Aaltra

Ze začátku jsem si byl mírně nejistý. Aaltra byla černobílá a v podstatě dost tichá. Jenže po asi dvaceti minutách mi příběh přesně řekl, jakým směrem bude směřovat a já jsem se začal smát tam, kde bych jindy asi lítostí brečel. Režiséři, co si zároveň zahráli ty dva na vozíčku, to zvládli tak, jako by to nesvedl nikdo jiný. Nápad takový, že nemůže urazit nikoho a vtip takový, že pobaví snad každého, kdo má rád alespoň trošek neortodoxního humoru. Poslední dvaceti minutovka z Finska je snad jak ze sna. Aki Kaurismäki moc dobře ví, co pro Finsko platí a tak předvádí naprosto ultimátní výkon a mně si během jeho pěti minut slávy získává tak, že během následujících týdnů budu mít co dělat, abych shlédl všechny jeho filmy, co dosud natočil. (17.11.2014)

Aaltra mi bohužial spolu s jej hlavnými hrdinami nesadla ani zaboha! Navyše nemám rád motokrosové motorky! Záver filmu z Fínska v hlavnej úlohe s Aki Kaurismäkim jednoznačne najlepší. Tam ten vplyv som už vytušil, ked som zbadal tú barovú kapelu s unudenými ksichtami lokálnych štamgastov. Avšak kvôli tým dvom nesympatickým držkám v hlavných úlohach som mal celý zážitok z filmu sprznený. (22.01.2019)

Krabici s kapesníky si k projekci neberte, vozíčkářská road movie bude všechno, jen ne dojímavá - dva sousedé, kteří se díky své nesnášenlivosti stali imobilními, jsou pro absenci lítosti vhodnými objekty, těžko hledat méně sympatickou dvojku, která dokáže s ochrnutými končetinami v naprosté lehkosti nakopnout veškerá klišé, spojovaná s tragikou nenadálého handycapu, vyjma jednoho rčení, které praví, že neštěstí spojuje, a i to zde platí spíš účelově. Největšího popření se však dostává nepsaným pravidlům chování, která v korektně vtipném podání neporušuje sobectví a nevšímavost zdravých, ale neomalenost a drzá samozřejmost postižených. Pomalý rozjezd svádí k jisté ukolébanosti, ale nenápadným přidáváním plynu dokáže tento zdánlivý outsider vjet do cílové rovinky jako překvapivý vítěz a tím si vás naprosto získat. Odměna žádá trpělivost a pozornost, což je, přiznávám, poněkud ztíženo řvavou přítomností jednoho z nejdebilnějších sportů - motokrosu, ale možná i to byl v rámci použitých bizárů záměr :-) (29.11.2013)

Tak už i za ten konec jsem musela přihodit jednu hvězdu. Opravdu netradičně pojatá road movie o dvou vozíčkářích a co všechno se může přihodit na cestě za odškodněním. Úsměvné s hořkou příchutí a nebo naopak. Téměř jsem žasla nad tím, co oba režiséři a současně i hlavní protagonisté vkomponavali do tohoto snímku, to by jeden nevěřil. Ale kdo ví, všechno je možné. A právě svou odlišností od jiných filmů s podobně handicapovanými lidmi jsem zvedla i hodnocení. Takže jen jednu malou radu, než se začnete dívat, buďte stále ve střehu. (17.09.2012)

V černobílém hávu zahalená úspora a minimalismus, vše obemknuté severskou tragikomicky mrazivou poetikou (ač původem je to film belgický). Jak lákavě taková kombinace může pro mnohé znít! Aalta je hybridem. Tu cosi od Kaurismäkiho, tu variace Kurzu negativního myšlení... a lopatou vržená absurdita všeho (a ničeho). Vozíčkáři pro vás již nikdy nebudou těmi, kteří potřebují pomoc. Mohou krást, mohou se rvát, svištět po svahu a pracovat... nač je litovat! Nicméně: není Aaltra komedií? Neměla by přeci jen primárně bavit? Anebo se od takových přízemních komediálních meřítek oprostíme... Ne, vtipu je tu pomálu a v konečném výsledku Aaltra působí poněkud nuzně. │60% (04.11.2009)