Reklama

Reklama

Pýcha a předsudek

  • Velká Británie Pride & Prejudice (více)
Trailer

Obsahy(1)

Pán a paní Bennetovi mají pět dcer, které by jejich prostomyslná a přímočará matka ráda viděla pod čepcem. Když se na velké sídlo Netherfield v sousedství přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, začne činorodá paní Bennetová spřádat nadějeplné plány. Zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujlala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pan Bingley má bohatého přítele Darcyho, mezi nímž a druhorozenou dcerou Elizabeth Bennetovou vzniká zvláštní, rozporuplný vztah... Slavný román anglické spisovatelky Jane Austenové (1775–1817) Pýcha a předsudek (1813) byl na filmové plátno poprvé převeden Robertem Z. Leonardem v roce 1940 s Laurencem Olivierem a Greer Garsonovou v hlavních rolích. Dočkal se i několika televizních zpracování a inspiroval nejen proslavený Deník Bridget Jonesové (2001), ale zejména romantický muzikál Moje velká indická svatba (2004). V roce 2005 se dalšího filmového zpracování režijně chopil debutující Joe Wright. Společně se scenáristkou Deborah Moggachovou k románové předloze přistupovali s pokorou a úctou. Podařila se jim tak téměř doslovná adaptace románu, včetně věrohodného zachycení obrazu doby a vykreslení jednotlivých postav. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (1 014)

Kaka 

všechny recenze uživatele

Formálně naprosto skvělé, bohužel jsem však měl v každém druhém záběru/dialogu pocit, že jsem přesně tohle viděl již nespočetněkrát předtím a v lepším provedení. Pýcha a předsudek v žádném případě neurazí. Na obodobí ve kterém se odehrává má nezvykle bystré a vtipné dialogy. Stejně tak prostořekost a upřímnost Keiry je mi sympatická. Ovšem jakožto příběh o lásce/vztazích mě toto dílko nikterak hlouběji neoslovuje, což je vzhledem k mému vkusu/cítění vcelku záhada. Snad možná příliš vyumělkované - tak bych celek charakterizoval v jedné krátké všeříkající větě. Cit ano, emoce taky, ovšem vše se tak nějak táhne, plouží...zastřenost, pravá láska, umělá láska, zvyky aristokracie....vše už jsem viděl někde jinde...nic nového pod sluncem. ()

TeeAge 

všechny recenze uživatele

|| Scenár: Deborah Moggach / Predloha: Jane Austen | Hudba: Dario Marianelli | Distribúcia: Focus Features, Universal Pictures | Štúdio: StudioCanal, Working Title Films | Rozpočet: 28 miliónov $ | Tržby: 121,147,947 $ || Film je v reprodukii doby tak autentický, že mi tá staromódnosť liezla až na nervy. Avšak práve dané spracovanie robí tento príbeh výnimočným, a emočne funkčným. Tá neopísateľná, dá sa povedať anglická chladnosť má nepopierateľné čaro, a umocňuje záverečné emócie. Knightley je pre mňa jednoducho pastva pre oči, ako herecky, tak výzorovo. 80% | FullHD, THX, EN DTS | ()

Reklama

novoten 

všechny recenze uživatele

Hluboké a překrásné oči slečny Keiry mě vzaly na místo, kde žádná cesta není dost dlouhá a příliš bahnitá a kde žádná partie není dost dobrá, aby nemohla existovat lepší. Když navíc čarokrásná hudba dojde do svých nejsilnějších zákrut, chcete být panem Darcym, který dostane šanci ukázat se v pravém světle nebo být Elizabeth a svou přímočarostí naznačit všem pravdu. Nejvíc mě ale fascinuje to, že i když je předloha Jane Austen okouzlující ve své upovídaností a košatosti, dokázal ji režisér Wright zredukovat tak výtečně, že ji jednoznačně překonává. ()

Mahalik 

všechny recenze uživatele

Pamatuji si scénu z filmu Láska přes internet, kdy bohatý majitel knihkupectví přelouskává Pýchu a předsudek a nesmírně u ní trpí. Knihu jsem právě kvůli téhle scéně nečetl a proto jsem si to u Austenové chtěl vyžehlit alespoň Wrightovo přepisem na stříbrné plátno. Úchvatný začátek filmu prozářený sluncem mi vzal dech, aby ho posléze roztrhalo písklavé chichotání nějakých dvou fracků. "A je to tu..." řekl jsem si a už jsem chtěl film odpískat a vypnout. Nedalo mi to a jízda pokračovala. Jízda neskutečně příjemná a je to hlavně z důvodu ústředního páru. Keira & Matthew se k sobě hodí jako hrneček a podšálek, jsou mladí, krásní a hlavně se milují (ač o tom zatím neví). Jejich láska je někdy vyhrocená a po většinu času si on či ona nalhávají, že se nenávidí. A sledování všech těhle zmatků je nadmíru dobrý zážitek. Jako druhý nesmírný klad filmu, je jeho autentičnost. Nemyslím teď něco ve stylu Bournova ultimáta (muhehe), ale třeba takové kokrhání, zpívání ptáků, které film vynáší na "Áčkovou" úrověň. Režisér si zkrátka na takové záběry potrpí a je to jedině dobře, nakonec všechno potvrdil třikrát v úchvatném Pokání. Možná to byla chyba vyhnout se knižní předloze, možná ne. Na druhou stranu nevidět toto dílo by byl hřích. Po dlouhé rozvaze dávám 5*, protože to všechno ve mě bublá už dobrých 24 hodin.... "Slečno Bennetová..." - "Pane Darcy...." ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Marná sláva, tato novější adaptace v sobě prostě nemá ten vpravdě anglický klid a vychutnávající bohorovnost, naopak je necitlivá k nakládání s časem, netrpělivá, unáhlená, křiklavá, nedopřeje přirozený zrod ničemu skutečně hodnotnému, neboť anglické kvality luhuje pod tlakem teprve nesnesitelně se vrstvící čas - a to je něco, čemu tenhle snímek nehoví - jakmile je jeho postavám něco nepříjemné, nenaučí se s tím zacházet, ale netrpělivě to změní nebo utečou, věční puberťáci ohánějící se odvahou k novým začátkům, aniž by se uměli v čase posouvat. Přitom Angličané naopak vynikají schopností poradit si s každým, sebezkostnatělejším souborem pravidel s rozvahou a jistou zmoudřelostí, dokud se jim nepodaří jimi dosáhnout přesně svého - vědí, že trpělivost přináší růže, a dovedou i z kamene vodu vyždímat. Nejen co do zachycení podstaty anglickosti vychází seriál ze srovnání lépe, ale i pokud jde o filmařské pracovní postupy. Klidně se a z hloubky přerozující příběh, ve vzájemném setrvalém působení se přetavující a sbližující charaktery, nic z toho nepotřebuje být jakkoli ozvláštňováno, klidná vnímavost diváka by naopak neměla být rozptylována vymyšlenostmi. Oživující a rafinovaná moderní kamera tohoto novějšího díla se proto k pojednání románu Jane Austenové hodí pramálo. Staré dobré jednoduché techniky střihu a řazení klasických záběrů, jejich tempa a rytmu atd. jdou spolu se štědrým časovým rozpočtem seriálově pojatému příběhu k duhu mnohem lépe - svědčí tomu, aby se rozvinul v úplnosti jako čajový lístek, když se mu ponechá čas a klid. O to delikátněji se zde pracuje s nasvícením - přirozeným světlem různě zakaboněné a vyčasené oblohy - neboť je to počasí, co na anglickém povětří až k průsvitnosti prozařuje pleť žen, zjemňuje a projasňuje výrazy jejich tváří či po nich nechává přeběhnout zamyšlený stín. Zde jsou tvůrci k takovým jemným hrám hluší a slepí, nahrazují je otřepaností a doslovností. *** Ze srovnání obou slavných počinů tedy vychází onen o deset let starší skvost na celé čáře velkolepěji. Je citlivější, věrnější duchu předlohy a jen v jeho vnímavějším podání a poctivějším historickém zobrazování (pytlovité šaty pod přestřihnutými živůtky dokonale skrývají jak nepochybné nedostatky, tak i možné přednosti ženských figur, ale dá se v tom časem najít jisté zalíbení atd.) vynikne i veškerá jemnější logika a hustě vrstvená smysluplnost. Čas je tu v hlavní roli a nelze to pominout - jeho přílišná hojnost, jak ony neprovdané dívky na venkově bez valných vyhlídek nemají nic než čas, sám o sobě vleklý, nudný, prázdný a tíživý, s nímž se musejí naučit obratně zacházet, aby z něj nebyl otupující nepřítel - s trpělivostí a pokorou, ale zároveň obezřelostí tak, aby je nepřipravil o svěžest mysli, vřelost a dychtivost srdce a schopnost se z okamžiků donekonečna za sebe kladených upřímně těšit - jak se v nich doslova časem zušlechťuje láska k životu samotnému (bez nadějných vyhlídek) jako sama tresť životních šťáv, které jim proudí v těle a vyživují je. A tak zatímco z onoho šestidílného seriálu nemůžu vymazat z paměti ani vteřinu, u téhle pozdější adaptace, zrychlené pro málo vytříbené, málo vyběravé a málo vytrvalé diváky, jsem přivírala oči rozčarováním nad tím, jak se s unáhleností a překotností, jež pronikají všemi složkami filmu, vytratila veškerá plná obsažnost, jemnější, ušlechtilejší a bohatě tkaná výšivka rozehraného příběhu, jak byla beze stopy odpárána delikátnost, velkodušnost, důstojnost, zdrženlivost a ona postupně v tikajícím čase nazrávající a uvoňující se dobrota duší, smířlivost a laskavost obou nejstarších Bennetových dcer, stejně bystrovtipných, oduševnělých a moudrých jako spanilých. Tahle prvoplánově vyhublá, lacině hezká, lehkomyslná, uhihňaná, máločeho dbající třeštiprdla v obhroublé verzi posílají neomaleně k šípku veškerou klidnou a rozvážnou sofistikovanost původního literárního díla i velkofilmového počinu z r. 1995, aniž by z nich cokoli podstatného mohly nahlédnout. *~~ () (méně) (více)

Galerie (47)

Zajímavosti (46)

  • Celosvětová premiéra proběhla 25. července 2005 v Hamburku. (Varan)
  • Scéna, kdy si pan Bingley (Simon Woods) nacvičuje žádost o ruku, byla improvizovaná. Původně měla být kratší, ale Simon Woods v ní byl tak dobrý, že byla prodloužena. (Morien)

Související novinky

Zemřel Donald Sutherland

Zemřel Donald Sutherland

20.06.2024

Přichází velmi smutná zpráva ze Spojených států. Ve věku osmaosmdesáti let odešel americký filmový velikán a plodný herec s přibližně dvěma stovkami filmových a televizních rolí na svém kariérním… (více)

Kdo se stane novým Hitmanem?

Kdo se stane novým Hitmanem?

11.01.2014

7 let stará adaptace videoherního Hitmana vydělala téměř 100 milionů dolarů (tj. čtyřnásobek svého rozpočtu). Timothy Olyphant se ale do jejího pokračování nikdy nehrnul a tvůrci dlouho zvažovali,… (více)

Režisér pro Padesát odstínů šedé?

Režisér pro Padesát odstínů šedé?

13.05.2013

A dohady pokračují. Tentokrát ale zdrojem není bulvár, nýbrž uznávaný The Hollywood Reporter. Několik různých zdrojů pro magazín potvrdilo, že hlavním kandidátem je Joe Wright. Dává to smysl hned ze… (více)

Keira jede do Ruska

Keira jede do Ruska

21.11.2010

Po včerejším Lincolnovi tady máme další sázku na oscarovou jistotu. Po Pýše a předsudku a Pokání bude režisér Joe Wright (brzy uvidíme jeho akční thriller Hanna) opět spolupracovat s Keirou Knightley… (více)

Reklama

Reklama