Moucha

Znovu projevil silnou vášnivost, znovu šokoval nekorektními scénami, znovu ho zajímali duševní stavy člověka v krizových situacích. Stačí jeden genetický kolaps a na kult je zaděláno. Režisérský úchyl David Cronenberg posílá svého hrdinu, ambiciózního vědce Jeffa Goldbluma k teleportaci pomocí dvou speciálních kabin. Punčochy sličné novinářky Geeny Davis přemístil bez újmy, s opicí to ovšem bylo lehce brutálnější, pokus na sobě samém už vyjde. Jen se při přenosu dovnitř dostala i moucha. Začne to ostrými chlupy na lopatce, končí odpadáváním důležitých částí těla. Výsledkem je dokonalá (vnímám ji tak i dnes) práce maskérů, kteří se na drastickém přerodu vyřádili. Nespočet scén rafinovaných a lahůdkových. Palec nahoru. (22.10.2017)

Záverečná gore 20-minutovka bola síce fajn, ale očakávanie predsa len mali trochu inú úroveň. V prvom rade ma sklamalo, že radikálnejšia premena nastala až niekde za 3/4 filmu a že som aj v neskorých nočných hodinách nepociťoval prílišný strach - práve naopak, niektoré hlášky BrudnleFlya ma teda poriadne dostali, keď aj cez svoju nezávideniahodnú situáciu uchovával chladnú hlavu a všetko videl s optimizmom (možno až humorne prehnaným). (23.02.2012)

Oproti puvodnimu filmu z roku 1958 je film vyrazne strasidelnejsi, ale stejne bych to za horor neoznacil. Par nechutaren tu je a cela postupna premena v mouchu je udelana fakt pekne, ale na me to spis pusobilo jak drama. Ovsem velmi povedeny. Jeff Goldblum je mouse dost podobnej i kdyz je jeste v poradku a jeho postupny nalicovani je fakt super a Geena Davis je ze zacatku fajn, ale ke konci uz jen vali oci, ale kdo by nevalil. Ale precejen film krapet zestarl, takze to misty pusobi krapet smesne. Postava Brundlea a Brundlemouchy se povedla, protoze i kdyz je to nechutak, tak vam ho je stejne lito, kdyby ho clovek vnimal jak nejaky zaporacky monstrum, tak by z filmu nemel takovej zazitek, ale tvurci to zvladli dobre. Jeden z tech lepsich Goldblumovo a Cronenbergovo filmu. (06.08.2007)

Jeden z TOP hororových kousků všech dob. Když se přede mnou řeklo v 90. letech slovíčko horor. Vyskočila mi na mysl Věc a Moucha. Je zvláštní že oba filmy vznikly v 80. letech a vlastně jsou oba remakem filmů z 50. let. U obou kousků se sluší také dodat, že podruhé a mnohem lépe. V Goldblumovi vidím Setha Brundla ještě dnes. Nikdy mě nepřestanou fascinovat na svou dobu dokonalé triky, atmosféra, tragický příběh. Zkrátka dokonalost. Co je pro mě dnes velmi zvláštní je fakt, že Cronenberg prakticky nenatočil nic lepšího a vlastně nic ani podobně dobrého (neberu Východní přísliby a Dějiny násilí). V Mouše se mu to všechno sešlo. 100% (25.01.2022)

Štěstí, co je štěstí? Muška jenom zlatá! ... Sakra, to sem nepatří... Cronenbergova Moucha není ryzí, ani prvotřídní horor, ale přiměřeně strašidelná a hodně nechutná úchylárna (v tom kladném slova smyslu), která relativně obstojně funguje i jako sci-fi drama, třebaže některé béčkové aspekty skrýt prostě nemůže. Co mě příjemně překvapilo, tak od počátku poutavý a po celou dobu svižný děj, byť scénář je dost lineární. Bavit se, bát a možná i trochu si ublinknout u Mouchy jde určitě, avšak od hororové atmosféry jsem čekal trochu víc a jen tak mimochodem, nechápu, jak se mohla Veronica s Brundlemouchou objímat, tím jakoby divákovi řekla "jen klid, je to jen kostým". 7/10 (25.04.2009)