Frankenstein
Obsahy(2)
Historicky první filmové ztvárnění adaptace románu Frankenstein. Příběh vypráví o doktorovi, který stvořil monstrum. Později toho však litoval, protože se jeho experiment vymkl kontrole. Film je němý, pouze za doprovodu hudby. (Amroth666)
Recenze (84)
Nejzajímavější na filmu je, že se Frankenstein nevynoří z kotle nahý, ale oblečený do úboru, který by pravda módní policii asi moc nenadchl, nicméně, když si vezmeme výrobní náklady té látky (voda, oheň, trošku nějakého prášku), jedná se o naprostou revoluci v oděvním průmyslu. Neméně zajímavý je Frankensteinův osud. Sice to podle závěru vypadá, že se rozplynul, ale není to pravda, pouze přešel do světa za zrcadlem. V tom převráceném světě pak bezcílně bloudil až do roku 1983, kdy náhodou zakopl o králičí noru a dostal se zpět, vynořil se nedaleko Teplic. V tomto městě se mu zalíbilo, v místních hospodách se cítil jako doma, a tak tu ještě v tomtéž roce založil "rockovou" skupinu Kabát. Zajímavosti: 1. Edisonově géniu by nedělalo nejmenší potíže natočit tento snímek již jako zvukový. Nicméně Frankenstein měl tak vychlastaný hrubý hlas, že by to diváci nepřekousli, takže film radši zůstal němý. Bohužel se ukázalo, že na ovládnutí Teplic a pak i celé ČR je ten hlas zcela dostatečný. Ach jo. 2. Zatímco širšímu publiku je tento film dodnes utajen, intelektuálové ho mají zmáknutý od a do z, a tak vymysleli na před pár lety jeden z nejsofistikovanějších plánů, jak pozvednout úroveň kultury v naší zemi. Protože je návod na Frankensteina velice jednoduchý (nejdřív se do vody zamíchá trochu prášku z tmavé lahvičky, pak trochu prášku z lahvičky světlé, počká se, až se rozptýlí dým a dá se to na pár minut vařit nad oheň), intelektuálové se domnívali, že ho zvládne i takový Babica. Proto mu ten recept poslali do jeho pořadu a doufali, že rozčílené monstrum udělá z Novy kůlničku na dříví a lidem nezbyde nic jiného než místo čučení na televizi jít třeba někam na vážný koncert. No jo no, ale neuvědomili si, že Babica se receptů nedrží, nechává v troubě zapéct i polívku, což udělal i v tomhle případě, takže chudák Frankenstein to nepřežil, skončil na talíři Babicových hostů ve studiu. A jim chutnalo! Jako vždy že. I když pravda, Jandákovi zaskočila tkanička z bot, dusil se a rudnul, ale vykašlat se mu ji dodnes nepodařilo.A právě od té doby vypadá jak převařený ovar. ()
Je to dejovo trošku iný Frankenstein než sme zvyknutý z toho množstva sfilmovaných verzii ale aspoň ma tým pádom výhodu neokukanosti scén, aj keď točených v "nemej" jednoduchosti. Po technickej stránke sa jedná o slušnú prácu, miestami to dosiahne aj nejaký ten moment strachu, temnoty. Na obraze je už vidieť nekvalita spôsobená starobou a zachovalosťou, ale vďaka farebným filtrom sa to dá zniesť, minutáž je v norme, neunudí. /70%/ ()
Pojďme nechat falešného cukrování a řekněme si otevřeně, že to není dobrý film. Je to nenápaditý záznam teatrální pantomimy, motivované spíš imperativem "mělo by se to hýbat" než nějakou motivací a vývojem postav. Mezititulky nedoplňují děj o věci nesdělitelné obrazem, ale předem vysvětlují, co se v dané scéně stane. Že je monstrum utaveno v jakémsi tlakovém kotli a vypadá jinak, než jsme zvyklí z pozdějších adaptací, je jediný náznak invence ve filmu, který IMHO nemá jinou než dokumentární hodnotu a z hlediska kinematografických postupů hodně zaostává za svou dobou. 30% ()
Tenhle snímek, kterému chybí vše, čím by měl horor disponovat, je naprostou urážkou hororového žánru. ()
Roztomilá, byť hodně svérázná (monstrum je "vařeno" v kotli, šťastný konec) adaptace klasiky. ()
Samotné "vaření" monstra a závěr ze zrcadly (pokud jsem ho pochopil - u těchhle němých filmů jeden nikdy neví s jistotou, co se vlastně děje) jsou zajímavé, ale na šestnáctiminutový film je tu dost vaty. ()
Ďalšia moja skúsenosť s nemým horrorom dopadla konečne podľa priemeru kritiky. Možno preto, že to bolo krátkometrážne a podarilo sa do toho napchať skutočne veľa hrôzy, hlavne pomocou hudby, depresie a zúfalstva. A vôbec ide asi o najstarší film, čo som doposiaľ videl, takže som rád, že mu môžem dať 80%. ()
Atraktivnost, poutavost a jistý pocit mystéria života se ukrýval ve slavné knize Mary Shelley, kterou poprvé na plátno převedl J. S. Dawley. V produkci Edisonovy společnosti tak vznikl zajímavý filmový přepis, jenž se v mnohém odlišuje od pozdějších adaptací. Zrod monstra je tu prezentován jako čarodějnický pokus, v němž Frankenstein hází do obřího kotle všemožné pokoutné ingredience. Výsledným produktem se pak stává osoba - vypadající jako hastroš - s notně protáhlým obličejem (nejedná se o žádnou pekelnou kreaturu, spíše o člověka stiženého mírnou fyzickou dysfunkcí á la Quasimodo). Církev, přesto šokována takovýmto obsahem, záhy po uvedení film zakázala pro jeho údajné svatokrádežnictví. Ten postupně upadal v zapomnění a dlouho byl považován za nenávratně ztracený. V roce 1980 však filmový sběratel Alois F. Dettlaff zjistil, že je majitelem jediné existující kopie (35 mm) a ihned z toho chtěl vytřískat, co se jen dalo. Po majetnických peripetiích je dnes tento fenomenální kousek běžně k sehnání. Pokud jste milovníky němých monster-movies, první Frankenstein by vám rozhodně neměl uniknout. ()
[FNŘ 2010] Nejstarší zpracování povídky o Frankensteinovi. Něco málo přes 10 minut se divák může kochat pohledem na naprosto neuvěřitelně směšné stvoření monstra na jakémsi grilu, jeho definitivním vzhledem, kterým se blíží spíše Yettimu, nebo závěrečným zúčtováním, které je provedeno zrcadlem, když je monstrum zmoženo láskou. Je to hrozně amatérský film a to i na rok 1910, ale dost jsem se u něj bavil. ()
Prvý sfilmovaný Frankenstein, voľne inšpirovaný základným motívom knižnej predlohy - stvorením a jeho dôsledkami. Strašidelno v dnešnom význame chýba (vytvorená bytosť je skôr poľutovania hodná). V tomto spracovaní je, vďaka absencii ďalších dejových kľučiek, najprieraznejšie zdôraznená myšlienka, že za akokoľvek ušľachtilou kreatívnou ideou je takmer vždy v pozadí (alebo v popredí) temná stránka myslenia ( náznak, že ide vlastne o symbolický boj dr. Frankestaina s temnom v ňom samom, svedčí okrem medzitituliek aj zrkadlová scéna v závere). Striedanie farebných filtrov napomáha divákovi identifikovať prostredie, Frankensteinovho domova, laboratória alebo aktuálny pocit - ohrozenie monštrom. ()
Roztomilé. Scéna vaření monstra je působivá a závěr se zrcadly zrovna tak. Chudák monstrum muselo chodit bosky, protože mu doktor Frankenstein vyrobil nohy velikosti přinejmenším pětašedesát. ()
Ok, připadám si trochu jako hajzlík, protože dobové filmy nemám absolutně nakoukané a nebudu příliš hodný, ovšem co, nemůžu se na datum vzniku otáčet příliš.. První filmová adaptace a první pořádné zprznění předlohy (a pak že je to moderní problém, cha!), kdy ctihodné monstrum není zrozeno sešitím a blesky, ale je to rozkošný homunkulus z kádinky (0= Problém je, že přestože má monstrum adekvátní zavile-padouško-bezdomovecké-vzezření, tak není absolutně děsivé a nejtemější věc co spáchá je, že... Pozoruje spícího profesora a omakává cizí krk a mužský hrudník..? Ano, milé děti, tady zub času docela zahlodal a jelikož jsem si zapomněl své růžové brýle, tak prostě v hodnocení hodný nebudu, není to povedené, byť díky roku 1910 úctyhodné. ()
Lebky, kostry, káď s chemikáliemi a...příšera! Výborný je ovšem nápad se zrcadlem. Napětí, kdy se otevřou dveře, by se dalo krájet. Tleskám metaforickému konci, kdy monstrum před zrcadlem zmizí, ale v něm zůstane. Baron, který právě přišel, tak vidí, že skutečným monstrem je on sám - jedna z hlavních myšlenek románu. ()
Takýto film sa nedá hodnotiť normálne. Viem si predstaviť ako ľudia na začiatku minulého storočia museli byť pri tomto filme vystrašený. Ak by som nebol roky cvičený Halloweenmi, Freddym, rôznymi ducharinami apod. a ak by to bol jeden z prvých filmov, aké vidím, určite by som skolaboval. No a tak určite reagovalo publikum. Frankensteinovo monštrum vyzerá na tú dobu fakt strašidelne. Príbeh je oproti knižnej predlohe pozmenený a na konci sa skrýva tajomná pointa. Tento historický unikát Vám môžem iba odporúčať. Určite sa po tom poobzerajte, nie je ťažké nájsť toto veľdielo, mimochodom prvé filmové spracovanie Shellyeovej románu. ()
Tak jsem si prubl první filmové zpracování Frankensteina. Na rovinu a bez mučení přiznávám - nebavilo mě to. Nerad podobný kousky hodnotím. Ono se to objektivně ani moc nedá. Působí to spíš jak vtipná groteska než aby se u toho člověk bál. V potaz beru že jde o první filmovou verzi a že se psal rok 1910. Proto aspoň ty 3 hvězdy musím dát. ()
Čo sa dá vlastne napísať o skoro 100 rokov starom filme, ktorý je samozrejme nemý a má stopáž necelých 13 minút. Je mi ťažko ohodnotiť tento film spravodlivo, pretože kedy som ho videl v tom roku čo vznikol určite by som reagoval inak než teraz. Teraz je fanúšik hororu ovplyvnený Myersom, Freddym či Jasonom a nejaká strapatá mátoha ma určite nevystraší, ale na tú dobu je to riadne strašidelné monštrum + keď je to všetko točené statickou kamerou a sú používané rôzne farebné filtre, tak vtedy zobrazenie monštra je skvelé. Celá recenzia: TU ()
Hodně jednoduché a hodně působivé... ()
Čekal jsem teda od prvního Frankensteina více, to je ale tím, že některé starší snímky mají mnohem větší úroveň. ()
Veľmi zjednodušený dej oproti predlohe, čo je dané samozrejme možnosťami doby a faktom, že u Edisona to na celovečerák v tomto čase nevyzeralo. Monštrum je veľmi úsmevné, jeho zrod mi pripomínal Raťafáka Plachtu. Po vyše storočnici ale stále môžeme oceniť filmovú reč, každý, kto film videl, bude spomínať predovšetkým na scény, kde sa nachádza zrkadlo a ich metaforický význam. Ale aj prostriedok na budovanie napätia. ()
Ač mám podobné raritky rád, tak tohle je prostě špatné. Ať se snažím sebevíc, nic než rok vzniku na tomhle filmu zajímavého nevidím. Už jen představa Monstra jako v kožichu oblečeného neandrtálce je hrozná. Díky bohu (a v mnohém geniálnímu Jamesi Whaleovi) za vynikající verzi z roku 1931 a její ještě o třídu lepšímu pokračování z roku 1935, se skvělým Monstrem Borise Karloffa. Zatímco Whale výtvor doktora Frankensteina vidí jako vyvrhlíka, kterého nespravedlivě pronásleduje lidská omezenost, taky je to skutečně jen Monstrum. ()