Občanská výchova

Nic jsem od toho nečekal a dobrý. Především uvěřitelný, bez americkoromantických blábolů a skečů. Jsou mladí, jsou idealističtí, jsou levicoví a naivní. Mají svého nepřítele. Myslí si, že kamarád jim s holkou nebude šukat a on ano. Myslí si, že buržoust nemohl mít hipísácké mládí plné trávy a on ano. Stejně nikdy nikomu nevěř...a pokud možno nikoho nezabíjej. Doporučuji! (28.01.2009)

Určitě nejsem žádný zbohatlík a nejsem ani žádnou jinou formou kapitalistické sběře,ale ani jako úplný lůzr a sociální případ se necítím být kompatibilní s názorem,že se má majetek rovnoměrně rozdělovat všem bez rozdílu,a to i takovým,kteří se práce vysloveně štítí.Kdyby ke mně vtrhla parta aktivistů s tím,že počítač,Play Station a XBOX je na jednu osobu příliš a mám se rozdělit třeba s chudou uprchlickou rodinou,pro vulgarismus bych nešel daleko a jistě bych se na ně zle podíval svým špatným okem.Tím vším chci říct,že téma filmu mi není blízké,děsná odrhovačka,která zahltila celý závěr filmu,mi rvala uši a řešení milostného trianglu jsem nevěřil ani na chvíli,přesto uděluji 3* za Niki Laudu a Sophii Scholl. (15.08.2016)

Zajímavý film s velkým potenciálem, který Hans Weingartner dokázal naplnit opravdu jen zčásti. Jednak proto, že toho zas tolik nenatočil, ale především proto, že divák příliš brzy pochopí, na čí straně jsou režisérovy sympatie. Téma se dalo pojmout jednak jako nemilosrdné drama, kde by se hra mladým "revolucionářům" záhy vymkla z rukou, jenže k tomu režisér neměl odvahu, nebo jako jízlivá komedie na téma "proč se dnes v západní Evropě tak těžko dělají revoluce". Jak napsal Karel Kryl, v Německu se revoluci od 50. let nedaří, protože si revolučně naladění studenti po příchodu do zaměstnání brzy pořídí auto a byt a nemají chuť v revolučních kraválech demolovat svou výbavičku. Jenže k tomu zas režisér neměl chuť. Jak by bylo krásné udělat střih po deseti letech, kdy Julia Jentsch se svým partnerem opouští podobnou klícku, jaké vylepšovali svým třídním protivníkům v době mládí. Pro funkční drama by bylo dobré, kdyby se stal unesený manažer rovnocenným protivníkem a scénárista ho vybavil jednak argumenty, jednak divácky sympatickými vlastnostmi, aby se prohloubil dramatický konflikt, jenže tvůrci z něj chtěli mít nesympatického parchanta, a tak jediná scéna v autě s policejním doprovodem celou pointu vlastně shazuje. Film od začátku do konce jede na půl plynu, mohl být vtipnější, dramatičtější a provokativnější. Celkový dojem: 60 %. (09.03.2010)

"Kdo do třiceti nevolí levici nemá srdce, kdo po třicítce nevolí pravici, nemá rozum." Film o třech docela dosti levicově orientovaných kamarádech žijících svým vlastním způsobem a odmítajících kapitalismus. Svým způsobem (přerovnávání věcí v domech) bojují, proti zlým kapitalistům, než se jim jedna akce nepovede a oni skončí na odlehlé chatě s buržoustem jako rukojmím. Tady to teprve celé začíná nabírat obrátky a spád. Opravdu jsem byl tímhle filmem mile překvapen. (19.12.2007)

Moc se mně líbilo jak to mládí a rebelství bez příčiny pomalu střídalo dospívání a rebelství z příčiny. Och ty neměcké filmy jsou tak hezky vyspělé. První divočejší část střídá inteligetní vztahová dialogovka, která vynikajcí divácký vývoj. Daniel, Julia a Stipe v jednom z prvních svých velkých filmů s ohledem na zdejší přirozený a suverenní herecký projev bylo jen otázkou času, kdy z nich vyrostou herecké superhvězdy evropsko-německého formátu. (19.08.2017)