Osudová sázka

Vincent Gallo je děsnej filmař - jednak ten film je dějově šíleně chudej a je to nehorázně natahovaný a celou dobu se to tváří děsně evropsky - rozuměj umělecky - ale přitom je to fakt k nevydržení jednak tím šíleně pomalým tempem ale kapitolou sama pro sebe je právě pan Gallo. On je hlavní postava celýho tohoto mimořádně prudivýho díla - Gallo je podle mě přesvědčen o své výjimečnosti a nejspíš i genialitě a proto nám to dává citelně pocítit - je to neuvěřitelně sebestředný a nesympatický chlap, alespoň teda ta postava, kterou hraje, ale podezřívám pana Galla, že to ani není herec, ale že hraje sám sebe. Když jsem před lety viděl jeho druhý režijní opus Brown Bunny, tak se jeho herecký projev mnoho nezměnil ani jeho režijní "metoda", která spočívá v tom, že předvádí, jak jeho postava (či on sám) neuvěřitelně trpí, a my máme dvě možnosti, buď s ním soucítit a nebo to s odporem sledovat a odsoudit jako protivnou exhibici a pózu - na mě to teda působilo právě jen jako nechutná exhibice Gallovy "geniality", jinými slovy jeho vlastního přesvědčení o své výjimečnosti. Filmařsky ale opravdu nic povznášejícího ani originálního - a sám Gallo je vrcholně nesympatický, a jeho postava, no prostě děs - byl to prostě tyran a pozér k nevydržení. Takže nikdy více tento majstrštyk nechci vidět. Fakt ne. Jediný, co se dá pochválit je výkon Christiny Ricci, která Galla s přehledem strčí jako herečka do kapsy, jedině díky ní se to jakž takž dalo přežít a potěšil i miniaturní výstup šíleného Mickeyho, kterému stačí jediná scéna, aby rozehrál svoji typickou charismatickou záležitost -nenucená mimika obličeje a utahaná kadence slov - a přesto zaujme daleko více než se to povedlo Gallovi na ploše celého filmu. (14.12.2011)

Uživatel Enšpígl mi poradil, jak strávit poslední volné chvíle předtím než usnu, ráno v šest se probudím, a vyrazím do školy na jeden z těch těžších zápočtových testů z práva. Začátek byl skutečně zvláštní, to jsem ještě netušil, že Vincent Gallo je prý všeobecně známý jako magor. Dokonce jsem měl nutkání přepnout na klasiku Pravá a Levá ruka ďábla, ale nebýt právě Enšpígla, nejspíš bych i tak učinil. Nakonec jsem ale odolal a vydržel až do konce. Film má skutečně pár vysoko postavených scén, jako například návštěva rodiny. V tu chvíli lítaly smsky trasa Stará Boleslav - Praha a debata vypadala asi takhle....Co bude dělat s tou ženskou? - Nedivil bych se, kdyby jí vojel - Když si uvědomim, jak jí tam v tý místnosti zpíval - Máma - Co udělal s tím psem? - Asi ho vojel...No dál to nemá cenu rozebírat. Ten film byl divnej. Se sázením neměl moc společnýho a na to já se těšil nejvíc. Další průser byl v tom, že utíkal hrozně, ale hrozně pomalu. Některý scény byly až moc dlouhý. Ale ten konec, klasicky po americku, rozhodně nezklamal. (19.01.2010)

Nehodnotí se mi to snadno, protože jsem si na to nebyl stavu udělat jednoznačnej názor. Bylo to dobrý? Nebo to bylo špatný? Fakt celkem tápu. Ale přišlo mi to divný a nereálný, proto se přikláním ke 40ti procentům, a tedy k pouhým dvěma hvězdičkám. Kořínek vypadal jako světák, ale byl to totální mimoň a pobouchanec, což mu ale nezabránilo v tom, aby si obstaral na pomoc krásnou, mladou holku, kterou zaujal tím, že na ni byl hustej, a pak ji ještě dost brutálním způsobem unesl. Přesto mu holka udělala, co mu na očích uviděla..? Seznámila se s jeho ujetejma rodičema, přičemž kořínek byl pořád jak na cracku, holka se do něj ale totálně zcvokla. Jasně, každej to máme jinak, ale tohle jim nebaštím. Takhle to nefunguje. (07.10.2013)

Inu, když jsem sledoval počáteční scénu se snahou hlavního hrdiny najít vhodné místo na vymočení, nestačil jsem nevěřícně koulet očima a kroutit hlavou. To bylo opravdu velmi velmi ujeté. Já bych si s tím servítky nedělal a místo bych si našel hned, ostatně i Billy měl spoustu možností, které nevyužil. Pak se ale rozjel čím dál tím více zajímavý příběh, který byl dobrou sondou do rodinné výchovy a vlivu špatných rodičů na utváření života svého dítěte, jeho povahu, chování a sebevědomí. Matka žije pouze fotbalem a syn je pro ní příteží, otec nevyzpytatelný rapl, z kluka labilní poděs, který by v záchvatu vzteku byl snad schopen i zabít, avšak ve svém jádru není zlým člověkem. Příběh patřičně obohacuje sympatická Christina Ricci a romantická linie mezi ní a Vincentem Gallo dodává snímku ten pravý šmrnc. Ke konci je film také řádně napínavý a v tu chvíli jsem již pomýšlel i nad 5*, ale dám raději poctivé 4*, než mírně nadsazených pět. Každopádně velmi dobrý počin. (29.01.2015)

To jsou věci. Buffalo '66 v lecčem naplňuje pejorativní obsah pojmu "filmový art", a to zejména tím, jak si podpírá příběh na základě naprosto nesmyslných, atypických a neuvěřitelných situací a motivací, jen aby byl. Nad vodou to ale drží hlavně kamera, jistá poťouchlost a naprosto bravurní, geniální konec, který mě pobavil, potěšil a stimuloval jak v poslední době máloco. Možná tomu i dopomáhá fakt, že Vincent Gallo hrál fakt sám sebe. No považte, po dokončení filmu řekl o kameramanovi Lance Acordovi, že jenom mačkal tlačítka, je to člověk bez nápadů, jakékoli estetické vize a v zásadě všechna uznání ke kameře by měla směřovat k režisérovi. Kameraman se ostatně měnil ještě předtím, za kameru se chtěl postavit sám Gallo, ale studio bylo proti. O Christině Ricci prohlásil, že je bezduchá loutka a hubu si otevřel i na Angelicu Huston, kterou vinil z neúspěchu filmu na Cannes. Zároveň během natáčení trval na využití 35 mm poloprůhledného filmu (jaké byly například diapozitivy), ačkoli si nezjistil, zdali ještě jsou někde schopný tento film vyvolat. V neposlední řadě využíval filmový rozpočet asi jako Tommy Wiseau - z 1,5 milionového celkového budgetu vyhodil 20 táců jen za paruku pro Angelicu Huston a 100 litrů musel přinést v hotovosti v papírovém sáčku Mickeymu Rourkovi (jež byl tehdy na naprostém dně) za jeho minutu a půl dlouhé posezení před kamerou. Gallovi se nakonec podařilo naplnit svou uměleckou míru svým dalším kusem Brown Bunny, kde přesvědčil svou tehdejší přítelkyni (a úžasnou herečku) Chloe Sevigny k nepředstírané on-shoot felaci, kterou zařadil do filmu a tím ji na dlouhá léta úplně odepsal z herecké asociace, což znamená téměř ze světa filmu. V jeho komplikované filmařské historii se tak alespoň ona stala jediným členem štábu, se kterým kdy byl spokojen. (30.07.2018)