Námořní vyšetřovací služba

Upřímně je mi jedno, jaký případy ta grupa okolo prošedivělýho děduly řeší, protože to, co je podle mě totálně mimo záběr ostatních rádoby vyšetřovatelských seriálů, je vývoj a vlastní historie postav okolo prošedivělýho páprdy. A ačkoliv se v každém díle tomuhle tématu věnuje tak odhadem pět minut času, mně to stačí na to, abych chtěl vidět další díl, abych se o tom sukničkářským DiNozzovi, geekoidním McGeem a (pro mě fyzicky nepřitažlivou) Zivou dozvěděl něco víc. Ale imho nejvíc mě baví postava Duckyho, kterej si povídá s mrtvolama. (Kate jsem oplakal, jejich vztah s DiNozzem byl naprosto geniálně napsanej.) // Update: Jako silnou stránku chápu to, že do každé sezóny se dá naskočit i bez znalosti předchozích událostí, ačkoliv třeba přelom 9 / 10 a 10 / 11 a nejspíš i 12 / 13 si určitě nějaké to vědomí předchozích událostí vyžaduje. Přesto je skvělé, jak se tvůrcům i v pozdějších řadách daří budovat tým a udržovat jeho atmosféru, což je ve výsledku to, co táhne celý seriál dál. O to zajímavější je, že postavy přicházejí a odcházejí. Ziva byla nahrazena blondýnou jak z titulky časopisu, ale během třinácté sezóny se scénáristům podařilo Bishopové dodat větší hloubku, hlavně v ohledu jejího vztahu ke Gibbsovi, resp. to, že Gibbs ji začal brát jako vlastní dceru, což z ní v mých očích udělalo okamžitě důležitější charakter. Current season: 15. Odchod DiNozza mi nevadil. Ačkoliv mi bude chybět, musím přiznat, že stárnoucí a přibírající Weatherly nemůže hrát věčného kluka DiNozza donekonečna, a tak jsem rád, že odešel (když se scénáristi vykašlou na posun jeho postavy, stále jako-teen-se-chovající-DiNozzo nemůže fungovat pořád). Jeho nástupce (Torres / Valderrama) se mi zpočátku nezamlouval, ale dostal solidní background a imho je za DiNozza skvělou náhradou. Esposito papá. Britskej černoch je ale na odstřel. Naštěstí to vypadá, že NCIS dostala v S15E04 v podobě Marii Bello dalšího skvělýho herce a další zajímavej charakter se zajímavým background. Šestnáctá řada mi ve svým závěru objasnila, proč byla asi Ziva David tak oblíbenou postavou (aspoň za mořem teda), protože můžu s klidem říct, bez toho abych spoileroval, že pro Gibbse asi byla tou druhou z jeho Daughters. Sedmnáctá řada upřímně moc zajímavá pro mě nebyla, o to víc, že její závěr vedl k osmnácté, kterou s klidem označím ve své první polovině za nejhorší vůbec. Může za to samozřejmě z části i Covid, ale hlavně neschopnost tvůrců něco solidního napsat: Ze všech Covidem ovlivněných procedurálních dramat nebo seriálů, které jsem viděl, má osmnáctá řada NCIS nejslabší scénář - jako typický příklad, kdy si tvůrci / scenáristi nevidí do klávesnice je tuším osmý díl, kdy Maria Bello řekne, že chce z toho místa, kde právě je, co nejrychleji vypadnout, aby za deset minut řekla: "Sorry, Gibbsi, ale já tu zůstanu a nevrátím se s tebou." Jako what the phuck? A třešničkou na dortu je samozřejmě odchod Emily Wickersham. Teda jako ne že by odchod byl napsanej nějak extrémně špatně, ale půlku řady tvůrci pokračují v budování vztahu mezi ní a Nickem a pak to z ničeho nic odpískají. Jasně, návrat není vyloučen, nějaké to cameo taky ne, ale logiku to imho nemá. Naštěstí její místo zabírá v devatenácté řadě Katrina Law a každej ví, že pro Katrinu Law mám extrémní crush, protože je to jediná herečka, kterou jsem kdy sledoval na twitteru. Since 2010, I guess. (20.01.2014) (méně) (více)