Světla páteční noci

Po vizuální stránce to je výborný, ale jinak spíš dost průměrný film a to hlavně příběhem, který sice slušně graduje v zápasech, ale mimo ně nic moc a taky mi připadalo, že to postrádá hráče na kterého by byla upřená nějaká speciální pozornost, tady to bylo braný spíš jako celkovej tým, i když pár osobností tam bylo, ale ne moc výraznejch a velice malo využívaných v zápase. Co se týče Billyho Boba Thorntona, tak ten je v zápasech nebo jiných vypjatých situacích fakt skvělej, ale jak byl někde jinde, tak jenom dost divně čuměl a moc toho neřikal a byla to spíš nuda, ale pořád nadprůměr. Za největší klad filmu považuju výbornou muziku která vytváří úžasnou atmosféru zápasů, ale i tak bych tenhle film zařadil za žánrově i dějově dost stejný film, ale podle mě lepší Any Given Sunday (01.10.2005)

Filmů o americkém fotbalu jsem už pár viděl. Každý nabízí pohled z jiného úhlu a tenhle se tématem blíží nejvíc "Vzpomínce na Titány", už jenom tím, že je podle skutečného příběhu :) ... Peter Berg chtěl ovšem natočit druhé Any Given Sunday. On ale zatím (tedy zatím ....) není Oliverem Stonem, aby si na to mohl troufnout. A takovéhle téma by taky asi chtělo lepší scénář a trošku jiný přístup, než jen zběsile trhat kamerou a stříhat a stříhat ...... U mě ale hodně pokazí nebo napraví zvládnutí konce filmu a tady tedy (od položení posledního míče ve finále) nemám připomínek. Hudba, záběry - perfektní. Takže nakonec 70%. (30.06.2005)

V Americe je normální, že se točí filmy o každém druhém sportovním týmu, který někdy něco vyhrál(nebo nevyhrál). Vždycky to má stejný koncept i herecké výkony. Tenhle se až tak v ničem neliší, možná až na tu dokumentární kameru. Ale dokáže chytit za srdce, což je u tohohle druhu filmu asi nejdůležitější, protože když je vám konec ukradený už v půlce, tak to můžete rovnou zabalit. (26.10.2008)

Kašlu na společenské konvence a zvedám na pět hvězdiček. Jasně že je scénář sestaven hlavně ze sportovních klišé, ale jeden z nejméně doceněných režisérů současnosti Peter Berg z něj vymlátil jak spoustu emocí a drásavý pocit, že z amerického maloměsta prostě musíš utéct, nebo tě v něm místní burani zadusí, ale tuhle průhlednou story hlavně opepřil dkonalým vizuálním zpracováním. Když kytary vybrušují vaši repro soustavu, až se třese i její poslední šroubek, když Billy Bob Thornton pořvává na hučícím stadiónu na své svěřence a dokonalá směska zpomalených záběrů a brutálních nárazů vás přenese přímo na hranicic třiceti yardů, musíte připustit, že v panu Bergovi tkví něco velkého. Berg je ro mě nejlepší klipař postfincherovské éry - jeho nový projekt budu vyhlížet s nadějemi na nalezní režijního génia pro 21. století. (20.07.2005)

A máme tu další americké drama o národním americkém sportu zvaném americký fotbal, a to podle skutečných událostí. Když jsem viděl své první drama o americkém fotbalu, tak jsem byl nadšený. Ale už je toho opravdu nějak moc. Navíc tenhle film nenabízí o mnoho více, než jiná dramata jako např. Gang v útoku či Návrat na vrchol. Nebylo zde absolutně nic, co už by nebylo nikde jinde, a v tomhle případě už je mi i tak nějak jedno, že to je podle skutečných událostí. Já jsem člověk, který nemá americký fotbal v lásce, neznám jeho pravidla, nikdy jsem neviděl žádný zápas v tomto sportu (možná maximálně jen pár minut někdy v noci, když jsem přepínal TV kanály), a tak je pro mě tolik filmů o tomto sportu už opravdu hodně. Ale nechci tomuhle snímku křivdit jen kvůli tomu, že už jsem viděl několik jiných filmů o tomto sportu, a tak hodnotím poctivě tak, jak to cítím. U tohoto dramatu jsem se nenudil, drželo mě v napětí, dějově to bylo docela zajímavé a roztřesená, skoro dokumentární, kamera byla příjemným oživením. A Billy Bob Thornton je jednoznačně kladem tohoto filmu, ovšem mladí herci za ním nikterak nezaostávají. A tak snad jediné, co mi zde vadilo, byly právě scény z fotbalových utkání, ale chápu, že bez nich by tento film nemohl fungovat. Takže po pečlivém zvážení uděluji nadprůměrné čtyři hvězdičky. (13.07.2009)