Godzilla: Final Wars

Nářez... Na takovouhle čistokrevnou Kaiju jízdu jsem se těšil snad celou Gsérii a moc mě těší, že se to na konec takhle parádně povedlo. Přehlídka Godzilích protivníků mapuje, čerpá a klaní se celé té padesátileté historii stejně jako nekonečný zástup odkazů, vtípků a situací... Chvilku je z toho cítit Honda, chvilku to smrdí bláznem Fukudou, občas to má devadesátkový drajv a chvilkama funny CGI z posledních let. Jasně-možná mají mutanti trošku více prostoru než by měli mít a už zmiňované computerové vložky jsou dost (řekněme)svérázné, ale souboje se nesou v tom nejoldschoolovějším duchu, scénář je na hlavu, je tam Mothra pomocník a tím největším Kajiu zmrdem je přesně ten, ktrého fandové očekávají (i když tak trošku jinak, protože na velké finále se hodí vymyslet novou uber-formu klasického uber-záporáka)....No-mohl bych se tu o tom rozněžnovat ještě dlouho ale kašlu na to. Je to prostě krásné zakončení padesátileté historie nejslavnější ještěrky všech dob. 5 dávám v rámci série jen výjmečně(s ohledem na výsadní postavení Hondovy prvotiny)ale tady není nad čím váhat. (23.08.2013)

Vhoďte do rozžhaveného kotlíku známé japonské monster filmy s gumovými panďuláky, kníratou obdobu Jesse Ventury, buldočka a pořádně promíchejte se směsí z Hvězdných válek, Dne nezávislosti, Returnera, Versus, Matrixe, a navrch dochuťte vizuálními kejklemi šéfkuchaře Kitamury. Vznikne vám z toho na pohled lákavý a také docela hutný pokrm nestálé chuti, kterého se někteří pořádně přejedí a jiným dá práci ho zkonzumovat, ale poslední sousto budou přežvykovat vrcholně spokojeni... Stejně jako u předchozích Godzill jsou vidět rozpočtové limity na podobě příšer a demolici členitého terénu. Jelikož tvůrci naházeli do guláše řadu známých potvor, které řádí v několika světových metropolích, je to poměrně dost vidět. Ale vem to rohatej, když ono je to tak zábavné a jinak profesionálně natočené. Jenže šéfkuchtík má sice cit pro vizuální žranici, ale akcí neoplývající scény vaří s přemírou vody. Pohříchu v prvních dvou třetinách naše chuťové kanálky zahlcuje natahovaná a různé klasiky vykrádající sci-fi, a pak teprve přijde očekávaná chuťová exploze v podobě destruktivních soubojů mezi giganty. Pramáti všech obřích potvor, Godzilla, ve finálním mači nedostane nic zadarmo. Divák také ne. 7/10 (16.04.2007)

29) GODZILLA: FINAL WARS___NEW GENERATION SERIES 2002-2004___Finální rozloučení, které působí přeplácaným dojmem, ale nuda to není. Nechybí tu odkazy na Star Wars (vesmírná loď nepřátelsky smýšlejících mimozemšťanů vypadá jako Hvězda smrti), Matrix (zastavení kulek Neovským pohybem ruky) i předchozí díly (hlavně v tom početném zástupu Godzillových oponentů, které se tu vystřídají), poněkud navíc tu figurují též kung-fu souboje "mutantů", boj se samurajským mečem, honička na motorkách atd. Výprava je opulentní, jak se na rozloučení s přerostlou ještěrkou sluší a skalní příznivce potěší, že ani v něm tvůrci nesáhli po CGI a Godzilla stále působí tím roztomilým, neohrabaným dojmem herce navlečeného v gumovém kostýmu. Godzilla sice neměla tak velký prostor, jak bych čekal, protože její oživení z ledového příkrovu přichází až v 2.polovině snímku, ale jinak bych řekl, že ve svém rozlučkovém Good-Bye odchází se vztyčenou hlavou. (27.07.2010)

Ono by se skoro zdálo, že tohle jako tribut naprosto stačí, ale je potřeba si uvědomit, že Toho si skutečně dalo záležet na to, aby tenhle zatím poslední snímek skutečně stál za to. Ano, většina kaiju zde má sice relativně málo prostoru, ale to je vynahrazeno tím, že jejich souboje stojí za to, jsou napínavé a jsou zábavné. Ať už bojuje Gojira nebo někdo jiný, ty souboje jsou prostě nápadité. (18.10.2015)

Toho se k 50. výročí zrodu kultovního monstra rozhodlo natočit poslední díl a divákům tak nabídnout důstojné rozloučení. Gojira / Godzilla si jej určitě zasloužila (však má taky svojí hvězdu na Hollywood Walk of Fame). I proto se rozpočet mnohonásobně navýšil oproti minulým dílům a bylo to znát. Do režisérského křesla usedl Ryuhei Kitamura, který osmadvacátému dílu chtěl nesmazatelně vtisknout svou stopu úspěšného režiséra, ale jestli se mu to povedlo, musíte posoudit sami. Závěrečný díl se totiž setkal s dosti rozporuplnými ohlasy a já s nimi musím bohužel souhlasit. Přestože jsem byl na konci docela spokojený s odvedenou prací, našel jsem tu i celkem dost slabin a asi nejvíce mě iritovala přemrštěnost scénáře a ne vždy povedené triky. Skalní fandy této série (mezi které se sám počítám) jistě potěšil úvodní „prostřih“ předešlými díly, které nám dali možnost čistě z nostalgického hlediska alespoň na malou chvíli zavzpomínat na „staré dobré časy“. I proto jsem byl velice rád, že se tvůrci nebáli a na scénu opět přivedli většinu známých Kaiju monster, které se již v minulosti stali soupeři Gojiře, nebo jsme je měli šanci vidět „sólo“ v jiných filmech. Totální destrukce papundeklových kulis tak mohla započít, no a že se bylo na co dívat. Jejich novější vzhled jsem samozřejmě kvitoval s povděkem. Trošku mě sice mrzelo, že Gojira tu v první polovině moc prostoru nedostala (kromě úvodního souboje), v čemž taky vidím hlavní nevyrovnanost zbytečně dlouhé stopáže. Tvůrci se totiž dle mého názoru nechali zbytečně unést a do děje připletli mnoho vedlejších prvků, které tu byli spíše na obtíž. Rozhodně nejsem příznivcem mimozemšťanů a Matrixu, takže tady u mě nepochodili a když k tomu připočítám ještě mutanty s nadpřirozenými schopnostmi – začal jsem skřípat zubama. Ještě mi tu chyběl chodící obtloustlý Seagal a bylo by vymalováno už úplně. Ty jejich trapné souboje a přestřelky mi začali po chvíli lézt krkem a jediné co tak stálo za povšimnutí, byla honička na motorkách. Naštěstí se pak dostala ke slovu Gojira a úroveň filmu šla hned nahoru. 70% (01.01.2015)