Poslední dům nalevo

Svoje sympatie k režisérovi Wesovi Cravenovi neskrývam a je ho vidiet i pri mojích reckách na jeho filmy a tak je jasné, že som šiel do tohto filmu s istým nie očakávaným ale niečím takých, že si proste vo vlastnej hlave nedopustím pomysliet, že je to zlý film, ale určite som vela nečakal a to už z týhto dôvodu: je to predsa len nízkorozpočták a ktomu točený v rou 1972 a tie triky a vlastne celá filmová technika nebalo na takej úrovni ako je dnes, ale i napriek tomu film na mna pôsobil dobre. Dostali sme to čo sme mali, násilie počas celého filmu, fyzické, psychické + sexuálne ponižovanie a obtažovanie zakončené tým čo asi každý čaká. Ked sa dve naivné teenagerky dostanú náhodou do rúk trom resp. štyrom kriminálnykom po ktorých pátra polícia je zle nedobre. Craven nám ukázal a zobrazil celý konflikt dost reálne a nielen tak ako to môžeme vidiet v dnešných hororoch kde vrah svoju obet proste zabije a nič viac, nie že by to bolo málo, ale ked už daný vrah vie čo asi spraví a že svoju obet zabije tak si s nou aj užije. A toto nám dal Craven zobrazil nám, že naši kriminálnici sa chcú proste zabávat a nie len jednoducho zabávat a to je to ponižovanie a následné týranie obete. Dalej ma prekvapila tá nehanblivost herečiek, ktoré ukázali vic než som čakal. V dnešných hororoch vidíme hádam v každom druhom horore nahé ženské a ich odhalené poprsie, to ma už nikdy neprevpavý ked to vidím(ale ved ked už má film dostat Raiting "R" za krv, a vulgarizmy tak nejaká tá nahota už neuškodí nikomu), ale v tomto horore a vlaste v tých starších vidíme viacej než teraz, nieže by som sa v tom vyžíval, ale dost ma to prekvapilo. Celá recenzia: TU (15.07.2007)

Dementní hudba, dementní herci, dementní všechno. Ne, tohle Craven nemohl myslet vážně a divil bych se, byť to tehdy byly jiný časy, kdyby to někoho nadzdvihlo, nebo nedej bože pohoršilo už tenkját... Prostě bejkárna, s muzikou jak od Ivana Mládka, zkrátka se zase jednou stal zázrak, kdy remake předčil originál. Kdyby to mělo aspoň jakous takous atmosféru, ale kde nic není, ani Satan nebere... Ta jedna hvězda za tu trošku krvičky a za starou dobrou motorovku. (20.07.2015)

Vysvetlite mi niekto, či to Craven myslel vážne, alebo ktorú časť, alebo čo tým chcel povedať. Lebo keby išlo o tú spomínanú dilemu o pomste, takéto spracovanie je vyslovene dehonestujúce tak závažnú myšlienku. Neviem čo si mám o tom myslieť, spočiatku sa mi to celkom páčilo, dokonca až po scénu v lese (vrátane), s výnimkou otrasného hereckého výkonu predstaviteľky Mari a prestrihov na grotesknú dvojicu policajtov. Rozmýšľam či to nebol jeden z prvých impulzov pre filmovú pozíciu predstaviteľov zákona, ktorí prídu vždy až po funuse. Tiež mi napadlo (a teraz sa budete čudovať), či sa neinšpiroval Tarantino tou scénou kde otec obete vyberal v pivnici nástroj na vykonanie pomsty, pre podobnú Willisovu scénu v Pulp Fiction. Dúfam ale, že sa mýlim, pretože tento počin (ktorý mimochodom podľa mňa vôbec nie je horor a asi ani žiadny iný definovateľný žáner) nemá ani zďaleka úroveň filmov, ktorými sa neskôr iní tvorcovia môžu inšpirovať. No ale aby som nezabudol, keď som si opätovne preklikal film, s prekvapením zisťujem, že tá celkom znesiteľná časť bola viac než polovica celkovej minutáže. Neviem či je režisér schizofrenik, alebo ako sa to dá vysvetliť, ale druhá polovica bolo amatérske soft porno s prvkami starých brakových amerických seriálov. Moje celkové hodnotenie je teda možno prísne vzhľadom na pozitívnejšiu prvú polovicu, ale ten zbytok je žiaľ neodpustiteľný. (08.06.2012)

3,5*. Klasický exploitation ze 70. let kde násilí , ponižování a zabíjení jsou typickými atributy těchto zvrácených a zábavných snímků. Především poslední půlhodina je pořádně vyhrocená. Zajímavý příběh a neobvyklý hudební doprovod jen přidávají body. Bohužel celý Cravenův debut zabíjí duo dementních policajtů jako vystřižených s Kameňáku. Přesto Je poslední dům vlevo zábavným filmem který si zaslouží pozornost. (27.05.2008)

Dnes jsou již ohlasy na Cravenovu prvotinu dosti ohlišné a kontrastní, ovšem filmu se nedá upřít jedna zásadní věc ... "Poslední dům vlevo" byl první. Byl to první horror, který nepředváděl nadpřirozená monstra, duchy, mimozemšťany a příšery, ale přímo nás (nebo některé z nás), lidi, kteří dokážeme páchat ty nejhorší zvěrstva na jiných, slabších lidech ... Zatímco mnohonásobně lépe filmařsky zvládnuté kulty Deliverance a Straw Dogs ve stejné době vykreslovaly agresory jako lidi, kteří jsou "postiženi" jistými zvyklostmi a v určitém společenství a sociálním prostředí je pro ně násilí a teror spíše běžným denním chlebem, Wes Craven si vzal na paškál čistě lidi, kteří účelně, pro zábavu, dlouhodobě a intenzivně mučí, týrají a zneužívají zejména mladé dívky pro svoje vlastní zvrácené potěšení, zkrácení dlouhé chvíle, pro radost a humor. V tomto nese film svoji neuvěřitelnou sílu a výpověď, která se potáhne jako varování do skonání světa ... "Last House on The Left" je základní kámen čisté "exploitation" odnože horroru. Obsahuje hodně silných scén, které mi nepřišly celkově tak ploché, jako ve velmi podobném bratříčkovi od Meir Zarchiho o 6 let později. To, že film obsahuje téměř až podivné scény, jako by vystřižené z grotesky si dnes obtížně vysvětlujeme ... Každopádně podle mne chtěl Craven vytvořit kontrast humoru a děsu, aby tak intenzitu zážitku ještě umocnil. Stejně jako Zerchi nepoužil v I Spit on Your Grave hudbu, stejně jako Deodato využil v Cannibal Holocaustu hudbu, která jako by do filmu vůbec nepatřila, stejně jako Noé v Irreversible zvolil opačnou posloupnost děje od hnusu a brutality po krásu a znovuzrození ... Nehledě na "ne-kvality" Cravenova nízkorozpočtového filmu, dávám jednoznačně plný počet ... Poklidný příkaz: "Piss Your paints ..." mi v duši přetrvá stejně dlouho jako řev v Passoliniho Salo 120 dní Sodomy: "Máááááánžžž!!!"... možná do konce života ... (07.12.2007)