Hory mají oči

Cravenův nenápaditý odvar z Texas Chainsaw Massacre. Nic drsného ani zajímavého se nekoná, atmosféra řekněme trochu ze začátku na staré opuštěné pumpě uprostřed rozpálené pustiny, než se protivník odkope, zato nudné postavy a kecy, byť s fajn sedmdesátkovou patinou. Dneska už pro mě nekoukatelné. Cravenův první pořádný film byla až NOES. (24.02.2021)

Pět let trvalo, než Wes Craven po dodnes znepokojujícím The Last House on the Left natočil druhý film. Stejně jako svůj debut, i Hory mající oči nejen režíroval, ale také k nim napsal scénář a sám si je sestříhal. Fabule by nemohla být jednodušší: americká střední třída je uprostřed pouště konfrontována s něčím, čeho existenci si v bezpečí svých domů nepřipouští. Rodinu republikánů (což se projevuje jejich vřelým vztahem ke zbraním a pokryteckou vírou v Boha) čeká intimní seznámení s rodinou zdegenerovaných kanibalů. Film je o poznání méně šťavnatý a zneklidňující než námětově podobný Texaský masakr motorovou pilou. Chybí mu zejména ošuntělost Hooperova kultovního hixploitation, dokonce i kanibalové zde vypadají v nejlepším případě jako banda loupežníků z české televizní pohádky. Nejde z nich strach a z jimi konaného násilí toho tolik nevidíme. Není důvod se bát, v důsledku čeho Hory fungují lépe v „nastavování zrcadla“ společnosti než v navozování pocitu hrůzy. Za pozornost stojí, že Craven neužil tradiční rozdělení na společnost technologickou a před-technologickou, neboť moderní technologie používají i divoši. Jednoduše se naučili ovládat civilizační vymoženosti, jakkoli sami civilizovaní nejsou. V užívání technologií navíc dosahují lepších výsledků než hrdinové, jež jindy spolehlivé hračky opakovaně zrazují, nejvíce v okamžiku, kdy jimi chtějí někoho zabít. To se jim podaří až s použitím barbarštějších prostředků vyžadujících bezprostřední fyzický boj tělo na tělo (sekera, dýka). Jinými slovy, chceš-li přežít v divočině, musíš se sám stát divochem. Právě v okamžiku odhalení tohoto monstra uvnitř nás, v okamžiku přímého útoku na kameru, psychoanalyticky hutný (ztráta otce, matčin strach z hadů, Plutova frustrace po odepření sexu) snímek končí. Žádný doslov, který by navrátil status quo. Poper se s tím, jak umíš, milý diváku. Hlavní obětí, zbaveno stejně jako celá filmová rodina pocitu bezpečí, jsme nakonec mi. Velmi zneklidňující, velmi cravenovské. 65% Zajímavé komentáře: tron, Mr.Apache (20.09.2012)

Hills Have Eyes je výrazne horší oproti TEXAS CHAIN SAW MASSACRE. Obidva filmy sú si podobné a dajú sa zrovnávať, ale asi vo všetkých ohľadoch vyhráva TEXAS. Avšak ja patrím medzi fanúšikov pravého hororu, mám rád zhruba každý starší drsnejší horor (aj tie najdrsnejšie) a tento tiež. Horor o rodinke (s príjemnými a peknými babami, no čakal som že sa trochu osmelia a ukážu niečo pekné, no nič, tak nabudúce), ktorá nešťastnou náhodou uviazne v púšti, z čoho majú hlavne radosť členovia tunajšej zmutovanej zaostalej rodinky, ktorá túži po ich mase a trochu teroru. A vo vyprahlej púšti bez civilizácie začne boj o prežitie. Film s peknými ženami, úchylným (miestami) komickým ksichtom Michaela Berrymana, príjemnou hudbou a atmosférou. Trošku tradične natočený horor. Wesov LAST HOUSE ON THE LEFT je na tom lepšie (je o dosť drsnejší, úchylnejší, násilnejší a atmosferickejší). Ale aj Hills Have Eyes je dobrý. P.S: Zaujímavé zaobchádzanie s novorodencom, už v tak mladom veku v horore obklopené úchylákmi – paráda. (13.04.2007)

V dobách, kdy Wes Craven, teprve sbíral hororové zkušenosti, natočil depresivní horor o běžné rodince, kterou v poušti ohrožuje zmutovaná rodinka. Popravdě, kdyby nebylo francouzského drsňáka Aji a jeho předělávky z roku 2006, nejspíše bych o této "pecce" nevěděl a popravdě by mi to ani moc nevadilo. Má to sice atmosféru ale dějově je to přeci jen docela chudé a nemá to ten švih, který má nová verze, která mi přišla o třídu lepší. (12.12.2011)

S tímhle se jak následující Kruté oči hor, tak pozdější remake vůbec nedá srovnávat. I když už to dneska asi nemá ty koule, přece jenom jsme už zvyklí na větší masakry (a to byl třeba právě problém Ajova remaku – to byl jenom masakr, nic více), má to perfektní atmosféru, která (opět na rozdíl od remaku, kde se v půlce filmu vytratí) trvá až do konce. O Cravenovi si nemyslím, že by byl kdovíjak dobrý režisér, ale tenhle film se mu docela povedl. 3,5* (22.09.2009)