Silmido

,,JSTE ODSOUZENÍ VĚZNI, NEBO LIDÉ Z OKRAJE SPOLEČNOSTI... LIDSKÝ ODPAD. ALE POKUD SE OBLEČETE DO TÉTO UNIFORMY, NAŠE CÍLE SE SPOJÍ V JEDEN. OCHRÁNIT NÁŠ NÁROD. A SJEDNOTIT NAŠI MATEŘSKOU ZEM...“ /// V časech, kdy jsou plný internety toho Kim Čong-una, si je dobrý připomenout, že touha odstranit jednoho severokorejskýho parchanta už tady byla (bacha! Spoiler!). A vo tom to je – tenhle film. Výcvik, ve kterým slabý kusy vodpadaj a místo politickejch keců, jde spíš vo akci. Asijská (plánovaná?) pocta starejm válečnejm akčňákům, ve který se má skupina jedinců vydat někoho sejmout. Zajímavější se mi to zdá spíš tou druhou půlkou, která je takovou „Rambovkou“, která přejde do žlutý akčňárny (s trochou stranickejch keců), pohybující se na hraně mezi dobrem a zlem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu se stát Korejským národním hrdinou. 2.) Miluju špinavý Korejce. 3.) Thx za titule „bloodyvc“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (13.10.2017)

Námět á la Tucet špinavců, hudba vykradená ze Skály a patos, z něhož by se dal postavit největší mrakodrap světa. Ale stejně tak hodně napětí, suverénní režie a chytrých scenáristických kliček v posledních čtyřiceti minutách, které Silmido dávají hlubší rozměr dramatu o nástrahách ideologiemi zmítané civilizace 20. století. (06.04.2005)

V lednu 1968 severokorejská vojenská jednotka pronikla na území Jižní Korey s úmyslem zabít prezidenta. O pár měsíců později se Jižní Korea rozhodla provést odplatu. Před 31 nejhorších zločinců jsou předloženy dvě možnosti: Trest smrti, nebo se stát členem vojenské jednotky, jejíž cílem bude zabít severokorejského prezidenta. ___ Kdyby to nebylo podle skutečných událostí, řekl bych si "nic nového pod Sluncem"; to samé samozřejmě platí i pro nelidsky krutý výcvik, jednotlivé charaktery, apod. Zajímavé to začne být až později, kdy se vztahy k velitelům i mezi vojáky navzájem vyostřují, stupňuje se napětí... Až k velmi zajímavému konci. ___ 4* především za druhou polovinu. (04.11.2004)

Jsem velmi překvapen, protože děj filmu byl tak neuvěřitelný, že se mi ani nechtělo věřit, že je to natočeno na základě skutečné události. Po filmu jsem si k tématu dohledal informace a opravdu zíral, protože film se skutečně celkem věrně drží skutečné události. Samozřejmě snímek je plný patosu a místy i afektovaného hraní, ale na to jsme u asijských filmů, kdo na ně kouká už zvyklí a počítáme s tím. Hudební podkres byl také velkolepý, hudba jak z Ryana, orchestr, žestě, bubny... Zajímavá byla nejen druhá polovina filmu, kde dojde k ,,útěku'', ale i ta první s výcvikem. Leckomus to možná přišlo drsné, ale kdo něco četl třeba o výcviku japonských námořníků či dokonce pilotů za války, nediví se ničemu. První co je třeba v Asii z vojáka vymlátit je jeho duše a potřeba myslet. Teprve až když je zněj plně ovladatelný jedinec, může se začít se specializovaným výcvikem dle jeho zařazení. Jsem si jist, že u téhle jednotky se metody od války moc neměnily, obzvláště pokud šlo de-facto o odsouzence na smrt. Celkově to beru jako velmi odvážný počin od Jižní Korei, protože toto takto otevřeně přiznat, to už chce sakra odvahu. Já se trochu divím, proč i v těch sedmdesátých letech, kdy se to skutečně stalo nezvolili jinou formu toho jak se prezentovat. Unést civilní autobus s civlisty a pak střílet po vlastních..abych dokázal, že jsem jeden z nich.. no to mi nepřijde moc inteligentní. Proč třeba nechtěli výměnou za rukojmí přizvat novináře? Televizi? Asi by dopadli stejně a dostali všichni oprátku, ale na ostrově nejeden strážný vzpouru přežil a nějaké záznamy o nich také musely být jako o jednotce když měli uniformy, nášivky... No ale to je jen kdyby :-). Asi nebylo skutečně jiné jiné východisko než v obklíčeném autobuse odjistit granát... Jsem mile překvapen, tohle jsem nečekal! * * * * (30.12.2017)

Scénář: Hie-jae Kim .. Válkou a ideologii rozdělený korejský poloostrov a z toho plynoucí okolnosti – to jsou témata, kde jsou Jihokorejci filmařsky téměř bezchybní a zaručeně kvalitní. Tentokrát inspirované skutečnou událostí, perfektně natočené, doplněné skvělou hudbou s rostoucím napětím, drásajícími emocemi až do drsného a smutného konce. (28.01.2006)