Občanská výchova

Zhruba tak do půlky filmu jsem vážně přemýšlela o pěti hvězdách. Film mi přišel dokonale výchovný, jak už samotný název vypovídá, rebelský, svižný a správně ideologický. Mladý Brühl tento pocit ještě podtrhával, a s jeho názory jsem v hlavě zběsile souhlasila, jeho postava Jana měla myšlenky, které by měly trápit každého z nás. Při odjezdu na chatu s uneseným zbohatlíkem ale film dostal hvězdy nakonec čtyři, protože horská rekreace byla bohužel až křečovitě dlouhá a přiznejme si to, nějaké scény vynechány být mohly. Střídalo se chvilkové napětí, že z toho nakonec bude drama, s chvilkovým zklamáním, že vlastně teda ne. Ocenit se ale musí ztvárnění přátelství, které jsem tak silně už dlouho z žádného filmu necítila. Poslední záběr na vzkaz na stěně byl více než skvělý a neříkám, že jsem z kina neodcházela plná vnitřního rozporu a odporu ke společnosti, ale fakt mi to zavolání policajtů přišlo hrozně zbytečný. (18.08.2016)

Ta myšlenka není vůbec špatná – vloupat se nějakému zbohatlíkovi do bytu, nic neukrást, pouze vnést do stávajícího pořádku trochu chaosu. Zpracováním má ale Občanská výchova daleko ke skutečně rebelujícímu filmu jako Klub rváčů. Neustále se něco řeší, řeší se to slovy a bez invence. Bez přiměřené agresivity a z velké části i bez samotných činů. Jako akademická debata na téma kapitalismus funguje film výtečně. Argumenty obou stran jsou vyvážené, nikomu není nadržováno a konec navzdory napsanému vzkazu vyznívá jako „žádní lidé se nikdy nezmění“. Nijak se neřeší, že si mladí revolucionáři pravděpodobně oblékají džíny z Číny, což ještě neruší tolik jako nijak netlumený idealismus jejich počínání. Sympatie těch, kteří své názory dávají rádi najevo tričkem s podobiznou Che Guevary, si jistě získají, ale povedou jejich výtržnosti v mezích zákona k nějakým trvalým změnám? Tři mladí herci zapadli do svých rolí, do svých neuspořádaných životů perfektně, nepoměrně křečovitější byl mezi nimi vyvolaný milostný trojúhelník, vedoucí k jednomu důležitému poznání, ne ovšem k již zmíněným trvalejším změnám. Tu čtvrtou hvězdičku si každopádně nemohu nechat pro sebe už kvůli songu Hallelujah, z něhož jdu vždycky do kolen. 75% Zajímavé komentáře: Nathalie, tangerine1, JanHá (17.06.2009)

Naprosto diletantsky natočená, ideově závadná báchorka s totálně pitomými postavami a ještě pitomějšími dialogy. Žvásty o revoluci, aniž je jasné, jakou tu revoluci vlastně chtějí udělat, boj proti systému, horním deseti procentům a soucit s čínskými dělníky. Toto je matrix. To jsou lidé vážně tak hloupí? Za poslední roky mě nic tolik nevytočilo. (18.03.2010)

Někdo rád holky, jiný zas rebelii. V případě Občanské výchovy šlo jen o holku jednu, ale to nevadí, ta tam totiž byla spíše do počtu. Důležitější byla ta vzletná mladická idea o spravedlivé budoucnosti, za kterou by se nemusel stydět ani Fidel Castro. Chvilku jsem jim to i žral, ale čím víc film nabíral minut, tím víc jsem měl chuť jim nechat za tak stupidní nápady nabančit anebo je aspoň zavřít .. jen tak .. (30.07.2013)

Pan režisér si nebyl jistý, jestli chce natočit romantický film o milostném trojúhelníku, nebo sociálně kritické drama, případně antikapitalistickou agitku. Tak použil od každého něco, mezery vyplnil nudnou vatou. Již od počátku je jasné, komu režisér straní, ve své čitelnosti překonává i Michaela Moora. Samotný námět by měl potenci, aby se stal dobrým a možná i záživným filmem. Jen by režisér musel vědět, co vlastně chce natočit. A hlavně by se nesměl bát svůj film sestříhat. (24.06.2015)