Světla páteční noci

Po vizuální stránce to je výborný, ale jinak spíš dost průměrný film a to hlavně příběhem, který sice slušně graduje v zápasech, ale mimo ně nic moc a taky mi připadalo, že to postrádá hráče na kterého by byla upřená nějaká speciální pozornost, tady to bylo braný spíš jako celkovej tým, i když pár osobností tam bylo, ale ne moc výraznejch a velice malo využívaných v zápase. Co se týče Billyho Boba Thorntona, tak ten je v zápasech nebo jiných vypjatých situacích fakt skvělej, ale jak byl někde jinde, tak jenom dost divně čuměl a moc toho neřikal a byla to spíš nuda, ale pořád nadprůměr. Za největší klad filmu považuju výbornou muziku která vytváří úžasnou atmosféru zápasů, ale i tak bych tenhle film zařadil za žánrově i dějově dost stejný film, ale podle mě lepší Any Given Sunday (01.10.2005)

Čistě průměrný sportovní film (příběh), který by se dal aplikovat na jakýkoliv tým na světě. Když jsem při koukání vzpomínal na film Vzpomínka na Titány , říkal jsem si, že to na co koukám je jedoduše málo, aby to mohlo vydat na celovečerní film. Ambiciózní (favorizovaný) středoškolský tým má za úkol vyhrát státní mistrovství v americkém fotbale a zraní se největší hvězda týmu, to je vše! Do toho plejáda nesympatických herců a zde absolutně necharismatický Billy Bob, který celý film působí spíše dojmem uklízeče záchodků než jako trenér s respektem, který má sloužit jako zdroj vzoru pro hráče a patosu pro diváka. V podstatě každý kdo hrál v životě týmový sport zažil se svým týmem větší příběh než ten, který prožívají hlavní hrdinové tohoto filmu. SPOILER: Skoro všechno vyhrát a pak prohrát až finále přece není tak drastické (emotivní). 60% (25.07.2011)

Během první poloviny jsem si jen tiše zoufala - nad amatérským vyzněním, příšernou kamerou a absolutně nezaujatelným průběhem, k zoufalství se přidružily pocity pohrdání - nad vidlákovem světa, odpudivým večírkem a dokonce i nad tím burgerem, který Winchell přežvykoval. Vůbec největší katastrofou, která často atakovala krajní mez, odkud posílám podobné touchdowny rovnou do odpadu, však byla obrovská hromada nabubřelých žvástů, kterými spoluhráče častoval oblíbenec číslo jedna - Boobie Miles, kterému naštěstí brzy došel humor, nicméně ho důstojně zastupoval zbytek obyvatelstva texaské Odessy, který měl místo hlavy šišatou merunu a v té šišce se pořád dokola motala jediná otázka ... "vyhrajete stát, vyhrajete stát, vyhrajete stát ????" Ani nevím, jak se mně podařilo přehoupnout do druhé, stokrát lepší poloviny (podezřívám se z několika mikrospánků), kde konečně dostal prostor Billy Bob a hlavně sport samotný. Přesto, že humbuk okolo amerického fotbalu neobdivuju, zaujalo mě jeho až hmatatelné vyobrazení, vyblázněné basovým hudebním doprovodem, dokonale vystihující euforický tlak na diváky v ochozech. A nejlepší nakonec - rozhodující zápas sám, byl sportovním, záběrovým i emočním zákuskem a vybičoval tak moje konečné hodnocení na krásných 40%. (27.06.2012)

Ty sportovní filmy.. plné klišé.. sice z tohoto talentovaný Peter Berg vymlátil maximum a vsadil na drásavý styl a cit pro tempo rozhodně má, přesto výsledek úplně nestrhne. Sáhnul po bestselleru svého bratrance a pro mě osobně měl víc tlačit na linie odehrávající se mimo hřiště – i když kvituju, že tady nemáme typický příběh outsidera, který se i přes nejrůznější klacky pod nohama dere nahoru. Texaské městečko je plné „odborníků“ na americký fotbal, kteří zaváhání nebo snad laxní přístup ke hře rozhodně neodpustí. Zapálené prostředí tak žene dopředu a zároveň i sžírá jeden středoškolský tým, který má nakročeno k velkým zítřkům. Jenže motor mužstva si zruší koleno. A na průšvih je zaděláno. Ten humbuk okolo amerického fotbalu tady u nás nikdy úplně nepobereme. Za sebe z výsledku rozhodně neskáču do stropu. 60% (08.04.2018)

Chytlavá sportovní podívaná akčnějšího typu, v níž vše žije a dýchá jen pro americký fotbal. Emocionální tlaky jsou veliké, až do nich proniká patos, fotbal a člověk zde funguje jako jedno sepjetí a jen na něj si Světla páteční noci posvěcují. Ne, že by mi tato jednostrannost vysloveně vadila, ale přehnané prožitosti jsem úplně nevěřil a krom ní toho scénář příliš nenabízí. Co se týče zpracování zápasů, zbytečně se omezují na akční sestřihy ostrých srážek tělo na tělo, o všemožných taktikách se jen mluví, ale skutek sofistikovanosti z hřiště utek. Spokojenost ano, zážitek dobrý, ale nechám to těsně na těch třech... 7/10 (27.09.2009)