Občanská výchova

Určitě nejsem žádný zbohatlík a nejsem ani žádnou jinou formou kapitalistické sběře,ale ani jako úplný lůzr a sociální případ se necítím být kompatibilní s názorem,že se má majetek rovnoměrně rozdělovat všem bez rozdílu,a to i takovým,kteří se práce vysloveně štítí.Kdyby ke mně vtrhla parta aktivistů s tím,že počítač,Play Station a XBOX je na jednu osobu příliš a mám se rozdělit třeba s chudou uprchlickou rodinou,pro vulgarismus bych nešel daleko a jistě bych se na ně zle podíval svým špatným okem.Tím vším chci říct,že téma filmu mi není blízké,děsná odrhovačka,která zahltila celý závěr filmu,mi rvala uši a řešení milostného trianglu jsem nevěřil ani na chvíli,přesto uděluji 3* za Niki Laudu a Sophii Scholl. (15.08.2016)

Konfrontace názorů mladých idealistů, kteří chtějí změnit svět a středního věku, zastupujícího konzumní styl života a neúměrné bohatství. Nečekala jsem žádný zázrak, v plánu bylo jen mrknout na začátek, než si dám poslední cigaretu před spaním a ejhle, příběh se začal zajímavě vyvíjet, líbily se mně nápady mladé trojice, zvraty v ději, humorné okamžiky a ačkoliv jsem hádala jako o život, kam se bude vývoj ubírat, bylo to skoro vždycky vedle.Smutné je, že všechny ideály pominou, "přizpůsobení se" společnosti jednou dostihne i rebelující skupinku. Trefně vysvětloval ztrátu svého mladistvého levicového přesvědčení unesený Harderberg: "To máte tak, najednou už nechcete rezavé auto, ale něco spolehlivějšího, lepšího, pak se oženíte, přijdou děti - zadlužíte se na byt, dům a nezbude vám nic jiného, než dělat kariéru a jednoho dne zjistíte, že jste na volebním lístku zakroužkoval CDU". Každopádně zajímavý snímek se skvělým koncem. (21.02.2009)

Proměnit život: Arthur Rimbaud. Změnit svět: Karl Marx. Mladí hrdinové Občanské výchovy: obojí, svým naivně zaslepeným způsobem, zatímco buržoazní hrdina je tady analogie Joschky Fischera: v mládí revolucionář, ve zralém věku byrokrat. Daniel Bruhl mi připomíná mé známé, kteří pod praporem anarchismu/ enviromentalismu/ hnutí pravdy a lásky pořvávají na demonstracích hesla, valchují brdské lesy a drasticky snižují svůj energetický příjem. Debata s nimi-zvlášť pokud nesouhlasíte- je ovšem přínosnější, než tenhle plytký snímek o nepovedené revoltě. Popovídej si se svým radikálem naživo:) (26.06.2008)

Peter a Jan po nocích lezou do vil zbohatlíků a všechno jim tam přestěhujou. Nic ale neseberou a nechaj tam vzkaz "Die fetten Jahre sind vorbei" nebo "Sie haben zu viel Geld". Chtějí tak docílit toho, že se zbohatlíci najednou nebudou cejtit tak jistě. Jan se pak zabouchne do holky od Petera a ukáže jí, co po nocích dělaj. To skončí průserem, páč se majitel vily, kterej je zároveň člověk kterýmu Jule musí splatit 94500 Euro, vrátí domů a tak ho náš trojlístek unese někam do Rakouska. Tam po pár dnech přestane jít o únos jako takovej a zbohatlík to bere spíš jako dovolenou v přírodě a vyslechne si názory našich tří anarchistů. Peter se ještě dozví o vztahu Jule a Jana a veme to na můj vkus až moc dobře. Po návratu dostane Jule papír kde se píše, že nemusí splácet tu výše zmiňovanou škodu. Zbohatlíci jsou ale všichni stejní, takže už druhej den u trojice komando...ta už tam ale není a na steně je papírek se nápisem "Někteří lidé se nikdy nezmění". Oni jsou už kdesi ve střední Americe...a tady mi vrtá hlavou, kde na to vzali a jak se tam tak rychle dostali. Ten bohatej tam sice má loď, ale peníze neměli... Nicméně, v něčem jsem s anarchistama souhlasil, v něčem naopak zase ne. Bohatej pán měl taky dobrý i špatný argumenty. Ale nějak nevim kde ta trojice brala na všechno prachy, když makala jenom holka a ta co měla dala na pokutu. I tak si žili víc než dobře a měli hulení za nemalý prachy. No, to asi vědí jenom levicově zaměřený Áčka. Mně se ten film líbil a zároveň jsem si po delší době znova uvědomil, že jsem napůl Němec a že některý věci se na světě fakt dějou...třeba že v Indii děti šijou boty. (12.04.2009)

Jana, Petr a Jule. Tři mladí a tak trošku hodně neklidní lidé. Myšlením, či přesvědčením hodně doleva, brojí a každodenně bojují proti svému úhlavnímu nepříteli, prohnilému kapitalistickému systému, který přeci za všechno může. A dělají to hodně po svém, vloupávají se do prázdných domů, nic neukradnou, jen některé věci přehází nebo upraví. Jak odvážné a pošetilé zároveň! Jedna loupež se ale tak trošku nepovede a tak začíná nedobrovolná road movie s jedním pasažérem proti své vůli. A i když jsou oba dva tábory ideově úplně někde jinde, nakonec se ukáže, že zas takový, velký rozdíl mezi nimi není, možná právě naopak. A tom, tohle asi celé je, na poukázání na mnohdy odlišnou názorovou rozdílnost mladých lidí, na jejich revoltu, na to, že ONI přece všechno ví a dělají nejlíp.Časem je to určitě přejde, zase na druhou stranu nebyl(i) jsme většinou jiní, to ani náhodou. (19.01.2015)