Zahraj to znovu, Same

Teď se musím rozhodnout. Buď Oscar Peterson nebo Bartókův smyčcový kvartet č.5. Ten chlapík mě baví a to prosím i bez lithia s rajčatovou šťávou. Nejlepší Allenův snímek ( hned po Manhattanu ), paradoxně nerežírovaný samotným Woody Allenem, ale H. Rossem. Tady není co dodávat. Když se vám sejde kombinace H. Bogarta našeptávajícího W. Allenovi jak na ženské, může mít člověk nějaké výtky?! Snad pouze malé povzdechnutí. Škoda, že tito dva pánové se nemohli sejít v jednom snímku osobně. Nevím, jak to Woody dělá ( ač jsme hodně odlišní ), ale jeho pohled na ženy, život.... mě hodně baví. Sice (jak jsem již zmínil v samotném úvodu) tento snímek Woody nerežíroval, nicméně jeho rukopis ( scénář a zejména brilantně napsané dialogy ) , jsou jasně čitelné. A musím dodat jedno. Nikdy mě nebavil Woody jako HEREC tak, jako v tomto snímku. Že s takovou gracií podá větu: " kdyby některé z tvých kámošek měly stejný problém ať se staví " , to bych do něj neřekl :o) V kombinaci se začínající Diane Keaton jde o nezapomenutelný zážitek a paradoxně pro mě osobně mnohem uvěřitelnější než-li Bogart - Bergman. Srdcovka 94% " celých 14 dní líbánek jsme nevylezli z postele....dostal jsem úplavici " :o) (09.01.2011)

Je to neuvěřitelné, ale dva režiséry napadl téměř ve stejnou dobu podobný nàpad, začít svúj film Oscarem oceněným jiným filmem. Když šel do kin tento snímek, začal Claude Lelouche právě stříhat svůj Šťastný nový rok. Zahraj to znovu, Same hýří Woodyho vtípky, u nichž se nedokážu chovat jako dáma, neb řvu smíchy jako hovado. Souboj Woodyho s fénem jsem dokonce doprovodila i slzami smíchu. Tohle nové pojetí Casablanky se mi moc lībí, již proto, že Woody je úžasný nový Bogart. (03.01.2020)

(Dick povzbuzuje Allena aby usiloval o jistou dívku:) -"...Třeba ji dostaneš do postele". (Allen:) -"Při mém štěstí budu rád, když ji dostanu na židli." Bogart je fakt tvrdej, říká věci jako: "Promiň zlato, že jsem ti vrazil, ale byla jsi hysterická.", v puse má cigáro, kloubouk má nízko v čele, vlaje mu balóňák a s ničím se nemazlí. Allen je přizdisráč, kterej si sugeruje svou méněcenost a z rukou mu padají věci, zatímco do jiných věcí naráží. Dick je zamilovanej frajer a bussinesman, který je v době před seriovou výrobou mobilních telefonů neustále dostupný (Tonyho Robertse mám fakt docela rád). A Linda je poctivá ženská. Allen se s Lindou utkává o to, kdo bude nejcharakternější postavou po Bogartovi. Přesně o tom je film. Nechci nic říkat ale vztah Allen-Bogart mi připomíná vzat Jasseho Custera a Johna Wayna v komiksech Preacher. Nachytal jsem tě, Garthe Ennisi. (24.09.2009)

Raný Allen se vším všudy, jen to tentokrát režíroval někdo jiný. Seznamování se a navazování vztahů za absurdního srovnávání se Woodyho Allena s Humphreym Bogartem – dobrý nápad, na který se povedlo nabalit spoustu typicky allenovských neurotických dialogů a situací. Komedie, která je opravdu k smíchu. Pokud jste neviděli Casablancu, máte ovšem hendikep. (21.04.2010)

Woody jako nemotorný neurotik, který vždy v blízkosti neznámé ženy udělá to největší faux pas, byl vždycky mým nejoblíbenějším. Když se tento archetyp postavy skloubí s poradcem v podobě Bogarta, není co řešit. Spousta vymazlených hlášek, trhlých postaviček a film uběhne jedna radost. Zajímalo by mě divadelní představení. [Přesná stopáž: 86 min] (05.01.2011)