Jak jsem balil učitelku

První půlhodinu jsem se vlastně nonstop těšil, až tomu po skončení nasolím pět hvězd. Anderson mě uvrhnul do světa plného svérázných postav, skutečných pocitů a delikátních hlášek a já s úsměvem od ucha k uchu poslouchal každou repliku a sledoval každý výraz typologicky skvěle obsazených herců (hlavně Bill Murray má zase over-the-top roli). Postupně se sice vtip trochu vytrácí jak z dialogů, tak i z vývoje hrdinů a jejich konfrontací, ale pořád jde o jeden z nejmilejších žánrových příspěvků devadesátých let, jehož romantická linka funguje ve své absurditě a ve svém osobitém světě velmi suverénně a jehož postavy se zaručeně vryjí do paměti. A nenápadný, leč nadupaný soundtrack to celé vkusně podbarvuje. Nechte se také vtáhnout a zaručeně se pobavíte, byť na těch 5* nakonec opravdu ne. (08.10.2019)

Občas mám pocit, že žánr mládežnické komedie je v posledních letech už poněkud mrtev, o to raději jsem viděl v tomto směru svěží a originální kousek zacílený na starší mládež, který se naštěstí zcela vymyká tradičním teenagerským komediím založeným na laciném či fekálním humoru, má v sobě spoustu inteligentního vtipu a společně se zajímavě napsanými i ztvárněnými postavy si jde svou cestou. Nápaditě zpracovaný příběh studenta s vtipně vážným pohledem, černými brýlemi inteligenta a duší malého rebela kráčejícího proti davu, vynikajícího výborným nadáním v jedné oblasti a na druhé straně zažívající nemalé potíže s klasickými školními předměty, mě hodně bavil... a kdo by se v jeho postavě nějakou náhodou vůbec nenašel, může si na oplátku užít neotřelou romantickou komedii dvou soků o jednu ruku krásné mladé slečny z učitelského sboru nebo alespoň vychutnat příjemnou atmosférou doprovázenou skvělou hudbou či svérázného Billa Murrayho, který mi osobně tentokrát oproti posledně viděnému Životu pod vodou překvapivě sedl. Nekonal se sice pro mě vyloženě takový filmový zážitek, po němž bych okamžitě sáhl po pětihvězdě, ale rozhodně Rushmore patří za mě k tomu (nej)lepšímu, co jsem dosud z tvorby Wese Andersona viděl a potěšením mi u něj bylo po celý čas. Jen mě trochu mrzí ten lacině znějící název, jaký zase zplodili čeští distributoři. Naštěstí jsem se nenechal odradit ani názvem, ani plakátem, na základě něhož jsem kdysi na první pohled očekával něco stylově zcela jiného. [80%] (10.02.2022)

Druhý, celovečerný film Wesa Andersona je zcela zásadným establishmentom úprimného a cieľavedomého auteurstva, ktoré sa prenáša, variuje a podvracia od jedného majstrštyku k druhému. Špecifický rukopis však nie každému sadne a osočovanie patetickými frázami v zmysle údajného hipsterizmu či manierizmu dozaista neprekvapí. Ono sa do toho v poslednej dobe zaťahuje už aj divák, ktorý sa od nejakého samozvaného experta ľahko môže dozvedieť, že vlastne - zjednodušene napísané - sleduje niečo len kvôli tomu, lebo je to kúl a nie preto, lebo sa mu to páči. Samozrejme tak nejak nepriamo, žoviálne a s odvolávaním sa na slobodu slova, že ano. A bez akéhokoľvek náznaku irónie musím priznať, že nikto mi ohľadom tohto do pošty nepísal, vážne nie…len som si vybavil zopár detinsky rozhorčených príspevkov z imdb a proste som si nad tým musel, takto verejne, povzdychnúť. Jak málo niekomu stačí ku šťastiu. Ale k veci. "Rushmore" je ďalším, komplexným a svojráznym dielom v pestrej filmografii W.A. Od vycizelovanej formy, cez vychytaný casting, až po plastický soundtrack. O opojnej atmosfére, kde vládne unikátna poetika melanchólie a ťažko rozšifrovateľný druh suchého humoru ani nehovoriac. Kto má vzťah k pochybným a zároveň výnimočným charakterom, na svoje si určite príde. Max Fischer je totižto v podaní Jasona Schwartzmana naprosto fenomenálny a jeho vnútorné (spoločenské) pnutie dané predovšetkým vekom a hyperbola vitálneho kreativca/tvorivého glosátora ktorý okrem iných schopností aj vie, ako na učiteľku, predstavuje najprenikavejší segment celku. Hlavnej postave sa podriaďuje aj samotné rozprávanie a z toho dôvodu máme možnosť participovať, byť bližšie k hrdinovi než ktokoľvek iný, užívať si onen odhodlaný performance. Všetko ostatné - ako napríklad vymazlená a puntičkársky naaranžovaná mizanscéna, hravý štýl natáčania založený na účelne statických kompozíciach obrazu a singulárnych, vertikálno-horizontálnych jazdách či nenútené texty piesní jemne odznievajúce v druhom pláne - je už potom "len" vzrušujúcim prídavkom. Wes, určite sa nemeň. (11.01.2014)

Film o podivínovi, kolem kterého všichni chodí po špičkách, přestože on nevykazuje jiné kvality, než že se žene za uznáním, i když k tomu nemá jiné předpoklady než vlezlost a podrazáctví. Podivný film, který nemá, co by mohl říct. Snad kromě prapodivného a nevtipného pobíhání Billa Burrayho. /13. 10. 12./ (13.10.2012)

druhý Andersonův celovečerák sice už nese typické znaky jeho tvorby včetně pro něj typické poetiky a zvláštních figurek, ale dohromady to ještě není tak vyladěné a funguje to pouze z části. Na doplnění restu v rámci jeho kinematografie nelituji, že sem viděl, ale narozdíl od ostatních jeho kousků tohle už znova neuvidím. I když kdo ví...70% (27.11.2022)