Frankenstein

Veľmi zjednodušený dej oproti predlohe, čo je dané samozrejme možnosťami doby a faktom, že u Edisona to na celovečerák v tomto čase nevyzeralo. Monštrum je veľmi úsmevné, jeho zrod mi pripomínal Raťafáka Plachtu. Po vyše storočnici ale stále môžeme oceniť filmovú reč, každý, kto film videl, bude spomínať predovšetkým na scény, kde sa nachádza zrkadlo a ich metaforický význam. Ale aj prostriedok na budovanie napätia. (22.10.2022)

Ač mám podobné raritky rád, tak tohle je prostě špatné. Ať se snažím sebevíc, nic než rok vzniku na tomhle filmu zajímavého nevidím. Už jen představa Monstra jako v kožichu oblečeného neandrtálce je hrozná. Díky bohu (a v mnohém geniálnímu Jamesi Whaleovi) za vynikající verzi z roku 1931 a její ještě o třídu lepšímu pokračování z roku 1935, se skvělým Monstrem Borise Karloffa. Zatímco Whale výtvor doktora Frankensteina vidí jako vyvrhlíka, kterého nespravedlivě pronásleduje lidská omezenost, taky je to skutečně jen Monstrum. (26.06.2008)

Mravně filosofické podobenství o protikladu lidských citů a intelektuální potažmo vědecké rozumovosti. Místo dokonalé bytosti ďábel stvořil v mysli Frankensteina monstrum a jen péče a láska nevěsty Frankensteina pomohla mu zbavit se této pekelné vědecké můry. Frankenstein pochopil, že umělé vytvoření člověka je klam a zcestí a že jedině lidské city jsou cestou pravdy. Dnes si myslíme poněkud jinak. Tisíce novodobých frankensteinů dychtí po tajemství stvoření života a jeho zdokonalení ba zvěčnění a žádné city je nezastaví, protože nikoliv lidé hýbou pokrokem, ale pokrok hýbe lidmi. Lidstvo sedí v rozjetém stroji, z kterého nejde vystoupit. Film již na samém začátku minulého století ukázal cesty vývoje a nastolil etické a morální otázky s nimi spojené a my jen vytrvale překročujeme další a další hranice, aniž bychom našli uspokojivé odpovědi, a blížíme se k okamžiku, kdy se budeme muset podívat do tváře toho, koho jsme vytvořili. A zřejmě to nebude jen přelud a nestvůra, která zmizí ve světle naší lásky, jak se to stalo v tomto filmu. Žádné vítězství Dr. Jekylla - Mr. Hyde je mu stále po boku. Každý lidský výtvor se dá použit ku prospěchu i ke škodě. Otázka jen zní, či prospěch a čí škoda to bude. Jak je ten svět relativní, až běda. ___ Scéna vzniku Monstra je ukázkou prakinematografického důvtipu (viz zajímavosti). Švankmajer se svoji úchylnou animací bledne závistí. Využití zrcadla pro nepřímou konfrontaci hrdinů a metaforický odraz vnitřního zmatení a temné stránky lidské duše včetně přímo freudovského překonání dichotomie v roce 1910, kdy psychoanalýza byla obrazně řečeno v plenkách, je fascinující. V době vzniku filmu bylo zvykem, že herci si sami vymýšleli vzhled a charakter postavy, kterou hráli. Monstrum - Charles Ogle - se sám líčil a volil svůj kostým dle vlastních představ a popisu v románu Mary Shelley. Uvidíme, jak se budou líčit lidské klony, geneticky zdokonalení lidé a kyborgové. Snad se budeme moci tomu smát stejně bezstarostně, jak se dnešní diváci smějí Oglyho monstru. (23.06.2011)

Dějově to je velice stručný výcuc z knihy, s koncem, kterým je opravdu originální. Největší masakr představují mezititulky - Frankenstein odchází na vysokou ... střih ... o dva roky později objevil Frankenstein tajemství života. Nebo "Zlo ve Frankensteinově mysli stvořilo monstrum." Popravdě nic moc. (22.01.2010)

Pojďme nechat falešného cukrování a řekněme si otevřeně, že to není dobrý film. Je to nenápaditý záznam teatrální pantomimy, motivované spíš imperativem "mělo by se to hýbat" než nějakou motivací a vývojem postav. Mezititulky nedoplňují děj o věci nesdělitelné obrazem, ale předem vysvětlují, co se v dané scéně stane. Že je monstrum utaveno v jakémsi tlakovém kotli a vypadá jinak, než jsme zvyklí z pozdějších adaptací, je jediný náznak invence ve filmu, který IMHO nemá jinou než dokumentární hodnotu a z hlediska kinematografických postupů hodně zaostává za svou dobou. 30% (07.08.2010)