Siworae

Nevím jestli to bylo mým rozpoložením, nebo filmem, ale něco mi tam chybělo. Byly tam výborné lehce vtipné momenty, dost hřejivých míst a hodně očekávání, s časovými rovinami a jejich střídáním jsem neměl problém stejně jako s koncem a vyzněním příběhu. Jenže mě ta formální dokonalost nechala nějak chladným, ani moje oblíbenkyně Jeon Ji-hyeon tento film nevytáhne z lehkého nadprůměru, ale s delším časovým odstupem musím uznat, že tohle patří k tomu výrazně lepšímu, co můžete v ranku najít. (28.03.2009)

Ne, korejské filmy prostě nejsou pro mne. Horory počínaje, přes akční až po milostné. Na ty podivné skoky ve výstavbě příběhu se dá tak nějak zvyknout, ale na některé zmatené scény, i když obrazově nádherné, nikoliv. Su docela rád, že Amíci natočili remake, kde hlavní nápad je podán tak nějak srozumitelněji publiku odkojenému západní civilizací. Tady jsem si kromě těch hezkých záběrů neodnesl už nic navíc. (06.04.2011)

Škoda, že sa mi pred rokmi dostala do rúk aj americká prerábka s presladeným duom v hlavnej úlohe. Siworae je minimálne o triedu lepším filmom, fungujú emócie, výrazové prostriedky, symbolika, a tak jedinou nevýhodou ostáva snáď len spomínaný fakt, že som to už raz videl a v horšom prevedení. Preto možno nie na full, ale "len" na 4/5. (04.07.2008)

Mám z toho rozporuplné pocity. Jako první jsem viděl americkou kopii a jelikož korejské filmy má rád, na originál jsem byl zvědav. Nemohu ale tvrdit, že by byl v něčem o mnoho lepší. Snad jen to, že je přece jen přehlednější. Dům u jezera mi ke konci zamotal hlavu natolik, že jsem nebyl schopen si některá fakta spojit dohromady. (20.11.2013)

Milý príbeh natočený typicky kórejským spôsobom. S peknými hercami, nevtieravou hudbou a zaujímavým príbehom platonickej lásky odohrávajúcej sa pomocou korešpondencie cez časopriestorovú poštovú schránku. A samozrejme s množstvom logických prešlapov s tým súvisiacich, ktoré asi tolerantne prehliadnete, keďže ide v prvom rade o romantický príbeh (aj keď rybka bola už silné kafé ;)) Naštastie sa režisér popri pomalom tempe vyhýba prílišnému pátosu a melanchólii, ktoré sú s veľkou obľubou s danou tématikou v kórejskej (a nielen tej) produkcii používané... Škoda, že koniec mi do celkovej kompozície akosi nezapadal, a ukončenie príbehu scénou "pochopenia" Kim koho a čo vlastne videla pri rozlúčke, by bolo podla mňa vhodnejšie. 8/10 (09.12.2006)