Sedm let v Tibetu

Knihu jsem četl už opravdu hodně dávno, takže jsem si z ní pamatoval jen rámec děje. A to samé platilo i o filmu, takže tohle repete beru spíš jako premiéru. A ještě podotýkám, že tu nehodlám diletantsky politizovat, protože i když osud Tibetu a Tibeťanů "díky" sousedství obřího čínského bratrance považuju za hodně smutný, je to zároveň i osud logický a neodvratný. Jinak film je to hodně podařený, epický, estetický, po výpravné, vizuální i herecké stránce jsem naprosto spokojený a spokojený jsem i s dostatkem zajímavých informací (zvídavý divák může z filmu načerpat spoustu vědomostí o tibetském mahájánovém buddhismu, zvycích a mentalitě Tibeťanů i jejich nedávné historii). Jen Harrerova samolibá a sebestředná osobnost v Pittově podání mi nebyla vůbec sympatická, takže děj jsem příliš neprožíval a zůstával na povrchu. Ale budu věřit, že Harrerovo západní ego se pod vlivem východní moudrosti opravdu poněkud obrousilo a umenšilo, vždyť dalajláma s ním prý udržoval přátelské styky až do jeho smrti (2006). (06.03.2021)

Další ze zdařilých snímků mapujících mládí Jeho Svatosti, čtrnáctého dalajlámy. Nicméně tentokrát jeho postava byla lehce zatlačena do pozadí jistým árijským dobyvatelem nikoliv států, ale horských vrcholů. A mluvíme-li o jeho představiteli, musí se dodat, že je též významným dobyvatelem ženských srdcí (ahoj, Angie;)). Co naplat, Brad Pitt prostě je víc než dobrý herec a tenhle film celkově stojí za vidění. I přesto mám raději Scorseseho Kunduna z téhož roku. A mezi námi - hudba Philipa Glasse byla rozhodně výraznější než ta od mistra témat Johna Williamse. 70% (30.07.2005)

Trochu tendenční film o nádherném a stále ještě mystickém světě vysokohorského Tibetu a jednom mladém Rakušanovi (na Heinricha Harrera ale po uvedení filmu prasklo, že byl v mládí nacista a vše asi bylo trochu jinak, než jak to líčí tenhle životopisně se tvářící film). Každopádně některé pasáže snímku jsou vysloveně povedené - obsazení Tibetu čínskou lidově-demokratickou armádou, Dalajláma nevěřícně osahávající Harrerovy plavé vlasy či Dalajlámovo opojení světem filmu... Není to tak silné a autentické jako některé jiné filmy s obdobnou tématikou týkající se Dalajlámy, Tibetu či jeho anexe, ale i tak se jedná o nadprůměrné filmové dílo... (svůj možný potenciál ale využil jen tak na 75 %, Jean - Jacques Annaud natočil již mnohem lepší a hlubší filmy...viz Jméno růže či Boj o oheň...) (27.09.2007)

Dnes jsem dočetl knižní předlohu a musím říci, že film si s ní poradil velice dobře. Škoda, že musel vypustit pár doopravdy zajímavých pasáží, ale to se dá pochopit - Sedm let v Tibetu by spolu s nimi mohlo trvat třeba tři hodiny, což by každému nemuselo zrovna vonět (já bych to ovšem bral bez mrknutí). Co se filmu týče, máme v něm parádního Brada Pitta (myslím, že právě tady mě kdysi přesvědčil, že je doopravdy herec s velkým H), Annaudovu režii, která se s Himalájemi vyloženě mazlí, a hlavně Johna Williamse, ze kterého zase jednou mrazí, jak je velkolepý. Palec nahoru i za Davida Thewlise. Čtyři hvězdy a kousek. A chtěl bych vidět prodlouženou verzi. (01.08.2010)

JJ Annaud neumí točit škaredé filmy. Všechny jeho snímky jsou výpravné a mají úchvatnou kameru. Tentokrát se do prostoru před kamerou postavil Brad Pitt, který pravděpodobně pojal svou roli velmi osobně a taky se tak tváří. Je příjemné ho vidět v nové poloze, která mu docela sedí a je velmi přirozený. (11.07.2004)