Příběhy obyčejného šílenství

Navzdory všem šílenostem je to nejnormálnější Zelenkův film. Rozpohybování divadelní hry dopadlo nad očekávání dobře a s řadou scén si autor opravdu vyhrál (úžasný rozhovor chodce s řidičem popojíždějícím v zácpě, jízdy s vozíkem), ale stejně mi scénář připadal poněkud nedotažený. Řada hlášek má (podobně jako u předchozích filmů) slušnou šanci na zlidovění. Ivan Trojan je opět dokonalý, ale ještě víc mě zaujal Miroslav Krobot. To se skoro nechce věřit, že to je neherec ve své první roli (na divadle i ve filmu)! (07.03.2005)

A je to tady! Pro mě moc pěkný zážitek... nepopírám, že film nemá slabších míst, podstatné je to, že z něj jde tak trošku obava pro každého... :-) Drtivá většina se v nějaké postavě shlédne...A pak je třeba si položiti otázku... malou...nevinnou... jednoduchou, která zní: "Kdo a co je normální?" Pokud si to ujasníme, tak je to potom snadné... v klidu pak můžeme sdělit světu i takové poslaní, že všichni lidi jsou blázni, jen já jsem letadlo atd. :-) :-) :-) A musím se podělit ještě o jeden poznatek... po skončení i během něho jsem si vzpoměl na definici "normálnosti", kterou replikoval Steve Buscemi ve Skále... brrrrr :-) a o druhý, že z Ivana Trojana se stal PAN HEREC. který zahraje cokoli, kdekoli a o čemkoli... a zvláště tady exceloval. Fajn film proti depce... (08.01.2006)

"Mám prostě smůlu na divný lidi." "To není smůla. Přitahuješ takový lidi, protože jsi uvnitř takovej." Film, jehož název přesně odpovídá tomu, co uvidíte. Jeho hrdinové sice nejsou blázni uzavření v Bohnicích, ale každý má svou úchylku. Hlavní hrdina chce ostříhat svou přítelkyni, aby mohl uvařit koktejl, kterým by ji získal zpátky. Jeho otce fascinují bublinky vycházející z piva a následně chytne druhou mízu s ženou mladší o 30 let. Sousedi v podání Jiřího Bartošky a Zuzany Bydžovské si nedokáží užít sex, pokud se na ně někdo nedívá. Hrdinův nadřízený ve své pracovně obléká plastovou figurínu ženy, které už několik let kupuje oblečení. A tak dále. A tak dále. Svět je jednoduše plný bláznů a na hlavním hrdinovi je něco tak zvláštního a upřímného, že ho všichni kolem nechají do teď svých životů nahlížet. Trojan vlastně hraje jen takového pozorovatele, lehce naivního člověka, který ovlivněn lidmi okolo prochází z jedné šílené situace do druhé. A s tím přichází i můj hlavní problém s tímto filmem; postavy, které mi přijdou nejzajímavější - jako otec v podání perfektního Miroslava Krobota - jsou odstrženy na vedlejší kolej. A když o tom tak přemýšlím, nejen oni. Příběhy obyčejného šílenství totiž žádnou hlavní postavu nemají. (28.02.2009)

Velmi povedený film. Přijde mi, že Ivan Trojan má obličej i mimiku na to, aby vždy zazářil jako nějaká podivná, osamocená a ztracená existence. A to je dobře. Protože někdy můžeme mít pocit, že těch "obyčejných" lidí je kolem nás až moc a vždycky potěší takový snímek, ve kterém je ukázáno, že pokud si připadáme "jiní", podivní či osamocení, tak jsou lidé, kteří jsou na tom stejně. A že jich určitě není málo:) (12.04.2008)

Obávam sa, že Petr Zelenka film zamýšľal ako divácky prístupnejší. A že najsympatickejšou postavou mal byť hlavný hrdina a nie jeho štrbavý otec vo vedľajšej úlohe. Ani vyváženie tragédie a humoru nie je najpresnešie a mnohé komické scénky skĺzajú do nemoty. Stále však celkom príjemná sonda do ľudskej uletenosti, pri ktorej sa nebudete nudiť a nájdete si v nej niečo svoje. (02.03.2005)