Zahraj to znovu, Same

Musím za pět. Skvělé hlášky, geniální provázání s Casablancou (nejoblíbenějším z filmů ve kterých chybí barva, světelné meče a Jason Statham :) a Woody v životní formě při smrtonosném randění. Kdybyste chtěli vědět víc, ráno jsem na 555-1235, odpoledne na 635-4521 a večer pravděpodobně doma, na 457-5531. (13.11.2007)

„Neberu to osobně, jenom se zabiju“ Každý muž chce být někdy milován a obdivován. Nejlépe pořád. Problém je najít tu správnou ženu. Dokonalá nebude žádná, ale s trochou štěstí vám osud přihraje jednu víceméně vyhovující. Dále bude záležet hlavně na vašich vlastních kvalitách a „balících“ schopnostech. Po sérii neúspěšných pokusů buď spácháte sebevraždu, anebo alespoň lépe pochopíte sami sebe a sami sebou taky začnete být. Hlavní hrdina, obrýlený filmový kritik Allan, s touto skutečností neobjevuje nic světoborného, ale mnoho důležitého si uvědomí. Film začíná slavným finále Casablancy a také jim končí, akorát v podobě věrnější realitě. Žádný Bogart, žádný „začátek jednoho krásného přátelství“, prostě definitivní poznání pravdy o životě. Jeden z nejvtipnějších filmů Woodyho Allena paradoxně nerežíroval samotný Allen a není to na škodu věci. Na adaptaci divadelní hry je to nevídaně „živý“ film – velice pohyblivý a třeba dojemné, bezeslovné scény smíření či rozloučení Allen takhle dobře neumí. Zato dialogy, ty umí brilantně a nešetří jimi. Ty o sexu, zde asi nejčetnější, nejsou v jeho podání oplzlé. Podobně podle mě občas uvažuje každý muž, jenom to nedokáže tak inteligentně prezentovat. Zahraj to znovu, Same není jenom demytizující poctou Casablance a praštěnou komedií o hledání vhodné partnerky, je taky hořkým romantickým příběhem s výborně napsanými postavami. Nebudu zastírat, že sám jsem se zhlédnul v postavě Allana, vnitřně mi byl blízký a sympatický. I jeho zpackaná rendezvous v sobě nesla špetku pravdy. Rozhovory s Keatonovou mají svým pojetím blíže k civilním konverzacím všedních dní, úmyslně v nich není mnoho filmového (ten umělohmotný skunk možná). Vtipnou figurkou v pozadí zůstává manžel Dick, doslova utopený v číslech. Bylo to nečekaně vtipné, přitom smutné a mi osobně hodně blízké. Za ženskou variaci téhož lze označit vážněji pojatou Purpurovou růži z Káhiry. -„Dělal jsem svíčkovou v papiňáku“ –„Jaké to bylo?“ –„Nevím, ještě pořád je to na stropě“ 90% Zajímavé komentáře: Oskar, novoten (31.08.2007)

Reziser Ross /Apartman v Kalifornii/ natocil vyborny film, ktory ale prakticky nema dej, ide len o spolocensku konzervacku. V hlavnej roli bol Wudy Allen, svetovo znamy neurotik, ktory dobre zvladal svoju ulohu. Allen konzervuje s Diane Keaton, ale aj s dalsimi ludmi - ako konzervacka celkom schopne. Co ma zaujalo ale najviac, bola genialna Diane Keaton /Kmotr 1 -3/ a odkazy na slavne diela ako Kasablanca 1942 s istym Hampry Bogartom, ktoreho tusim W. Allen Uznaval : 95 % (20.09.2016)

Parádní snímek Woodyho Allena kde tentokrát nerežíruje, ale ujal se pouze scénáře a hlavní role. Pro fanoušky Cassablancy je tenhle snímek jako stvořen a je povinost ho vidět. Ve filmů uvidíte spoustu skvělých záběrů, nezapomenutelných dialogů, moře vtipných scén a hlavně dojemný závěr, který rozesměje nebo vás dojme. [ Project 100 2010 ] (18.03.2010)

Moc nechapu, proc Woody prenechal rezii nejakymu Rossovi, ale ono to je ve vysledku prakticky jedno. Film sice neni tak svizne podanej, jak by asi ve Woodyho rezii byl, ale aspon se moh Woody zamerit na hereckej vykon a hraje fakt paradne. Navic si i film sam napsal a jeho partnerka je osvedcena Diane Keaton, takze je nakonec vse v poradku. Prvnich asi dvacet minut me to sice kdovijak nebralo, ale jakmile zacne Woody hledat vhodnou partnerku, tak zacne paradni komedie. Woodyho triky na baleni zenskejch jsou totiz fakt ultimatni a samozrejme nikdy nevyjdou, do toho ma jako radce imaginarniho Humphreyho Bogarta a nektery sceny jsou variaci na Casablancu. Takze i pres vlaznejsi zacatek z toho nakonec byla paradni komedie s perfektnima hlaskama. (29.01.2009)