Westworld

Michael Crichton vytvoril skvelý námet. Zrežíroval ho však veľmi rutinérsky. Bez iskry a iba s jednou postavou čo za niečo stála (Yul Brynner). Ostatné sú ploché aj ako kulisy pre dej. Westworld funguje ako groteska na sci-fi a nijak inak čo je škoda lebo verím že na papieri vyzeral dobre. Miestami chytá ten správny futuristicko-tajomný nádych (scény v laboratóriách) ale všetko je pochované tým že je nudný. A to má 88 minút. Väčšinu času som sa smial, záverečnú tretinu som si chcel pretočiť a nebyť pár fajn nápadov a westernovej tématiky, asi film vypnem v polovici. (15.12.2022)

║Rozpočet $1,25milióna║Tržby USA $10,000,000║Tržby Celosvetovo $10,000,000║ Skvelý námet použitý v povrchnej réžii bez iskry. Michael Crichton mal asi vždy ostať len u písania a nie sa pokúšať preraziť ako režisér. Trestuhodne málo priestoru dostáva démonický "robot" Yul Brynner, ten mohol v konečnom výsledku viac vystužiť dej a nie byť prevažne nasadení len v poslednej tretine kde sa len uteká, uteká a uteká, až som pri tom zadriemal. Ústredné postavy hrané Richardom Benjaminom a Jamesom Brolinom sú ploche a pre dej skoro bezvýznamné, skôr zaujmú aké strasti prežívajú technici od robotov v laboratóriách. Toto by fakt chcelo poriadny remake od zručnejšieho režiséra. /55%/ (09.02.2010)

Je příliš snadné odsoudit Westworld kvůli zjevné režijní nezkušenosti Michaela Crichtona. Ano, mnohé scény jsou nesmyslně zdlouhavé, nedaří se mu efektivně provázat paralelní děje z westernového, renesančního a starořímského světa a iluze autenticity těchto umělých světů každou chvíli zakopne o nějaký formální nedostatek... Jsou to důvody, proč nejdu nad tři hvězdičky. Ale někde vespod té vnější neohrabanosti se možná skrývá cosi zajímavějšího, než jsou triky nebo přestřelky. Westworld se dá chápat i jako komentář k zániku žánrů Starého Hollywoodu a vyjádření stesku po jejich půvabné přímočarosti. Po tom, co představitelé Nového Hollywoodu odsoudili jako šablony a překonaná klišé, než se k nim o dekádu či dvě později všichni pokorně vrátili. Hrdinové filmu se jedou povyrazit právě tímto způsobem, protože paralelní realita filmových westernů, se všemi typizovanými budovami, krajinou a jasně definovanou hierarchií obyvatel, shodnou v každém filmu tohoto žánru, jim připadá důvěrně známá a bezpečná. Jako schéma, do něhož snadno zapadnou a budou se v něm cítit dobře, protože má svá pravidla, protože se jim zdá srozumitelnější a ovladatelnější, než je reálný svět a potažmo rozervaný Nový Hollywood. Takže tito živí lidé - návštěvníci - se paradoxně chovají jako roboti. Vyfasovaný klobouk s plíšky a pončo přimějí Jamese Brolina se sebevědomou samozřejmostí přijmout roli Clinta Eastwooda, obstarožní manželský pár oživuje svůj vyčerpaný vztah obřadně rytířskými námluvami, jaké zná z idealizovaných romanticko-historických filmů. Ale tak jako se vyčerpaly tradiční filmové žánry nebo jejich hvězdy, podléhají opotřebení i roboti a nastane zmatek. Kdo ví, možná to tak Michael Crichton nemyslel; ani nevím, zda svůj román nenapsal ještě v dobách, kdy filmům kralovali Cary Grant a spol. a jejich budoucí vrahové si teprve brousili nože. Ale je to přinejmenším jeden z možných výkladů. 60% (06.01.2011)

Michael Crichton vytvořil během své kariéry velké věci, ale jeho režijní debut dokazuje, že psát a režírovat není totéž, a psát a režírovat dobře, to už není totéž ani trochu:) Z pohledu dnešního diváka si můžu ohledně práce s postavami, výstavby děje a nějaké gradace jen ťukat na čelo (mj. proto, že "problém" tu nastane v polovině filmu, a předtím se neděje nic moc zásadního, krom stoupající frekvence elektronického šumu/hluku v pozadí), ale pokud jde o obvyklé upozornění, že to, co vidíte tady, a přijde vám to okoukané, se tu dělo možná poprvé v dějinách filmu... no, je to tentokrát trochu jinak;) A to tak, že v podstatě vše, co se stane ve druhé polovině v podstatě všem vedlejším postavám (a některým hlavním), skutečně není k vidění každý den:) Wesworld rozhodně stojí za vidění, protože stopáží je to taková jednohubka, a k tomu hudba a ruchy Freda Karlina atmosféře dost přidávají. A aby to nebylo málo, tak je tu k vidění i skutečný milník filmové historie, a sice první použití CGI záběrů. Rozpixelované vidění Gunslingera totiž nevzniklo optickým kouzlem s kamerovým filtrem atd., ale regulérní prací počítačových grafiků. A jen tak mimochodem zrovna to vidění má pro děj svůj význam;) Největším zážitkem je ale herecký výkon Yula Brynnera. Jeho urputný a k člověku lhostejný výraz (doplněný reflexními kontaktními čočkami), strnulá chůze i ostatní nepřirozené pohyby, jsou pomníkem umění velkého herce. Docela by mě zajímalo, co si o této svojí roli - hrané v době, kdy už byl díky Králi A Já a Sedmi Statečným nesmrtelným - myslel. Přece jen obracel naruby svoji ikonickou postavu, a navíc z mnoha detailních záběrů nemohlo být nevidět, že jaksi také během let neomládl. Ale to už není pro moje hodnocení Westworldu podstatné. Podstatné je to, že jsou v něm k vidění pozoruhodné věci, a rozhodně to není film špatný. Bohužel také není ani nijak zvlášť dobrý, takže jsem rád, že jsem ho viděl, ale druhá šance se asi konat nebude. Váhám, váhám, ale asi přece jen těch červených sedmdesát dám. Ale jen proto, že je listopad, a hlavní hrdina má nadčasově odporný knír:) (13.11.2015)

8/10 Skvely napad zkombinovat me oblibene zanry do jednoho filmu a okorenit to Yulem a Jamesem (Baleovym otcem ;]]) - mezi nami Richard je jalovy jak tele. Kdo s cim zachazi tim taky schazi. Anroid Yul je drsny a z jeho oci slehaji plameny pomsty/silenstvi - oboji tak trochu zvlastni u robota...Parada, co muze byt lepsi nez filmy ze 70.let... Trosku me zamrzelo, ze se mimo Westworldu nezamerili vic i na Romanworld, Mediivalwold a jak byly vzajemne propojene, ale jinak dobre - mnoho filmu tento vykrata - Terminator treba - budu si muset nekde sehnat ten druhy dil... (21.05.2008)