Z

KINO Scala/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Kamera 9/10/// PLUS: kvalitní a přesné obsazení, dramatická atmoséfra snímku, vyprávěný příběh a motivy postav, zajímavá úloha novináře MÍNUS: po konci ve který doufáte přijde rozčarování v závěrečných titulcích, není to přímo negativum, ale na klidném spaní vám to nepřidá./// Shrnutí: Útok na sympatického politika přichází z nejvyšších míst a vše nasvědčuje tomu, že se jednalo jen o nehodu. Nezkorumpovaný a poctivý vyšetřovatel však dává jeden kousek skládačky za druhým a postupně odhalí, že vše bylo jinak, přesto, že se političtí a armádní činitelé snaží vše zamést pod koberec. Opravdu hodně silný zážitek, nepříjemný, takový, který vám svírá žaludek a říkáte si, že to není možný, ale ono se to takhle nějak podobně stalo. Místo a čas ve kterém by jste nechtěli žít, pokud by jste nebyly někdo bezvýznamný, ale ani to by vám nezaručilo klid a dlouhý život./// Celkem 89%/// (03.04.2019)

Snímek o politických vlivech, lžích, manipulaci a zastírání. A o marném boji proti tomu všemu. Velmi nepříjemná podívaná od mistra politických thrillerů, jímž je Costa-Gavras. Byl jsem překvapen, kolik času na plátně nakonec strávil hlavní herec Yves Montand, což ovšem nakonec přidává na šoku a deziluzi, které patří k vyznění tohoto filmu. A před závěrečnými titulky přišlo totální vystřízlivění. Do zpěvu vám po zhlédnutí určitě nebude. (18.04.2020)

Režiséra Costa-Gavrase i herce Yvese Montanda si vážím především za jejich nasledující společný snímek Doznání, ve kterém v dobách tuzemské normalizace nabídly (tehdy alespoň "západním" divákům) drsný obraz vykonstruovaných procesů 50. let v Československu. Volnou sérii o mrazivých politických událostech z různých krajin, navíc dle autentických knižních předloh, rozhodně vítám. Ač přiznám se, že zdejší téma atentátu a zvrhnutí vlády v Řecku je mi poměrně vzdálená nejen jakýmikoliv vědomostmi. Zaujal mne samotný úvod s přednáškou, kde se mluví o totalitních či jinak represivních režimech v metaforických přirovnáních k plísním během pěstování rostlin. Ale s přesunutím děje k věci mi trvalo mnohem déle, než se mi příběh z poměrně vzdálených končin dostal pod kůži, nicméně nakonec se povedlo! Především od momentu, kdy se rozjelo brilantní vyšetřování ve stylu detektivky (v postupném přepájení různých zjištění s politickým pozadím), začal pro mne příběh, který byl velice napínavý a působil i silně. Charismatickému Montandovi padla role zavražděného, takže se objevuje bohužel jen symbolicky, nejčastěji v různých flashbacích, ale Jean-Louis Trintignant mi svou kreací hlavního vyšetřujícího jeho nepřítomnost celkem slušně vynahradil. Stylovou podívanou nádherně podporuje i vizuál, který Gavras s tvůrčím týmem doladil podle řecké vlajky laděny do kontrastně modro-bílých motivů. No uznejte: pánové v modrých oblecích a bílých košilích, v místnosti s bílými zdmi modrý nábytek, na modrém stolku bílé papíry, dokonce modro-bílý psací stoj, a pozor: bílý ventilátor s modrou vrtulou! Tak tomuhle, pane režisére, říkám originální umělecký cit pro patriocismus k vlastní rodné zemi. 80% (06.09.2019)

Levičáci jako zdroj všeho světového dobra podle Costy-Gavrase. Jak už tu zmínil Pohrobek, Z je skutečně filmem až příliš okatě doleva zatočeným, což ovšem neubírá nic z jeho kvalit co se filmařské preciznosti týče. Kromě samotného režiséra se činil i casting, který vybral Montanda, Trintignanta a Perrina, tedy tři mé francouzské oblíbence, tak Mikis s pro něj typickým (místy řeckým) hudebním motivem. Plný počet - včetně přihlédnutí k oné levičácké poupravenosti - jasný. A méně nedám, ani až to uvidí 100 lidí. :) (19.02.2010)

Viete, čo ma na tomto pozoruhodnom, politickom, znepokojivom snímku najviac zaujalo ? Skúste si zatipovať. Stále nič ? Chvíľka napätia... A je to tu ! Vážené dámy a vážení páni, v snímku „gréckeho Olivera Stonea” , ma 100 % INTERESOVAL špičkovo - špičkový STRIH, francúzskej strihačky Françoise Bonnot, ktorý je naprosto strhujúci, a vôbec vďaka tomu som sa nadmieru stotožnil so strhujúcim dianím. Už si ani nepamätám, ako dlho som očakával z mojej pozície, kedy konečne UZRIE SVETLO SVETA = Z. Nie som typ človeka, ktorý sleduje politiku, ale sledovať UDALOSTI okolo demonštrácii, kde sa schyľuje k likvidácii istého poslanca, pritom prsty v tom majú všetci vysoko postavení, a „proti múru” stojí húževnatý SUDCA, o nadčasové filmové prebiehanie, je naprosto postarané, až neveriacky krútim očami, aká extáza sa mi dostáva. Určite by som pochválil režiséra, scenáristov, kameru, či aj hudbu, alebo herecké obsadenie, v ktorom sa „predvádza” povolaný Jean - Louis Trintignant, ale i Yves Montand, ako Z, zo ženských hereckých predstaviteliek, mi jednoznačne inklinovala Grékyňa Irene Papas, v úlohe zdrvenej manželky „obetného baránka” , to by bol klasický nadštandardný pozitívny PLUS, áno, to je bezpochyby pravda, vylepšuje to celkové nálady, pocity a myšlienky, no, už v samotnom úvode spomínam, čo ma to vlastne tzv. poznačilo. Takýto film ešte len čaká na ďalších múdrych divákov, ktorí zatiaľ odolávajú, ale mali by sa nad tým zamyslieť, čo im to uniká... Ja som tento REST našťastie dobehol. (16.05.2017)