Saw: Hra o přežití

Tak takhle vypadá absolutní špička mezi horory pro teenagery. Skvělý nápad, ještě lepší zpracování ve scénáři a prakticky bezchybné vizuální podání režiséra. A ani nemá cenu pozastavovat se nad atmosférou - ta sálá už z plakátu i trailerů. Ale k absolutní dokonalosti pořád dost chybí. Jednak mě už pekelně irituje klišé, kdy hodný míří na záporáka a místo toho, aby vystřelil, tak si nechá sebrat bouchačku a k tomu rozbít ciferník (v Saw předvedené hned třikrát), a ten konec... sice šokující, ale do pevného příběhu náhle vletěla spousta otazníků a logických nedomyšlností. I tak spokojených 85%. Tuhle hru stojí za to prožít. (21.12.2004)

Bohužel můj komentář není tak šokoující jako závěr celého filmu. Celou dobu jsem se snažil hádat kdože by snad mohl být ...Dokonce už jsem jásal, že jsem se trefil, jásal jsem předčasně. Finálová hudební skaldba je moc povedená . Jenom bych chtěl zmínit na jakém prostoru a z jakým rozpočtem se dá natočit film co Vás doslova sejme. Ne každou hru bych tedy musel hrát (09.06.2006)

Původně jsem dával 4 hvězdičky, ale čím více o Saw přemýšlím, tím sympatičtější mi tenhle film je (čistých 5 to ovšem není, takových pěkných 90%). Hra je originálně pojata a velmi pěkně se prolíná s vyšetřováním. Oceňuji především nápaditost tvůrců, co se pastí a rafinované hry týče, protože jde o zatraceně dobře promyšlenou mozaiku. Co se konce týče, souhlasím s tím, že je diskutabilní - vyvolává určité nejasnosti a filmu zbytečně ubírá na logice. Nicméně, ten konec je tak šokující a nečekaný, že jsem ochotný mu to odpustit. Jen málokdy mě něco tak nachytá, jako právě Saw a toho si cením... (28.11.2005)

Saw (= pilka) v mnohém připomíná legendární Se7en Davida Finchera, ale režisér James Wan je naturalističtější, drsnější a jde víc na efekt. Přesto mu jeho film žeru, a to jsem zavilý fanoušek Se7en. Snímek si drží po celou dobu hustou atmosféru, dokonale mě zarazil do sedadla. Z kina jsem vlastně odcházela docela dost vyklepaná, a to zejména díky několika skutečně vydařeným lekačkám. Scénář se také dost povedl, divákovi (i postavám samotným) se jednotlivé indicie odkrývají postupně. Nejlepší je ale fakt dost depresivní závěr. Sice trochu rozbourává jinak celistvý příběh, ale přesto je vynikající. Jediné, co se mi moc nelíbilo, byla hudba. Ze začátku působila dost rušivě, ke scénám se jednotlivé hudební motivy nějak nehodily. Jinak Saw překonal všechna má očekávání (moc jsem o něm nevěděla, když jsem se na něj vydala do kina), jedná se o nadprůměrný nervák. (22.04.2005)

I keď zápletka Saw je pomerne priamočiara, film takmer mimovoľne definoval nový hororový subžáner, tzv. „torture porn“, a to zvlášť v súvislosti s nekonečnými radmi ďalších pokračovaní (v roku 2010 vznikol už Saw VII). V pôvodnej snímke je viac z pochmúrneho thrilleru než klasickej hororovej „podívané“, ktorá pripomína skôr Fincherov(o) Se7en (1995) než novšiu „gornografickú“ sériu Hostel Eliho Rotha (2005 a 2007). Saw je adeptom na najklaustrofobickejšiu snímku v dejinách kinematrografie tiež preto, že sa natáčal výhradne v interiéroch (v rôznych častiach jedného losangeleského skladiska), čím tvorcovia nielen znížili rozpočet, ale tiež sa vyhli akémukoľvek určujúcemu záberu, ktorý by divákovi uľahčil orientáciu. Narozdiel od pokračovania evokuje Saw svojím názvom nielen vraha menom Jigsaw, a kovovú pílu, ktorou si Elwes odreže nohu, keď sa snaží ujsť, ale tiež aj samotné videnie (anglický výraz „saw“ znamená „píla“, ale je aj tiež minulým časom slovesa „vidieť“). Čo vidia postavy filmu? A čo majú pred očami diváci? Filmom sa vinie silný motív hry. Finálne odhalenie miesta, kde sa vrah celú dobu skrýval, môžeme brať ako lacný rozprávačský trik, ale pri daných pravidlách hry je tým najlogickejším vyústením, s ktorým mohli tvorcovia prísť; to, čo nevidíme, bolo celú dobu priamo pred našimi očami. 65% (31.01.2009)