Dobrodružství Priscilly, královny pouště

Několik lidí cestuje z místa A do místa B, prochází přitom vnitřní proměnou, setřiďují si své poznatky o životě, jednoduše se stávají jinými, pravděpodobně lepšími, osobami. Nástřel zápletky napovídá typickou road-movie. Ovšem - hlavními hrdiny jsou dva transvestité a jeden transexuál, tedy tři muži, jež rádi pestrobarevné ženské šaty a vysoké podpatky. Chovají se spontánně a bez předsudků (což však nelze říci o všech lidech, které během své cesty potkají), mezi jejich oblíbené písně patří „Čtyři tlusté trancky seděj na stole…“, jinak „otvírají hubu“ především na songy od ABBY, pravděpodobně jejich nejoblíbenější hudební skupiny („tohle je hovno Anni?“). Hlavní náplní životů těchto tří exotů je zábava a právě tu přinášejí také divákům, zoufalé výkřiky „jsme taky lidi!“ nemají zapotřebí, oni lidmi jsou, což je pro jednou příjemná změna a já vám garantuji, že stovky minut strávených v jejich společnosti nebudete litovat, nezávisle na vaší sexuální orientaci a preferovaném tvaru spodního prádla. 80% Zajímavé komentáře: Faye, Gemini (25.11.2007)

Hodně zvláštní komedie o toleranci k jinakosti skýtá především netradiční herecké příležitosti Guy Perceovi a hlavně Terenci Stampovi (zde je tento obvyklý drsňák skutečně k nepoznání). Nominace na Zlatý glóbus za film a pro Stampa, Britové ho nominovali na BAFTU za výpravu, hudbu (Guy Gross), scénář, Stampa, kameru a cenu mu dali za úžasně extravagantní kostýmy a masky. (30.07.2003)

Nejsem příznivcem LGBT filmů jak se jim dnes říká a asi nikdy nebudu. Vadí mi způsob jakým menšiny nutí majoritě respekt k jejich odlišnosti. Tolerance má být přirozená, ne vynucovaná. A čím víc se tak děje, tím více mi všechny ty menšiny lezou na nervy se svými stupňujícími se požadavky. Přitom je to dle Darwina věc, která se vyřeší sama - slepá větev vývoje. Nicméně chápu, že to někteří jedinci uvěznění v tělech, která si nepřejí nemají jednoduché. Že také touží po svobodě a obyčejném respektu bez posměšků. A řeknu vám rovnou, že tenhle film to překrásně nenásilně a nenuceně ukazuje. A já jsem rád, že jsem jej viděl. Původně jsem si totiž myslel, že je to obyčejná roadmovie s partou přátel v autobusu. Obsah jsem nečetl a na film narazil náhodou. Říkám si hm... Má milovaná Austrálie, hliníkovej třínápravovej křižník, komedie... To jsou ingredience co já rád. Jenže z party přátel se hned v úvodu vyklube tojice transsexuálů jedoucí přes půl Austrálie předvést svoji transvesti show. A ačkoliv je to roadmovie lehce bizardní, nutí místy k zamyšlení. Film je plný hudby, šílených kostýmů a přenádherných scenérií Austrálie. Úvodní herecká trojice Stamp, Weaving a Pierce plus Hunter v roli mechanika Billa předvedli fakt herecký koncert. Tady nemohu jinak a dávám za 4 kostýmy skupiny ABBA. * * * * (04.10.2020)

Viděno poprvé v životě a o to větší překvapení tahle boží pecka byla. No a ten závěr? Přesně takovouhle vzpruhu člověk potřebuje._________________EDIT po druhém zhlédnutí v kině: Obrovská pecka z Austrálie, která vůbec nestárne, nemluvě o skutečnosti, že atmosféra kinosálu přidává na diváckém zážitku. Boží soundtrack, výborní herci a skvělá chemie mezi nimi a konec je ultimátní doják. Priscilla je velká láska, kterou si člověk zamiluje v jakémkoli věku, a patří mezi nejlepší pohodové filmy minimálně posledních třiceti let. (10.09.2022)

Divoká, všemi barvami a odstíny laděná road-movie, ve které se netradiční trojka vydá na cestu skrze australskou poušť, mě vskutku v mnoha směrech pobavila a zaujala. Všichni tři herci jsou ve svých rolích úžasní, nehostinné prostředí (vizuálně i společensky) Austrálie pěkně zobrazené a hudební doprovod (hlavně Mamma Mia!) byl už jen třešničkou na dortu. Zkrátka film, který se nemusí líbit každému, ale já jsem si zde své našel. (18.02.2012)