Jáma a kyvadlo

Kdyby nebyl Roger Corman takovým sucharem, vlastně by s Vincentem Pricem mohl natočit vtipnou hororovou komedii v doprovodu temné gotické atmosféry. Po stránce atmosféry to v mnoha místech funguje dobře, navíc coby horor občas nepostrádá i působivé, vizuálně ojedinělé záběry. Když jsem se asi v polovině smířil s tím, že s původní povídkou Edgara Allana Poea, jejíž čtení spřed pár let si pořád dost vybavuji, posloužila Cormanovi s Mathesonem spíše jen jako inspirace k závěrečnému vyvrcholení, a přistoupil jsem i na značné přehrávání, na jaké jsem u Vincenta Price z dříve viděných filmů zatím jaksi nebyl zvyklý, vlastně jsem postupně přestal být zklamán a začal se bavit dobře. No možná až příliš dobře, protože nemám pocit, že zrovna tohle „velké zděšení“ s kostrou v temné rakvi nebo všemi těmi Priceovy pohledy plnými úžasu a tajuplností zamýšleli tvůrci s takovou dávkou vtipu, s jakým jsem to dnes chtě nechtě vnímal a víc, než abych pociťoval strach, se u toho neškodně pousmíval. Nemám problém nadále obdivovat Cormana, Mathesona i Price, tento film však onen můj obdiv určitě nezesílil a zubu času v mnoha směrech neodolal. Příjemná stopáž a nejedna atmosféricky zdařilá scéna mají na svědomí, že Jámu a kvyadlo přijímám z větší části pozitivně. [60%] (28.02.2022)

Nejprve jsem měl strach, jak dokázal Roger Corman roztáhnou Poeovu povádku do osmdesátiminutového filmu. Naštěstí jsem se bál neoprávněně. Corman byl skvělý a po čertech chytrý filmař, z povídky si vypůjčil pouze motiv jámy a kyvadla a příběh filmu si vymyslel sám (no, do jisté míry se inspiroval také Poeovým Zánikem domu Usherů, který zfilmoval v předešlém roce). Atmosféra je nádherně tajuplná a děj stále nabývá na intenzitě a dvacet minut před koncem graduje. To je opravdu filnále, na které se nezapomíná. Herci jsou všichni skvělí, ale Vincent Price coby Nicolas Medina je fascinující. Zvláště na konci jako naprosto šílený psychopat nám ukazuje svoje mistrovství. "Jáma a kyvadlo" je prototyp poctivého starodávného gotického hororu. (21.08.2007)

Další film kterej mi dlouho unikal. Dneska jsem se k týhle starý hororový klasice konečně dokopal a vyjadřuji spokojenost. Nejsem extra příznivcem těchto starých gotických hororů, protože na tomto druhu filmů se hodně podepsal zub času a tak to co diváky před půlstoletím děsilo, dneska působí trochu naivně a úsměvně, Nicméně to není případem tohohle dílka. Tohle je atmosférická pecka která mě vtáhla od první minuty. Umí precizně gradovat napětí a vyvolávat v divákovi očekávání a hlavně ho pořád nutí pokládat si otázku : Co se sakra děje v tom zpropadeným zámku?! Pravda ta hlavní pointa je snadno odhadnutelná a dá se vytušit už na začátku, ale v závěru filmu se k ní přidá ještě jedna pointa a tu jsem teda netušil ani náhodou. I když je film převážně konverzační, tak možná i díky příjemné délce rozhodně nenudí a tu atmosféru ponurého zámku skrývajícího nepěkná tajemství ve spojení se zlověstnou hudbou vystihuje naprosto dokonale a spousta dnešních rádoby hororů pro vystrašenou mládež ji může tomuhle filmu jenom závidět a to se jedná o více než 50 let staré dílo. Takže jsem rozhodně spokojen a nechápu proč jsem to dosud neviděl. Každopádně už jsem to napravil.80% (02.12.2015)

Nacházíme se v polovině 16. století na tajuplném starém hradě. Venku zuří bouře. Na hradě to je samá pavučina, tajná chodba, skrytá hrobka a v ní čerstvá mrtvola ... možná. A ti živí v tomhle starobylém sídle, to je taky sebranka - zejména don Nicholas Medina, jehož sehrál strhujícím způsobem Vincent Price. Bojíte se? Ne?! Já jsem se bál. Taky budete! (09.07.2009)

Nenašel bych lepší označení pro tento film, než gotický horor, který zde napsal uživatel sud. Edgar Allan Poe, šedesátá léta, papundeklové kulisy, strach, hnus, mučící nástroje a atmosféra, kterou by posvětil i středověký bojovník Ivanhoe. Sice z toho nešel tolik strach, ale to kouzlo, to je nezapomenutelné. (31.03.2016)