Kobra

„Vyhodím to tu do luftu!“ – „Ja tu nenakupujem.“ V r. 1986 mal za sebou Sly trháky ROCKY a RAMBO, no jeho výlety mimo ring a džungľu doplatili na nezáujem jeho fanúšikov, ktorí ho proste mimo daných dvoch rolí v ničom inom akoby ani nechceli vidieť. Kobra situáciu zmenila; hoc má z nejakého ktovieakého dôvodu povesť prepadáku, v skutočnosti to bol trhák (celosvetová tržba 160 miliónov pri trápnom 25-miliónovom rozpočte). Stallone si obliekol špičkový čierny plášť, strčil zápalku do kútika nedbalo zarastených úst, nahodil riadne tesné rifle, osvojil si nekompromisné vystupovanie, nasadil OBROVSKÉ slnečné okuliare, obul kovbojské topánky, strčil samopal za opasok a dosadil vedľa seba chvíľkovú sexbombu 80. rokov, Dánku Brigitte Nielsen (v rokoch 1985 - 1987 jeho manželku a hereckú rivalku v ROCKYM IV a údajnú milenku jeho najväčšieho žánrového konkurenta Arnolda Schwarzeneggera, s ktorým pracovala na ČERVENEJ SONJI). Napísal si na telo scenár, na režisérsku stoličku dosadil kamoša Cosmatosa (RAMBO II) a dej zasadil do takmer až apokalyptického veľkomesta, v ktorom dochádza každých 30 sekúnd k vražde (!) a denne k 250 znásilneniam (!?). Teraz fakt neviem, či je to chyba dabingu, alebo to tam scenárista (náhodou Sly Stallone osobne) fakt dal. KOBRA každopádne zápletkou pripomína DRSNÉHO HARRYHO: nekompromisný policajt v hnusnom veľkomeste pátra po sériovom vrahovi, ktorý nie je tak úplne sériovým vrahom. (06.09.2008)

"Tady končí zákon a nastupuju já." Ano, takhle jednoduché to je. Máme tu padouchy Nového řádu a drsňáka, který si ani ve tmě nesundává sluneční brýle, na cíle ukazuje samopalem s červenou tečkou a odhodlaně zachraňuje hranolky topící se v kečupu. Kdo to asi vyhraje? To nechci snad ani prozrazovat, protože nejeden retardovaný divák by mohl tápat. Ti ostatní s tím nebudou mít problém a vystačí si s rozhodnutím, zda je poručík Cobretti osmdesátkově bavil nebo znechutil. Já patřím do první skupiny a kdyby měl Cobra mezi neustálou střelbou ještě větší prostor pro hláškování, tak bych byl ještě spokojenější. (28.11.2018)

Po nevýraznom Dead Poole prichádza Harry Callahan do špinavých a temných 80-tych rokov a volá sa Marion Cobretti. Nosí tmavé brýle, mláti nadriadených a štýlový .44 magnum vystriedal za automat. Ale hlavne omladol, béžové sako vystriedal za čierny outfit a v hube prevaluje špáratko. Do toho synťáky, atmosféra tuhá jak štolverk, slušný bodycount a psychotický záporak. 80% (28.08.2007)

Vše vyzradí úvodní vloupačka hypermarketu – expresionisticky prodlužující se stíny (Stallone vně záběr), Kulešův efekt (ikona lebky se zkříženými hnáty hozená do juxtapozice s nevinnými záběry civilů), zvuky/hudba (ocelově syntetický, skyňeťácký zvuky vytažený z knihoven drží v mixu obrys s hudebním pojetím elektrických kytar a kláves Roberta Teppera). Přitom kvalitní akční film je něco zcela výjimečného, na rozdíl od ostatních žánrů, které se hromadí v obrovských nánosech a zamořují archivy. Specifičnost akčního filmu spočívá v nárocích, které klade na filmařský štáb. Vyžaduje jak precizní zvládnutí narativu (příběhu, postav – filmového vypravěčství), tak stylu (kamera, střih - filmového jazyka). Většina režisérů zvládá buď jedno, nebo druhé, oboje zcela výjimečně. Ztotožníme-li styl se sexem a narativ s flirtováním, pomůže nám to pochopit základní úskalí a limity. O Tim Burtonovi či Woody Allenovi je dobře známo, že akci neumějí – a vskutku, představa souložícího Woody Allena, jehož tělo sebou zmítá po Mie Farrow či Dianě Keaton, jako by patřilo nějakému plazovi z Galapág, není nereálná, zajisté však odpudivá. Pak tu máme Hyacinty, Erose a Narcise z řad Filipa Renče nebo Davida LaChapelle, kteří akci rozumí, ale o to chudší je jejich slovní repertoár, ipso facto příběh. Chovají se neomaleně, a přitom z nich vyzařuje jistá dávka šarmu a sofistikovanosti. Jsou typem mužů, kteří nosí košile s vyšitým monogramem, hedvábné kapesníčky a alespoň jednou za týdně si nechávají přeleštit boty a přistřihnout vlasy. Jejich vzorná životospráva je vzorem naší mládeži. Jen hrstka režisérů ovšem dokáže během sexuální ekvilibristiky šeptat partnerce do ouška svítáníčka. Kolemjdoucí cizinče, jakživ nepodceňuj akční filmy, jsou tou nejlepší vizitkou každého režiséra, dokládajíc, že rozumí jak stylu, tak vyprávění. Najít takovouto osobnost mezi všemi těmi tvůrci, jejichž nasazení, um a city jsou pouze polovičaté a kterými se to v naší společnosti v posledních letech jen hemží, není ani tak jako hledat jehlu v kupce sena, ale spíše se podobá hledání teplého, citlivého těla mezi všemi těmi studenými mrtvolami v centrální pražské márnici. (23.05.2010)

Tam kde končí zákon, začíná on. Puručík Cobretti. Drsňák se samopalem s laserovým zaměřovačem, nepřehlídnutelnýma zrcadlovkama, sirkou v zubech a nepříliš vybranými způsoby. Kašle na předpisy a nikdy nedržel v ruce pouta - zabijácký psychouše má totiž na háku (doslova) a nezná slitování... Inu, celkem cool tenhle chlapík, ale neskryje, že je víceméně pozérskou figurkou a odvarem svých velkých (ještě drsnějších) vzorů.... (23.03.2009)