Režie:
Joe WrightScénář:
Deborah MoggachHudba:
Dario MarianelliHrají:
Keira Knightley, Rosamund Pike, Matthew Macfadyen, Donald Sutherland, Jena Malone, Brenda Blethyn, Talulah Riley, Judi Dench, Carey Mulligan, Simon Woods (více)Obsahy(1)
Pán a paní Bennetovi mají pět dcer, které by jejich prostomyslná a přímočará matka ráda viděla pod čepcem. Když se na velké sídlo Netherfield v sousedství přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, začne činorodá paní Bennetová spřádat nadějeplné plány. Zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujlala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pan Bingley má bohatého přítele Darcyho, mezi nímž a druhorozenou dcerou Elizabeth Bennetovou vzniká zvláštní, rozporuplný vztah... Slavný román anglické spisovatelky Jane Austenové (1775–1817) Pýcha a předsudek (1813) byl na filmové plátno poprvé převeden Robertem Z. Leonardem v roce 1940 s Laurencem Olivierem a Greer Garsonovou v hlavních rolích. Dočkal se i několika televizních zpracování a inspiroval nejen proslavený Deník Bridget Jonesové (2001), ale zejména romantický muzikál Moje velká indická svatba (2004). V roce 2005 se dalšího filmového zpracování režijně chopil debutující Joe Wright. Společně se scenáristkou Deborah Moggachovou k románové předloze přistupovali s pokorou a úctou. Podařila se jim tak téměř doslovná adaptace románu, včetně věrohodného zachycení obrazu doby a vykreslení jednotlivých postav. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 014)
Pýcha A Předsudek mě v knižní podobě neoslovila tolik jako Rozum A Cit a nejinak tomu bylo u filmových zpracování obou románů. Navíc po xhodinové zkušenosti se "seriálovou" verzí by mohl tento poněkud stručný výcuc zachránit pouze herecký ansámbl a možná též výprava. A to se do jisté míry děje, toto zpracování Pýchy A Předsudku si především díky překvapivě vydařené roli Keiry Knightley, ve které jsem v některých scénách viděl přesně tu pravou Elisabeth Bennetovou, zaslouží vysoké hodnocení, i když nezíská příčku nejvyšší. Matthew MacFadyen je coby "chladný" gentleman Darcy rozhodně dalším z těch správně vybraných mezi mladými účastníky tohoto velkolepého představení, což platí stejnou měrou pro Rosamund Pike, avšak ne pro "neodolatelného" Bingleyho. Vedlejší role jsou obsazeny naprosto excelentně - rodiče, tetičky, bratranci a podobné příbuzenstvo vyvolá vždy v těch správných chvílích úsměv či pohoršení oprávněné pohledem našich současných představ o společnosti, a vůbec vše na první pohled funguje tak jak by mělo. Ale nějak tomu chybí lehkost a něco, co by diváka více vtáhlo. Většinu času sledujete poctivé filmařské řemeslo a těch několik scének oživlého herectví políbeného múzou nemůže ani při nejlepší vůli vytáhnout celkové hodnocení na bezesporu kvalitních osmdesát procent. Ode mě tedy 70%. ()
Čekal bych, že se ukoušu nudou (z ryze dívčího romantického filmu ze staré Anglie - c´mon!), ale opak je pravdou. Od půlky filmu jsem visel na rtech většině herců a byl i docela zvědavý, jak to celé nakonec dopadne. Velice milé pak je, že Wrightovo dílo funguje i po (všech) ostatních stránkách: zpracování - to hlavně -, kamera, HUDBA, herci... Úžasný výlet do 18. století jednoho známého evropského ostrůvku se vydařil a těžko si lze představit, jak lépe se to dalo provést - nedalo, a přitom pokazit je vždy co. P.S. Vážně se těším na zabijáckou Ronan. ()
Rozhodl jsem se napsat komentář k tomuto filmu až po více jak dvanácti měsících od zhlédnutí a uvědomuji si, že není vůbec snadné se vyjádřit tak, aby komentář měl nějakou kvalitní úroveň! Jeden z největších kladů tohoto snímku je půvabná Keira Knightley. Příjemná podívaná na nějaký romantický večer s lahvinkou dobrého vína a nějakou spřízněnou duší vedle sebe! Rozhodně doporučuji všem romantikům a romantičkám. Mrzí mě, že dojmy z tohoto filmu již nemám natolik živé, abych se nějak více a smysluplněji rozepsal. [25.6.07 v kině] ()
Porovnám-li to s knihou, porovnám-li to s o deset let starším seriálem, je to chabé. Samo o sobě je to moc pěkný příběh, ač trochu kostrbatý (nebo to je pocit vyvolaný znalostí knihy?). Co mě ale rušilo nejvíc byl ten pohledný pan Bingley. Tomu bych dala poslední drobné na holiče. Nebo aspoň na hřeben. Možná na pytel na hlavu. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (46)
- Konečnou verzi scénáře doladila herečka Emma Thompson, která předtím získala Oscara za scénář k filmu Rozum a cit (1995), který byl rovněž podle románu Jane Austen. (imro)
- Filmaři se snažili najít takové herce, kteří by svým postavám odpovídali i věkem. V první filmové adaptaci bylo Laurenci Olivierovi (pan Darcy) a Greer Garson (Elizabeth Bennet) hodně přes třicet a jen těžko se jim dařilo navodit dojem, že jde o jejich první lásku. (Michelle75)
- Keira Knightley veľmi chcela rolu Elizabeth Bennet, ale zároveň sa jej bála. Dôvodom bolo, že od svojich siedmych rokov zbožňovala Jane Austen a špeciálne jej knihu "Pýcha a predsudok", a bála sa, že pre tú rolu nie je dosť dobrá. Dokonca šla za svojim agentom a snažila sa ho presvedčiť, aby jej nedohodol stretnutie s režisérom, lebo ona je veľký fanúšik Jane Austen a pre tú rolu nie je pripravená, no on jej povedal, že práve preto, že má tak rada Jane Austen, bude dobrá. (esterdemi)
Marná sláva, tato novější adaptace v sobě prostě nemá ten vpravdě anglický klid a vychutnávající bohorovnost, naopak je necitlivá k nakládání s časem, netrpělivá, unáhlená, křiklavá, nedopřeje přirozený zrod ničemu skutečně hodnotnému, neboť anglické kvality luhuje pod tlakem teprve nesnesitelně se vrstvící čas - a to je něco, čemu tenhle snímek nehoví - jakmile je jeho postavám něco nepříjemné, nenaučí se s tím zacházet, ale netrpělivě to změní nebo utečou, věční puberťáci ohánějící se odvahou k novým začátkům, aniž by se uměli v čase posouvat. Přitom Angličané naopak vynikají schopností poradit si s každým, sebezkostnatělejším souborem pravidel s rozvahou a jistou zmoudřelostí, dokud se jim nepodaří jimi dosáhnout přesně svého - vědí, že trpělivost přináší růže, a dovedou i z kamene vodu vyždímat. Nejen co do zachycení podstaty anglickosti vychází seriál ze srovnání lépe, ale i pokud jde o filmařské pracovní postupy. Klidně se a z hloubky přerozující příběh, ve vzájemném setrvalém působení se přetavující a sbližující charaktery, nic z toho nepotřebuje být jakkoli ozvláštňováno, klidná vnímavost diváka by naopak neměla být rozptylována vymyšlenostmi. Oživující a rafinovaná moderní kamera tohoto novějšího díla se proto k pojednání románu Jane Austenové hodí pramálo. Staré dobré jednoduché techniky střihu a řazení klasických záběrů, jejich tempa a rytmu atd. jdou spolu se štědrým časovým rozpočtem seriálově pojatému příběhu k duhu mnohem lépe - svědčí tomu, aby se rozvinul v úplnosti jako čajový lístek, když se mu ponechá čas a klid. O to delikátněji se zde pracuje s nasvícením - přirozeným světlem různě zakaboněné a vyčasené oblohy - neboť je to počasí, co na anglickém povětří až k průsvitnosti prozařuje pleť žen, zjemňuje a projasňuje výrazy jejich tváří či po nich nechává přeběhnout zamyšlený stín. Zde jsou tvůrci k takovým jemným hrám hluší a slepí, nahrazují je otřepaností a doslovností. *** Ze srovnání obou slavných počinů tedy vychází onen o deset let starší skvost na celé čáře velkolepěji. Je citlivější, věrnější duchu předlohy a jen v jeho vnímavějším podání a poctivějším historickém zobrazování (pytlovité šaty pod přestřihnutými živůtky dokonale skrývají jak nepochybné nedostatky, tak i možné přednosti ženských figur, ale dá se v tom časem najít jisté zalíbení atd.) vynikne i veškerá jemnější logika a hustě vrstvená smysluplnost. Čas je tu v hlavní roli a nelze to pominout - jeho přílišná hojnost, jak ony neprovdané dívky na venkově bez valných vyhlídek nemají nic než čas, sám o sobě vleklý, nudný, prázdný a tíživý, s nímž se musejí naučit obratně zacházet, aby z něj nebyl otupující nepřítel - s trpělivostí a pokorou, ale zároveň obezřelostí tak, aby je nepřipravil o svěžest mysli, vřelost a dychtivost srdce a schopnost se z okamžiků donekonečna za sebe kladených upřímně těšit - jak se v nich doslova časem zušlechťuje láska k životu samotnému (bez nadějných vyhlídek) jako sama tresť životních šťáv, které jim proudí v těle a vyživují je. A tak zatímco z onoho šestidílného seriálu nemůžu vymazat z paměti ani vteřinu, u téhle pozdější adaptace, zrychlené pro málo vytříbené, málo vyběravé a málo vytrvalé diváky, jsem přivírala oči rozčarováním nad tím, jak se s unáhleností a překotností, jež pronikají všemi složkami filmu, vytratila veškerá plná obsažnost, jemnější, ušlechtilejší a bohatě tkaná výšivka rozehraného příběhu, jak byla beze stopy odpárána delikátnost, velkodušnost, důstojnost, zdrženlivost a ona postupně v tikajícím čase nazrávající a uvoňující se dobrota duší, smířlivost a laskavost obou nejstarších Bennetových dcer, stejně bystrovtipných, oduševnělých a moudrých jako spanilých. Tahle prvoplánově vyhublá, lacině hezká, lehkomyslná, uhihňaná, máločeho dbající třeštiprdla v obhroublé verzi posílají neomaleně k šípku veškerou klidnou a rozvážnou sofistikovanost původního literárního díla i velkofilmového počinu z r. 1995, aniž by z nich cokoli podstatného mohly nahlédnout. *~~ () (méně) (více)