Světla páteční noci

Nezajímá mě americký fotbal. Nedívám se na něj. Skoro neznám ani jeho pravidla. Nemám rád podobné "lidské" příběhy, jak se nějací kluci ze zapadákova v Texasu vypracují až do státního finále. Nemám rád klišé a patos. Proč se mi ale Friday Night Lights líbí? Odpověď je jednoduchá. Peter Berg umí. Jeho styl je vskutku zarážející a vizuálně vypiplaný, a to nemluvím jen o dynamicky zachycených zápasech, kde do repráků hrajou ty největší pecky a střídají se tu zrychlené a zpomalené záběry, u kterých musí srdce akčního nadšence plesat. Dokáže obdivuhodně dostat z herců a diváka velkou porci emocí, ač se jedná o okamžiky, které jsou už tak nastokrát provařené v jiných filmech. O cti, budoucnosti, přátelství, vítězství, rodině, však to znáte. Ale zde nepůsobí za žádnou cenu vyumělkovaně. O co víc věcí o nich zjistíme, tím si uvědomíme, co pro ně znamená vítězství. Proto taky divák je nevídaně napjat při scénách zápasu a za každou cenu jim fandí, i když mu ten sport absolutně nic neříká. Za Berga palec nahoru, že dokázál obyčejné sportovní drama povýšit na testosteronovou "akční" jízdu okořeněnou výrazným sociologickým podtextem. Zní to divně, ale budiž. Ke konci jsem měl totiž podobné pocity jako při závěru filmu Americké Graffiti. Byli mladí, hráli fotbal, pak fotbal skončil, stáli na prahu dospělosti a každý šel svou cestou...ať už to tak chtěli nebo ne. (12.07.2009)

Pro americký maloměsto je jejich fotbálek asi totéž co pro nás hokej pardon- film. Tedy útěk ze stereotypu a všedních starostí. Celkem pěkně vykreslená sezona "Panterů". A nechce se mi rozebírat, jakže to bylo s tou mincí a kdeže a onože a třebaže a jestliže a cože. Já jsem vypnul a film si užil. (23.09.2014)

Kašlu na společenské konvence a zvedám na pět hvězdiček. Jasně že je scénář sestaven hlavně ze sportovních klišé, ale jeden z nejméně doceněných režisérů současnosti Peter Berg z něj vymlátil jak spoustu emocí a drásavý pocit, že z amerického maloměsta prostě musíš utéct, nebo tě v něm místní burani zadusí, ale tuhle průhlednou story hlavně opepřil dkonalým vizuálním zpracováním. Když kytary vybrušují vaši repro soustavu, až se třese i její poslední šroubek, když Billy Bob Thornton pořvává na hučícím stadiónu na své svěřence a dokonalá směska zpomalených záběrů a brutálních nárazů vás přenese přímo na hranicic třiceti yardů, musíte připustit, že v panu Bergovi tkví něco velkého. Berg je ro mě nejlepší klipař postfincherovské éry - jeho nový projekt budu vyhlížet s nadějemi na nalezní režijního génia pro 21. století. (20.07.2005)

A máme tu další americké drama o národním americkém sportu zvaném americký fotbal, a to podle skutečných událostí. Když jsem viděl své první drama o americkém fotbalu, tak jsem byl nadšený. Ale už je toho opravdu nějak moc. Navíc tenhle film nenabízí o mnoho více, než jiná dramata jako např. Gang v útoku či Návrat na vrchol. Nebylo zde absolutně nic, co už by nebylo nikde jinde, a v tomhle případě už je mi i tak nějak jedno, že to je podle skutečných událostí. Já jsem člověk, který nemá americký fotbal v lásce, neznám jeho pravidla, nikdy jsem neviděl žádný zápas v tomto sportu (možná maximálně jen pár minut někdy v noci, když jsem přepínal TV kanály), a tak je pro mě tolik filmů o tomto sportu už opravdu hodně. Ale nechci tomuhle snímku křivdit jen kvůli tomu, že už jsem viděl několik jiných filmů o tomto sportu, a tak hodnotím poctivě tak, jak to cítím. U tohoto dramatu jsem se nenudil, drželo mě v napětí, dějově to bylo docela zajímavé a roztřesená, skoro dokumentární, kamera byla příjemným oživením. A Billy Bob Thornton je jednoznačně kladem tohoto filmu, ovšem mladí herci za ním nikterak nezaostávají. A tak snad jediné, co mi zde vadilo, byly právě scény z fotbalových utkání, ale chápu, že bez nich by tento film nemohl fungovat. Takže po pečlivém zvážení uděluji nadprůměrné čtyři hvězdičky. (13.07.2009)

Ty sportovní filmy.. plné klišé.. sice z tohoto talentovaný Peter Berg vymlátil maximum a vsadil na drásavý styl a cit pro tempo rozhodně má, přesto výsledek úplně nestrhne. Sáhnul po bestselleru svého bratrance a pro mě osobně měl víc tlačit na linie odehrávající se mimo hřiště – i když kvituju, že tady nemáme typický příběh outsidera, který se i přes nejrůznější klacky pod nohama dere nahoru. Texaské městečko je plné „odborníků“ na americký fotbal, kteří zaváhání nebo snad laxní přístup ke hře rozhodně neodpustí. Zapálené prostředí tak žene dopředu a zároveň i sžírá jeden středoškolský tým, který má nakročeno k velkým zítřkům. Jenže motor mužstva si zruší koleno. A na průšvih je zaděláno. Ten humbuk okolo amerického fotbalu tady u nás nikdy úplně nepobereme. Za sebe z výsledku rozhodně neskáču do stropu. 60% (08.04.2018)