Zkrocená hora

Zkrocenou horu jsem poprvé viděl někdy v době, kdy ten film byl relativně novinka. Vzpomínám si, že tehdy mě to prostě nebavilo, přišlo mi to šíleně nudný a tak nějak o ničem. Teď jsem na Zkrocenou horu narazil v televizi, tak jsem si hned vzpomněl, že to je ten film, co mě vůbec nebavil, takže asi nemá smysl na to koukat. Nakonec jsem to zkusil a tentokrát jsem to celkem bez problémů dokoukal. Asi je to tim, že jsem o těch X let starší a už mi tolik nevadí koukat na "pomalý" filmy, navíc se film stal zajímavym i díky tomu, že třeba Heath Ledger už toho potom moc nenatočil, Randy Quaid to samý... S odstupem nějakejch 17 let od vzniku filmu je to za 3 hvězdy. (30.01.2022)

Homo-témata mě nechávají vesměs chladným (ještě že tak, kdybych nebyl chladný, musel bych být logicky teplý). A tady to dlouho vypadalo podobně chladně, zdálo se to na jasnou trojku. Ale tak nějak v poslední půlhodině jsem ten film začal vnímat jakoby (tohle slovo v poslední době říkám skoro v každé větě, není to jakoby divné?) jinýma očima. Buď se mi trochu zamazaly brejle, anebo se mi pod kůži dostala ta síla vztahu (byť ne zcela přirozeného) dvou kovbojů, skvěle zahraných Gyllenhaalem a Ledgerem. Krom jejich herectví ještě musím ocenit práci maskérů, oba herce nechávali v ději stárnout naprosto přirozeně, takže si člověk ani neuvědomoval, že leckdy mezi dvěma scénami proběhlo pár let. Takže nakonec se to vyšplhalo na poctivé čtyři hvězdy a tchajwanský Ang-Lee-Chan si zapsal další kvalitní zářez do své režijní pažby. (07.03.2014)

Brokeback Mountain se hodnotí opravdu velmi těžce. Na jedné straně máme rozvleklé drama, a na té druhé spoustu vlastně zbytečných záběrů. Nebudu se tajit s tím, že příběh jednoho nešťastně zamilovaného páru mi nepřipadal nijak zajímavý. Jistě, dokážu si živě představit to jejich neuvěřitelné emocionální vypětí, extrémní zlost vedoucí až k samotnému zhroucení; extrémní radost, pro kterou stojí za to projít si prvním stavem. Je zcela jasné, že ústřední postavou tohoto snímku není jen naše dvojice, ale hlavně samotná hora, pod kterou se jejich příběh odehrává, a právě jí režisér věnuje většinu času. Nádherné záběry podbarvené dechberoucím hudebním doprovodem opravdu stojí za to, jen si myslím, že někomu jsou schopné zcela nabourat tu jemnou strukturu snímku. Podle toho co jsem tu zatím napsal, je jasné, že Zkrocenou horu nepovažuji za nijak nadprůměrný film, jenže je tu jedno veliké ale... Za prvé se mi velmi zamlouvalo samotné vyprávění, a to zejména ve fázích, kdy milenci nejsou spolu, protože tam se režisérovi povedlo vykreslit snad všechny jejich stavy mysli; za druhé jsou to pak samotné dvě rodiny, kterým není věnováno až tolik prostoru, ale ta Ennisova hraje také velou roli; za třetí se jedná o závěr, který ač je očekávaný, režisér ho podal po celém melancholickém snímku až neočekávané drsně. (29.11.2006)

Tento film jsem pochopil takto: A) V každém z nás je kus latentní bukvice. B) Osamění a sociální izolace dvou hetero "honáků" vede nutně k ruptuře konečníku. C) Sexuálně frustrovaný cowboy pohrdne ztepilou kravkou, vraným koníkem či jiným rozkošným horským zvířátkem (Divné, že? Zoofilové jsou přece taky normální lidi - bez jakékoliv ironie!! = SPOILER KE DVOJCE "Zkrocená nora"). D) Víckrát už nejedu s kámošem kempovat bez bab. (10.02.2010)

Až teď a tady jsem pochopil, jakého herce jsme ztratili v Heathu Ledgerovi. Mistrovsky napsaná a zrežírovaná “neobvyklá westernová romance”, zasazená do neskutečných exteriérových kompozic, ale současně vnitřně silně komorní, se skrývanými emocemi a tragikou dlouhodobě nenaplněného štěstí na dosah ruky. Ang Lee vede hlavní i vedlejší herce v obrazech a střihové skladbě jako kdyby maloval obraz. V atmosféře drsného amerického retrovenkova skládá dokonale soustředěnou mozaiku tichých tužeb a snů, do které chladný horský vítr a prérijní prach váhavě propouštějí tóny decentně dokreslující Santaolallovi hudby. Co scéna, to filmařsky precizně zhotovený krok v budování charakterů a vyprávění příběhu pokrývající dvacet let života dvou lidí, kteří nemohli žít ani spolu, ani bez sebe. A života lidí kolem nich, ovlivněných z toho pramenícími smutnými událostmi. ___ Brokeback Mountain mě rozsekal minimalistickým uzavřením příběhu nejdůstojnější formou filmového umění - bez náznaku kýče či ždímáním slz jinými filmovými prostředky než tichým dořečením příběhu mimo obraz, které se tak silně propojí s předešlými událostmi, až z toho puká srdce. Tyto smutné gay romance, když se povedou jako tady nebo v Call Me By Your Name, mají v trápení postav pro jejich společenskou odlišnost a nepřejícný osud mnohem dramatičtější podklad než tradiční hetero vztahovky. Nejspíš taky proto, že najít si novou holku, když to s tou předešlou nevyšlo, je o tolik jednodušší, než najít silné propojení s někým z dvou procent populace. Asi to bude jako pro filmového fandu jednou za pár let vidět takto zrežírovaný film. (03.04.2024)