Noční můra v Elm Street

Možná žánrový milník, pravděpodobně při zhlédnutí v tom správném věku (třeba ve 12 letech, muhehe) předmět doživotního lehce posvátného respektu i poté, co dospějete (a zjistíte, že to vlastně zas tak hrozné a hrozivé není). Pro mě ale rozhodně dnes už jen krátká hříčka s fascinujícími efekty, zručně pracující s napůl podvědomými snovými zkušenostmi každého z nás. Přes všechno, co a jak se v ní děje, je to ale ve výsledku právě jen ta hříčka - ze které je navíc jasně vidět, že si z vás někdo dělá pr... (viz závěrečný záběr). Maximálně 70%, i když za vytvoření ikonického Freddyho Kruegera by si možná z hlediska globálně popkulturního Craven zasloužil zvláštní ocenění. (30.03.2013)

Odhodlal som sa konečne som si tento Cravenov počin pozrieť a nakoniec nie je to až také zlé ako som si spočiatku myslel, triky a masky od tvorcov projektu sú prevažne vydarené, až na harmonikové ruky Krugera, čo vyznelo smiešne. Príbehovo to je klasicky "tupá" vyvraždovačka s občasným závanom dobrého strašidelného nápadu, čo neskĺzne do premrštenej zbytočnosti a vďaka tomu to beriem ako slušný priemer čo nepokazí chuť aj pre opätovné pozretie ale pokračovania určite obídem. ║Rozpočet $1,8milióna║Tržby USA $25,504,513║Tržby Celosvetovo $26,319,961║ (13.03.2008)

Je tu R.E.M., ale nepůjde se na koncert. To jen jeden zuhelnatělý pederast začne teenagerům lézt do snu, aby jim dosti názorně předvedl, co je to ztráta nevinnosti, bezpečného předměstí a hlavně krve! Legendární Cravenovo dílo těžící z nápaditého prolínání snu s realitou, znepokojivých syntezátorů C.Bernsteina, masky neposedného klienta popáleninového centra a pár skutečně skvostných scén (smrt Tiny, konec s kabrioletem). Objektivní kvality opaku krásného snu z Jilmové ulice jsou i díky ostrému chrupu času na hranici žánrového průměru, ale je potřeba ocenit originalitu, která se, jak ukázal čas, dostává do slasher filmů jen velmi obtížně. Dokonce bych řekl, že je jednodušší donutit Freddyho dát ten svetr do pračky.. (29.05.2012)

„Co na to říká koroner?“ – „Zvrací od chvíle, co to uviděl!“ Když mi bylo zhruba deset jedenáct let, měl jsem lákavou možnost volby: buď budu doma večer sám, nebo půjdu s bratry do kina na popáleného chlápka, jehož osud vzali rodiče dětí z jedné ulice razantně do svých rukou. Dneska je to víc k pousmání, ale atmosféru a množství nápadů to zdaleka neztratilo. Navíc je to mile bizarní a velmi atmosférické. A Robert Englund je luxusní démon. Přesto tohle zvrácené dítě Wese Cravena nemělo zdaleka na růžích ustláno. Studiím se látka nezamlouvala, dokonce ani jeho kamarád Sean S. Cunningham, který měl režírovat scénu roztékajících se schodů, měl k námětu výhrady. Látce věřil až Robert Shaye, který prakticky na koleně založil společnost New Line Cinema. Ta do světa vypouštěla samá finanční selhání a (ne)úspěch Freddyho měl být pro další „život“ studia klíčový. (02.06.2012)

No co si budem povidat, tohle neni zadnej extra vyjimecnej horor, kdy by mel divak pripraveny troje plenky, kazdou minutu se koukal za zada a po skouknuti se bal jit po tme na hajzl. Tady je to totiz spis o jednotlivejch scenach, ktery jsou jednou pekne krvavy (az clovek premejsli, jak to v tom 84 dokazali udelat tak presvedcive), jindy zase lehce napinavy a to mezi tim je misty zbytecne zdrzujici a ne moc zazivna vata. Jenze zase na druhou stranu to je film, kterej nastartoval jednu z nejlepsich hororovejch serii, predstavil mladickyho Deppa, kterej tu sice vypada jak vemeno, ale to je vedlejsi a hlavne vytvoril jednu z nejlepsich hororovejch ikon Freddyho. Englund tady sice jeste nema vybrousenej styl, takze misty to saskovani je lehce rozporuplny, ale i pres vsechny ty zapory tomu proste musim dat 5*. (12.09.2010)