoven v Evropě. Část knih najdou s Adsem ve věži – a také útržek pergamenu s řeckými písmeny, který měl v rukou Venancius... Dívka, která poskytuje mnichům za jídlo sexuální služby, svede mladého Adsa a on se do ní zamiluje. William dojde k závěru, že pergamen patřil nejdříve Adelmovi, který dostal od pomocného knihovníka Berengara klíč od tajné knihovny, kde si Adelmo četl v řečtině zakázanou knihu. Berengar chtěl jako protislužbu sex. Adelmo plný výčitek pergamen předal Venanciovi a skočil z věže. Venancius se dostal do zakázané knihovny, začal knihu číst.a vypisoval si citáty. Zemřel s černou skvrnou na prstu. Berengar jeho tělo objevil a odtáhl ho do kádě, aby na něj nepadlo podezření. V kádi na koupání je také nalezen mrtvý Berengar, opět se skvrnou na prstu jakoVenancius. Začal zakázanou knihu číst a zemřel v bolestech. Opat se rozhodne další vyšetřování svěřit Svaté inkvizici... William s Adsem najdou ve věži labyrint s dalšími zakázanými knihami plnými vědeckých poznatků o světě. Objeví i tajný vchod, do kterého se ale nemůžou dostat. Do opatství přijíždí inkvizitor Bernando Gui. S Williamem se znají, William byl dřív také inkvizitorem, ale v době, kdy inkvizice ještě snažila lidi vést, a ne trestat. Později byl sám inkvizicí stíhán. Gui zadrží pomateného mnicha Salvatoreho, když se za slepici snaží získat přízeň neznámé dívky. Gui je obviní, že dívka je čarodějnice a Salvatore kacíř... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (779)
Přecijen tato záležitost postupně stárne, i když se musí nechat, že kulisy ve kterých se tato středověká detektivka společně s herci jsou naprosto jedinečně přesné. Sean Connery v roli Williama z Baskervillu také není špatný. Pokud ovšem dojde na srovnání s naší legendou Kladivo na čarodějnice. Tady zkrátka není moc o čem. 70% ()
Z tohto filmu mam trosku zmiesane pocity. Na jednej strane sa mi pacil, na druhej na mna posobil trosku monotonne, avsak Sean Connery bol skvely a inteligentny vysetrovatel a preto sa vdaka nemu hybal dej dopredu. Atmosfera bola odporna, ale to bol aj zamer rezisera Jeana - Jacquesa Annauda, ktory ma vo svojej filmografii aj krasny film MEDVED (1988). Uz v ceskoslovenskej drame KLADIVO NA CARODEJNICE (1969) bolo ukazane bestialne mucenie a upalenie nevinnych ludi, ktori boli nuteni sa priznat k niecomu, co neurobili a nebolo to inak aj v tomto filme a preto ho povazujem za zaujimavy, ale nedokazal si ma ziskat tak, ako by som si to zelal. Mozno som na tento typ filmu nemal naladu... 22.11.2009 ______ Sean Connery - (William of Baskerville) +++ Christian Slater - (Adso z Melku) +++ Ron Perlman - (Salvatore) +++ F. Murray Abraham - (Bernardo Gui) +++ Michael Lonsdale - (Opát) +++ Valentina Vargas - (Dievča) +++ Elja Baskin - (Severinus) +++ Helmut Qualtinger - (Remigio da Varagine) +++ Produkcia: Bern Eichinger +++ Hudba: James Horner +++ ()
Sherlock v sutaně pobíhá dobovými kulisami úchylně sublimované potlačované sexuality a koumá adventurní peripetie. Po boku má ustrašený a šťavnatý objekt zvrhlých kněží, kterému jednou houpne a je z toho láska jako trám. Docela nuda. Asi hlavně díky drastickému okleštění od filosofického přesahu. Atmosféra, díky výpravě, kulisám, kostýmům a hlavně hereckým výkonům, je ale hodně sugestivní. Úsměvné poselství také nechybí. ()
Knihu jsem četl - je úžasná, ale hodně obsáhlá a Annaud těžko mohl natočit stejně komplexní film. Zaměřil se tedy pochopitelně spíše na detektivní (tj.dějovou) část a udělal dobře. To co funguje v knize, by ve filmu nefungovalo (např. dlouhé popisy života mnichů v klášteře). Navíc se mu myslím skvěle podařilo evokovat atmosféru té doby a prostředí (je to pěkně syrové). Connery jako moudrý William z Baskervillu a Slater jako Adso z Melku jsou výborní a jdou ve stopách Holmese a Watsona (paralela, kterou úmyslně dělá i Eco). Závěr sice Annaud pozměnil, ale co: autorská licence. Mohlo to dopadnout hůř. ()
Pokud bychom se pokusili poměřit středověk našimi současnými představami, splakali bychom nad výdělkem. Objevila by se totiž doba, která by ze všeho nejvíc v mnoha ohledech připomínala naši nedávnou minulost s jejími postrky (omezováním svobody pohybu), nálepkováním a kastováním. Při jejím skutečném zobrazování si proto nelze nevšímat přesahového (transcedentálního) rozměru RŮŽE, který ukazuje - pro jednoznačnost svého směřování - právě k naší současnosti. A právě v tomto ohledu spočívá síla nejen literární předlohy, ale i mimořádně zdařilého Annaudova zfilmování. Cílem filmu je převod do příběhu filmovou řečí, tedy úsilí o převod mezi dvěma odlišnými formami uměleckého vyjádření. Středověký souboj o vědění i o větší lidskou svobodu a ohleduplnost je promítnut do tajemného děje kolem fiktivní Aristotelovy knihy (Conneryho příznačně pojmenovaný řeholník-františkán William z Baskervillu je vyhraněným nominalistou viditelně tíhnoucím k dílu velkého řeckého filozofa) a paralelní hluboké sondy do života tehdejší církve. Opomenuto nezůstává ani agrární zázemí ponurého opatství a jeho obyvatelé. Požár věže vědění s pozoruhodnou knihovnou, rafinovaným bludištěm i činorodým skriptóriem má vícerozměrný symbolizující význam. Přiblížení scholastické disputace, dvou skrytých valdenských (?) "kacířů" i řádění inkvizice s následným rezistentním aktem zoufalých vesničanů je za těchto okolností zvlášť působivou kulisou napínavého detektivního příběhu a postižením myšlenkového jádra Ecova autorského pohledu. Přidané bonusy nejlépe postihují nesmírné úsilí autorského týmu RŮŽE a dávají i dostatečnou odbornou garanci pod jménem francouzského historika Jacquesa Le Goffa. Precízní práce všech výrobních složek filmu dotváří a dobudovává jedinečný divácký pocit z tohoto díla, na něž se vskutku nezapomíná. ()
Galerie (48)
Zajímavosti (28)
- Jean-Jacques Annaud nemohl najít existující klášter, který by uspokojil jeho vize pro film. Klášter ve filmu byl postavený speciálně pro film. (Kulmon)
- Hrbáče Salvatoreho, střídajícího zmateně hned několik jazyků, toužil hrát Ron Perlman. Jean-Jacques Annaud sice pro tuto roli vybral jistého liliputa s obří hlavou, ale muž ještě před zahájením prací zemřel. Italská RAI jako spoluproducent trvala na „domácím” herci, ale vybraný jedinec měl mizernou morálku a byl nakonec vyhozen. Pak už se dostal ke slovu Perlman, jenž jen taktak stihl letadlo, protože se o volbě dozvědel na poslední chvíli. Annaud vyžadoval, aby Salvatore mluvil v každé scéně, kde se objeví, a střídal šest jazyků, proto dostal herec výtisky ve všech vybraných řečech a naučil se určené pasáže. (classic)
- Poradcom filmu bol uznávaný medievalista Jacques Le Goff. (corona)
Reklama