Masakr na svatého Valentýna

Perfekcionalistické převedení skutečné události na plátno. Ze začátku mě ta popisnost a smysl pro detail neskutečně bavili, ale s nabývající stopáží se to přece jen okouká a v konečném důsledku je to vlastně hodně atraktivní učebnice dějepisu. Výprava, kostýmy i herci vše výborné. Kolísavé tempo a téměř nulová gradace kazí dojem. Bohužel ani velkolepé finále se nedostaví. Zajímavý počin, který ale nakonec padá do vod průměru. [60%] (07.10.2012)

Slušná výprava, vykreslené prostredie a lukratívne herecké obsadenie... Cormanov azda najambicióznejší projekt, ale aj tak všetky pozitíva nestačili. Dokumentaristická obšírnosť a zbytočný komentár s letopočtami jednotlivých postáv síce ponúka encyklopedické znalosti, ale pre hraný film sú kontraproduktívne. (10.06.2021)

Jméno Roger Corman je pro zasvěcené jakýmsi synonymem pro lehkou béčkovou zábavu, ale není to úplně pravda. Masakr na svatého Valentýna se sice utápí ve zkratkovitosti a přesycuje množstvím aktérů, z nichž řadu odbude jen pár větami vypravěče, ale na druhou stranu si drží suverénní tempo a svým netradičním stylem "Kroniky ohlášených smrtí" přidává hlavně v závěru příjemný a ozvláštňující rámec. Moc se mi líbily živé kamerové jízdy v převážně interiérových scénách i výkony herců (mezi nimiž lze na chvíli zahlédnout i Jacka Nicholsona), čímž snímek předchází formálním kouzlům Martina Scorseseho, jenže už jenom ve srovnání s prvoligovými, hutněji vygradovanými gangsterkami od Mártyho a spol nemůžu dát víc než hodně silné 3*... (24.05.2018)

Téměř dokumentárním stylem skvěle natočená gangsterská historka od režiséra, který až na svoje poslední tři filmy všechno natočil v jedněch kulisách a prošlo mu to!--Trošku mě rušilo že můj oblíbenec Robards (jak já jihnul nad jeho ,,bídníky" v Tenkrát na západě, nebo Baladě o Cable Hogueovi) tu byl o něco starší, než by byl Capone v reálu (Caponovi bylo v r.29 teprve třicet) a té jeho démoničnosti (ve srovnání s přízemní krutostí těch ostatních) snad až příliš. Ale to je prostě Corman. (11.06.2011)

Název filmu a pověst režiséra vytváří očekávání druhořadé akce pro drive-in kina, ve skutečnosti je Masakr na svatého Valentýna zřejmě nejambicióznějším projektem Rogera Cormana. Natočený pro velké studio, se známými herci a, soudě z bohatosti výpravy, také se slušným rozpočtem (který ale Corman, uvyklý guerillovějším podmínkám natáčení, nevyčerpal). Atraktivní komponenty Masakru nezačínají produkčními hodnotami a nekončí otevřenějším zobrazením násilí, které dnes oslní málokoho. Nádherně přímočará, na průběh více než na výsledek soustředěná gangsterka vyniká „živějším“ zapojením kamery, důrazem na faktografickou přesnost a sebeuvědomělýmm vyprávění. Tvorbu Cormanova žáka Martina Scorseseho tak film předjímá jak po stránce obsahové, tak formální. 75% (07.06.2011)