Frankenstein

Je to dejovo trošku iný Frankenstein než sme zvyknutý z toho množstva sfilmovaných verzii ale aspoň ma tým pádom výhodu neokukanosti scén, aj keď točených v "nemej" jednoduchosti. Po technickej stránke sa jedná o slušnú prácu, miestami to dosiahne aj nejaký ten moment strachu, temnoty. Na obraze je už vidieť nekvalita spôsobená starobou a zachovalosťou, ale vďaka farebným filtrom sa to dá zniesť, minutáž je v norme, neunudí. /70%/ (06.05.2009)

Frenkeninstain si v téhle adaptaci na sebe uvařil bič v kotli. Monstrum vylezlo a zřejmě mělo pocit, že bez svého stvořitele nevydrží ani minutu - motat se mu do běžného života ještě nebylo tak zlé, ale přijít za ním i na rande - to už bylo moc. Naštěstí monstrum zmizelo samo od sebe tak rychle jak se objevilo a dokonce k tomu nebyl potřeba ani kotel, ani kouzelná hůlka. Achjo... 30% (07.08.2013)

Atraktivnost, poutavost a jistý pocit mystéria života se ukrýval ve slavné knize Mary Shelley, kterou poprvé na plátno převedl J. S. Dawley. V produkci Edisonovy společnosti tak vznikl zajímavý filmový přepis, jenž se v mnohém odlišuje od pozdějších adaptací. Zrod monstra je tu prezentován jako čarodějnický pokus, v němž Frankenstein hází do obřího kotle všemožné pokoutné ingredience. Výsledným produktem se pak stává osoba - vypadající jako hastroš - s notně protáhlým obličejem (nejedná se o žádnou pekelnou kreaturu, spíše o člověka stiženého mírnou fyzickou dysfunkcí á la Quasimodo). Církev, přesto šokována takovýmto obsahem, záhy po uvedení film zakázala pro jeho údajné svatokrádežnictví. Ten postupně upadal v zapomnění a dlouho byl považován za nenávratně ztracený. V roce 1980 však filmový sběratel Alois F. Dettlaff zjistil, že je majitelem jediné existující kopie (35 mm) a ihned z toho chtěl vytřískat, co se jen dalo. Po majetnických peripetiích je dnes tento fenomenální kousek běžně k sehnání. Pokud jste milovníky němých monster-movies, první Frankenstein by vám rozhodně neměl uniknout. (21.01.2005)

Nejzajímavější na filmu je, že se Frankenstein nevynoří z kotle nahý, ale oblečený do úboru, který by pravda módní policii asi moc nenadchl, nicméně, když si vezmeme výrobní náklady té látky (voda, oheň, trošku nějakého prášku), jedná se o naprostou revoluci v oděvním průmyslu. Neméně zajímavý je Frankensteinův osud. Sice to podle závěru vypadá, že se rozplynul, ale není to pravda, pouze přešel do světa za zrcadlem. V tom převráceném světě pak bezcílně bloudil až do roku 1983, kdy náhodou zakopl o králičí noru a dostal se zpět, vynořil se nedaleko Teplic. V tomto městě se mu zalíbilo, v místních hospodách se cítil jako doma, a tak tu ještě v tomtéž roce založil "rockovou" skupinu Kabát. Zajímavosti: 1. Edisonově géniu by nedělalo nejmenší potíže natočit tento snímek již jako zvukový. Nicméně Frankenstein měl tak vychlastaný hrubý hlas, že by to diváci nepřekousli, takže film radši zůstal němý. Bohužel se ukázalo, že na ovládnutí Teplic a pak i celé ČR je ten hlas zcela dostatečný. Ach jo. 2. Zatímco širšímu publiku je tento film dodnes utajen, intelektuálové ho mají zmáknutý od a do z, a tak vymysleli na před pár lety jeden z nejsofistikovanějších plánů, jak pozvednout úroveň kultury v naší zemi. Protože je návod na Frankensteina velice jednoduchý (nejdřív se do vody zamíchá trochu prášku z tmavé lahvičky, pak trochu prášku z lahvičky světlé, počká se, až se rozptýlí dým a dá se to na pár minut vařit nad oheň), intelektuálové se domnívali, že ho zvládne i takový Babica. Proto mu ten recept poslali do jeho pořadu a doufali, že rozčílené monstrum udělá z Novy kůlničku na dříví a lidem nezbyde nic jiného než místo čučení na televizi jít třeba někam na vážný koncert. No jo no, ale neuvědomili si, že Babica se receptů nedrží, nechává v troubě zapéct i polívku, což udělal i v tomhle případě, takže chudák Frankenstein to nepřežil, skončil na talíři Babicových hostů ve studiu. A jim chutnalo! Jako vždy že. I když pravda, Jandákovi zaskočila tkanička z bot, dusil se a rudnul, ale vykašlat se mu ji dodnes nepodařilo.A právě od té doby vypadá jak převařený ovar. (13.09.2014)

Ďalšia moja skúsenosť s nemým horrorom dopadla konečne podľa priemeru kritiky. Možno preto, že to bolo krátkometrážne a podarilo sa do toho napchať skutočne veľa hrôzy, hlavne pomocou hudby, depresie a zúfalstva. A vôbec ide asi o najstarší film, čo som doposiaľ videl, takže som rád, že mu môžem dať 80%. (17.10.2007)