Pýcha a předsudek

Ten samý den, kdy jsem viděla "Pride & Prejudice", jsem měla možnost shlédnout i "Sense & Sensibility" a pokud bych tyto dvě adaptace slavných románů Jane Austen měla srovnat, vyšel by z toho vítězně (byť o chloupek) druhý zmiňovaný film. Nelze popřít kvalitu obou, "Pride & Prejudice" má překrásnou výpravu, hlavní hrdinka (Keira Knightley aspiruje na post členky A týmu hollywoodských hereček) si okamžitě diváka získá, pozadu nezůstávají ani Donald Sutherland a moje mladičká oblíbenkyně Jena Malone, kamera výtečně pracuje na vytváření dobové atmosféry, romantika je dávkována s jistotou, takže přeslazenosti se divák bát nemusí...Přesto tu zůstává jedno ALE - romány Jane Austen jsem nečetla, takže v tomto směru nemůžu porovnávat, ale přijde mi, jako by "Sense & Sensibility" byl vyzrálejší a rámcově vyváženější. Snad proto dávám zde "jen" 4*. Ale i tak jsem tvůrcům povděčna za 127 minut blaženého diváckého zážitku. (04.02.2006)

Film, kterej sem před deseti rokama žral takovým způsobem, že sem se nazpaměť naučil komplet anglický dialogy všech postav a ještě dneska dokážu dobře půlku filmu odcitovat. Moje top 25, lidi kteří v tom vidí jenom Wrightovu přeslazenou limonádu jsou hovada. Jednou za čas si příkrý soud mohu dovolit, no... :D (15.03.2015)

Nádhera. Už prvním záběrem a prvními tóny klavíru jsem byl lapen a propuštěn až se závěrečnými titulky, emocionálně obohacen. Takhle skvěle zrežírovaný, s lehkostí odvyprávěný a úžasně zahraný film se jen tak nevidí. I po výtvarné stránce bez chybičky. Hodně lidí tady srovnává s TV seriálem s Colinem Firthem, ale ten nikdy neopustil televizní mantinely se svojí statičností a doslovností. Zatímco tenhle film žije, doslova pulzuje životem – neustálé táhlé jízdy kamery, promyšlené kompozice obrazů, které nikdy nesklouznou do laciného kýče, přehršel vizuálních nápadů, do sebemenších detailů propracovaná výprava a kostýmy, zde jsou oscarové nominace zcela namístě. Stejně tak i v případě Keiry Knightley, tady byla BOŽSKÁ, ve svém herectví i výrazu. Přesně vystihla tu tvrdohlavou, inteligentní dívku, odzbrojující ve své paličatosti a přímočarosti, která se u žen v té době společensky nenosila. A lepšího pana Darcyho, než je ten Matthewa Macfadyena, si také stěží dovedu představit. __ PS: Po skoro dvaceti letech stejně intenzivní zážitek, jako kdysi. Emoce, které u mě vyvolává umění, si obvykle zpracovávám uvnitř a držím je pod pokličkou, filmů, u kterých jsem brečel, bych za svůj už poměrně dlouhý život spočítal na prstech jedné ruky. A ´Pýcha a předsudek´ je jedním z nich. Slzy tekly ne proto, že by mně dojal, ale z toho, jak je krásný, jak si v něm vše dokonale sedlo. (27.08.2022)

Hluboké a překrásné oči slečny Keiry mě vzaly na místo, kde žádná cesta není dost dlouhá a příliš bahnitá a kde žádná partie není dost dobrá, aby nemohla existovat lepší. Když navíc čarokrásná hudba dojde do svých nejsilnějších zákrut, chcete být panem Darcym, který dostane šanci ukázat se v pravém světle nebo být Elizabeth a svou přímočarostí naznačit všem pravdu. Nejvíc mě ale fascinuje to, že i když je předloha Jane Austen okouzlující ve své upovídaností a košatosti, dokázal ji režisér Wright zredukovat tak výtečně, že ji jednoznačně překonává. (19.02.2006)

Čekal bych, že se ukoušu nudou (z ryze dívčího romantického filmu ze staré Anglie - c´mon!), ale opak je pravdou. Od půlky filmu jsem visel na rtech většině herců a byl i docela zvědavý, jak to celé nakonec dopadne. Velice milé pak je, že Wrightovo dílo funguje i po (všech) ostatních stránkách: zpracování - to hlavně -, kamera, HUDBA, herci... Úžasný výlet do 18. století jednoho známého evropského ostrůvku se vydařil a těžko si lze představit, jak lépe se to dalo provést - nedalo, a přitom pokazit je vždy co. P.S. Vážně se těším na zabijáckou Ronan. (01.05.2011)