Klan létajících dýk

Klan létajících dýk se nese ve stopách Hrdiny docela zřetelně. Opět je tím hlavním, čím film zaujme, vizuální zpracování. O co je chudší výtvarná stránka filmu (již se nekoná CG přibarvování, většina je točena v přirozené přírodě), o to více jde o bojové scény. Neuchvacuje jen samotné bojové umění, jako spíše všelijaké parádičky, zpomalování ("dagger-time" :), atd. Ovšem opět počítačové, což na mě působilo sice tak, že jsem byl uchvácen, jak to hezky natočili, ale to je tak asi všechno. Nejvíc se mi líbil asi konec s padajícím sněhem. ___ I když Tygr a drak byl méně výpravný a akční, měl navíc jakýsi "vnitřek", duševní, filosofující, navíc obsahoval jemnost a půvab, o jakém si Klan může jen nechat zdát. ___ 85% (21.11.2004)

Zpočátku jsem měl z filmu strach, ale zbytečně. Bezpochyby Hollywood u mě klesl, protože tenhle film ukázal zcela novou, neokoukanou vizuální a technickou stránku, která mi po celou stopáž vyrážela dech. Nejen, že se film krásně sleduje, ale obsahuje taky 3 překvapivé a nepředvídatelné zvraty. Impresivní zážitek. 80% (18.02.2014)

Komorní protipól k rozmáchlému Hrdinovi, který vsází spíše na poetické rozjímání a jednoduchý (ale o to působivější) příběh. Architektonicky bohaté exteriéry jsou tentokrát nahrazeny malebnou studií přírody, vjemů a pomíjivých okamžiků, které Zhang loudí i z té nejposlednější subtilnosti. Pečlivě komponované záběry navozují dojem malířských pláten, která přímo překypují vlastním životem, krásou a udivující plností barevného spektra. Dokonalý vizuál je doplněn i patřičně jímavou zvukovou a hudební kulisou, kteréžto spojení u mne navozovalo téměř extatické rozjitření. A samozřejmě není nouze ani o dech beroucí bojové scény, přičemž valná většina z nich si odnáší nálepku Nezapomenutelné. Symfonie. Barvy. Meditace. Báseň. Láska. Nádhera. (20.08.2008)

Většina filmových diváků dnes již ví, co si představit pod pojmem wu xia. Epický příběh, kde je plno Číňanů se srandovními kyblíky na hlavách, plno Číňanů vznášejících se v korunách vysokých stromů a v neposlední řadě plno úchvatných soubojových scén. Klan létajících dýk sice má tohle všechno, ale přesto se více soustředí na romantickou zápletku, které by nejvíc prospělo, kdyby byla pouhou podzápletkou. Vystavět film na podobně jednoduché a extrémně kýčovité love story chce hodně odvahy, dívat se na takový film pak zase hodně trpělivosti. Má ochota odpustit filmu veskrze nudné pasáže, kdy hlavní hrdinové vleže, vestoje či vsedě vedou filozofií nepolíbené dialogy, klesala přímo úměrně s postupným odhalováním potácivého příběhu, který po sérii zaručeně nečekaných zvratů někdy ve druhé třetině zcela rezignuje na jakýkoliv dramatický vývoj a skácí se k zemi (kdo viděl imbecilní parodii Mlčení šunek, jistě si vzpomene na její závěr). Což o to, režie je maximálně precizní, Zhang Zyi překrásná (dokonale zapadá do okolní, bezchybné přírody) a bojové scény dechberoucí, jenže sami možná uznáte, že člověk, který Hrdinu obdivoval právě kvůli nim, nebude příliš tolerantní k neoriginální, sladkobolné romanci. 70% Zajímavé komentáře: kiddo, DaViD´82, k212, FateKEEPER, Morien, plagjoklas (14.07.2006)

V porovnaní s Hrdinom je Klan skromnejší (čo však neznamená menšiu výslednu kvalitu filmu ako celku) - tak po vertikale (forma je stale uchvatna, ale to caro z Hrdinu uz nema az taky silny ucinok) ako aj po horizontale (civilnejší pribeh lásky oproti štátotvornému budovaniu v Hrdinovi). A aj keď nejde o veľký epos, poteší posun v spôsobe predkladania príbehu - oproti mozaikovému dopĺnaniu fragmentov do výslednej skladačky v Hrdinovi, sa teraz výsledný obraz vrství postupným premazávaním videného. Čo sa týka estetického zážitku -Yimou skratka v tretej etape svojej tvorby (po "trilogii zenskej vasne" - ako ju raz nazval Tetsuo a po socialno kriticky ladenych pribehoch z cinskeho vidieka) komponuje svoje filmy coraz viac ako "poeticko-lyricku audiovizualnu kaligrafiu". (13.10.2004)