Nenávist

Nenávist...největší bomba kterou kdy Japonsko natočilo (spolu s Jamambou). Když jsem tenhle horor viděl poprvé tak po dokoukání filmu jsem si říkal že není špatné mít rozsvíceno a nemyslet na to že mám půdu a na ní schody a že tam určitě nemám rozsekanou Kajako která si pro mě už jde...no šílené já z toho byl vykolejenej víc než by byl japonskej rychlovlak na našich ČD...atmosféra snímku je dokonalá a jelikož v době když sem to viděl poprvé jsem neznal Ju-On 1 a 2 z roku 2000 tak to pro mě byl i zcela novej druh hororu..jasný duchařina ale japonsky pojatá duchařina to je něco úplně jiného než duchařiny zbytku světa takže jsem prostě zíral jak tele na nové vrata a napadlo mě že když se chce někdo zbavit maželky tak nasekat jí na kousky není tak dobrej nápad jak se na první pohled masákovi může zdát...jeden z nejlepších hororů co jsem kdy viděl (27.04.2013)

Japonci vedia vytvoriť naozaj hustú duchársku atmosféru. Bohužiaľ na to ostatné sa zabudlo. Herecké výkony slabé, dej miestami nezrozumiteľný a dakedy také logické kixy či nelogické a vysoko neprevdepodobnékonanie niektorých postáv vyvolával až záchvaty smiechu. Nebyť toho, odkedy som použil slovíčko bohužiaľ, tak by to mohol byť naozaj 5* horor. Takto si len ledva ledva vystačil na 3*. (22.10.2009)

Po zhlédnutí všech japonských duchařin se Sadako v hlavní roli jsem se bláhově domníval, že z další duchařiny s dlouhovlasou babicí už těžko budu mít bobky. Mno, Ju-On: The Grudge, první celovečerní snímek z horrorové série Ju-On a v pořadí třetí díl točící se kolem tokijského strašidelného domu a jeho hrozivých původních obyvatel, mne velice rychle vyvedl z omylu. _ Už před vstupem do domu je ve vzduchu cítit něco velice znepokojivého. Uvnitř domu je pěkný svinčík a kdesi vzadu se ozývá šramot doprovázený sténáním. Na věšáku před domem jsou pověšeny pokálené peřiny. Kromě bezvládné stařenky není po obyvatelích domu ani vidu, ani slechu. Na podlaze se válí fotka tříčlenné rodiny. Tváře matky se synem jsou vystřiženy. Ve skříni v pokoji nahoře něco bouchá a mňouká. K pokoji vede úzké schodiště. Dveře skříně se otevřou a na fotce přibude klučičí tvář. Vzduch v domě je těžší a těžší, je v něm cítit cosi nepopsatelně hrozivého. Ozve ae pronikavé krkání a.. _ Dámy a pánové, seznamte se se šarmantní paní domácí Kayako Saeki a jejím nezbedným synáčkem Toshiem, kteří mají ze všeho nejraději ve svém domečku návštěvy, které neváhají poctít svou příjemnou přítomností i kdekoliv mimo dům. Že vám pohled na hrátky této podařené dvojky se svými oběťmi příjemný nebude, to už je vám snad jasné. Tenhle horror není vhodný pro prďoly. Nečekejte žádné potoky krve, toto je duchařina, jež staví na brutálně depresivní a tísnivé atmosféře. Minimálně kopřivka zaručena! Duchové jsou nechutní a s ničím se nepářou, to aby se divák nedejbože nezačal nudit. Malým problémem pro něho může být roztříštěnost filmu do šesti částí, odehrávajících se v horizontu několika let a sledujících osudy lidí, kteří z rozličných důvodů vstoupili do prokletého domu a teď za to slízávají smetanu. Konec předcházející komplikovaný děj moc nerozřeší, ale to mi vůbec nevadilo. Po prvním zkouknutí jsem se rozklepal jako osika, uzamknul pokoj, měl strach vyjít byť jen na záchod a několik dnů měl přes noc rozsvíceno. Opravdový hrůzyplný zážitek. Dnes mi již Ju-On: The Grudge tak strašidelný nepřijde, ale tenkrát jsem byl vskutku podělaný až za ušima. Dodnes ho řadím mezi to nejlepší, co v žánru dlouhovlasých horrorů vzniklo. Z nostalgie musím dát 5 hvězdiček. (02.11.2005)

Pamatuju se, jak mi kámoš, když poprvý viděl americkej remake Nenávisti, říkal, jak se u hororu zase jednou bál, jak je to nařachaný (pochopte, to bylo před deseti lety, tedy před všema těma Insidiousama a Sinisterama a Conjuringama, prostě v době, kdy se o kvalitní mainstreamový horor moc nezakopávalo). Na začátku tohoto japonskýho originálu jsem si říkal, jak by se u tohohle zesral strachy :-) Ale jak stopáž plynula, tak jsem musel svůj názor poupravit- ne, nezesral by se z toho, on ten rímejk je totiž po všech stranách lepší- lepší herecký výkony, lépe načasovaný scény atd. atp. Což ovšem neznamená, že by byl tenhle originál špatným hororem, to rozhodně ne, ale tak jako v případě Ringu mi je ta emerická verze prostě bližší. (14.04.2015)

Neobyčejně působivá kombinace pomalého až líného děje a velmi znepokojující postavy malého japonského chlapečka,který se vám v noci může vejít do kteréhokoliv kouta nebo skříně.Fuj,to je ale vyvedená postavička,ten mi dal,pazgřivec jeden!Fakticky zajímavě pojatý horor,neuvidíte potoky umělé krve,ale když uvidíte periferním viděním pohyb ve stínech,bude vám to hodně vrtat hlavou,možná to půjdete i zkontrolovat.... (16.07.2016)