Lady Jane
Režie:
Trevor NunnScénář:
David EdgarHudba:
Stephen OliverHrají:
Helena Bonham Carter, Cary Elwes, John Wood, Michael Hordern, Jill Bennett, Jane Lapotaire, Patrick Stewart, Joss Ackland, Richard Johnson, Janet Henfrey (více)Obsahy(1)
Ty nejtěžší bitvy se svádějí ve vlastním srdci. Britský historický film režiséra Trevora Nunna zachycuje jedno z nejzajímavějších období anglických dějin za vlády Tudorovců. Po smrti krále Jindřicha VIII. na trůn dosedá mladý Edward VI. Je však těžce nemocný a je jen otázkou času, kdy si smrt přijde i pro něj. John Dudley, intrikánský vévoda z Northumberlandu a předseda královské rady, se obává a děsí představy, že by na trůn mohla nastoupit Edwardova nevlastní sestra, římská katolička Marie Tudorovna. Proto u umírajícího krále prosadí nástupnictví mladičké Jane Greyové, neteře Jindřicha VIII., kterou mezitím stihl provdat za svého syna Guilforda. Jane, nevinná uchvatitelka trůnu, si však klidného panování nemá užívat dlouho. Do Londýna přijíždí v čele vojska Marie Tudorovna a zdá se, že dny mladého královského páru jsou sečteny. Hlavní roli ve filmu ztvárnila tehdy začínající, ani ne dvacetiletá Helena Bonham Carterová. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (56)
Tak Helena Bonham Carter bola kedysi celkom pekná (naozaj sa podobá na Šafránkovú) a podobne ako v Hazarde sŕdc filmári stavili na romantickú líniu a história je tu len tvorcom deja. Film nie je životopisom, ani nie je dokonale presný. Hlavne poprava Jane Grey sa nestala vôbec tak, ako to tu natočili. ()
Jak tak v poslední době sleduju filmy inspirované britskou historií, říkám si, že libido Jindřicha VIII. Angličánkům pořádně zavařilo. Lady Jane je love story, jejíž poslední kapitolu tradičně napíšou zlí katolíci, kteří jsou v podobných příbězích něco jako Utahové ve Vinnetouovi nebo komančové v Hřebejkovi. Helena Bonham Carter mi něčím připomínala Libušku Šafránkovou v Popelce. Pokud byla skutečná Lady Jane alespoň z poloviny tak odhodlaná a statečná, čest její památce. Ať už věřila v cokoli. ()
Tolik přát dvěma lidem naplno prožít svoji zamilovanost - podobný pocit jsem mě naposledy ze zeffirelliho Romea a Julie. Tento pár si to také zasloužil a pouze politika mocných způsobila, že se to nemohlo stát. Úžasně kostýmově natočený historický film, kterému vévodí herecký výkon tehdy velmi mladé Helen Bonham Carter a chemie vzájemné lásky k Carymu Elwesovi. Historicky přesný příběh Jane Grayové, která se v červenci 1553 na devět dní stala královnou, Anglie, Irska a Francie. ■ Po třetím vidění mě napadá, že Helen Bonham Carter snad nikdy ve filmu nebyla roztomilejší, než při scéně ve vysokých kožených botách v jídelně. ()
Jeden z prvních filmů Helena Bonham Carter a už předvádí svůj herecký talent. Chvíli jsem se bál, že by se mohlo jednat o další bezvýzmaný kostýmní drama, ale ouha chyba lávky, postupně film zraje a přitvrzuje na síle a na konci jsem to naopak byl já, kdo hledal sílu k dokoukání, protože intenzita závěrečného prožitku nemohla být emotivnější. ()
Krátka exkurzia do anglickej histórie v trochu pridlhom podaní, presne ako som očakával. Postavy sú dobre zahrané, len to prostredie mi pripadalo dosť ošumelé. Kráľovský palác by snáď nemal vyzerať ako práve zrekonštruovaná zrúcanina. Alebo to Anglicania jednoducho tak majú. –––– Zemřela bych za záchranu lidí z okovů bigotnosti a pověr. –––– Přísloví říká: Zázrak trvá devět dní. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (1)
- Ve filmu má Jane (Helena Bonham Carter) tmavé oči i vlasy. Její skutečný předobraz je však blondýna s modrýma očima. Další odlišnost oproti realitě lze najít i u Guilforda (Cary Elwes), který je ve skutečnosti pátým synem, nikoliv třetím. (Terva)
Reklama