Neviditelný

Tato verze byla v něčem lepší než "Prokletí domu Hajnů" z roku 1988, v něčem ale za touto novou adaptací slavného románu zaostávala. Atmosféra byla slabší i přes snahu hudebníků, která přece jenom nějaké ovoce přinesla, herecký výkon představitelky Soni byl taky slabší... Naopak Munzarovi ta role sedla výborně a Janžurová alias Katy byla o 100% lepší než ta ženská z "Prokletí". 60% (18.11.2013)

Televizní černobílá adaptace stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka s neopakovatelným hereckým výkonem Rudolfa Hrušínského... Je zajímavé, jak nesmírně populární mezi českými režiséry spisovatel Jaroslav Havlíček byl, jen namátkou lze vyjmenovat tyto adaptace: Prokletí domu Hajnů, Petrolejové lampy, Ta třetí, Barbora Hlavsová, Helimadoe... (08.10.2008)

Československý televizní film natočený podle vynikajícího stejnojmenného psychologického románu J. Havlíčka. Domnívám se, že toto televizní zpracování se ponuré a bezútěšné atmosféře v prokletém domě Hajnů, jež byla tak dokonale nastíněna v románu, dokázalo docela dobře příblížit. Tento snímek kladu o něco výše než pozdější Prokletí domu Hajnů od J. Svobody, natočené podle stejné předlohy. Ač herecké výkony jsou v obou snímkách perfektní, Neviditelný mě dostal svou jednoduchou sirovostí, v níž o to více na sebe poutaly výkony znamenitých herců, přelétavou, místy jakoby rozmazanou kamerou a téměř primitivní hudbou, jež přesto splnila svůj účel. Herecké výkony v Neviditelném byly dle očekávaní skvělé, nepříliš známá J. Tvrzníková ve stěžejní roli Soni Hajnové splnila svou úlohu velmi dobře, L. Munzar roli bezcitného Petra Švajcara zvládl také se ctí. Kromě vždy výborného B. Záhorského jako starého zlomeného Hajna, zaujal i lékař Z. Štěpánek. Postavu staré tety Hajnové v podání L. Dostálové jsem představoval ještě o něco více jedovatější. Snad nemusím dodávat, že ač důležitou, ale herecky nevelkou roli duševně chorého Cyrila zvládl R. Hrušínský s vysokou kvalitou, jeho jménu náležející. Jako velký obdivovatel J. Havlíčka nemohu hodnotit jinak než maximálně, neboť v nesnadném porovnání s literární předlohou uspěl filmový Neviditelný více než důstojně. (22.04.2014)

Televizní adaptace Havlíčkova mistrovského rodinného psychothrilleru je nejen působivou podívanou, ale především skromnou poctou velkému spisovateli, kterému byl na tomto světě vyměřen hanebně krátký čas. Vyhraněná depresivní atmosféra, umocněná ještě zneklidňující Fišerovou hudbou, poskytuje ideální podmínky pro rozehrání jednoho z nejděsivějších příběhů moderní české literatury; současně s tím máme co do činění s plejádou výrazných hereckých osobností – počínaje vynikajícím portrétem ziskuchtivého "dravce" v přesvědčivém ztvárnění Luďka Munzara, přes legendární Leopoldu Dostalovou i mladinkou Ivu Janžurovou, stojících na opačných stranách generační křivky tohoto hvězdného uskupení, až k postavě nejpopulárnější, k strýci, který vzbuzuje strach i opovržení, hraného v sugestivně výrazné zkratce skvělým Rudolfem Hrušínským. Havlíčkův Neviditelný je mimořádným dílem, románem hrdinova vzdoru proti krutosti osudu i uměleckou vzpourou proti konvencím a všednosti. Střídmým a věcným způsobem je v něm popsána tragédie mezi dvěma krajními rovinami: téměř diagnostickou analýzou duševního onemocnění a intelektuální introspekcí. (18.09.2016)

Filmové zpracování psychologického dramatu Neviditelný z tvůrčí dílny pana Bělky mi sedlo, černobílá tomu vyloženě sluší, navíc se mi líbila hutná atmosféra a naprosto přesní herci, počínaje panem Hrušínským přes Luďka Munzara až po Bohuše Záhorského, dokonale mi do svých rolí padli, ladili, u mě tentokrát spokojenost a hodnotím vysoko. (29.07.2019)