Království nebeské

Jo to tehdá mistr Ridley uměl a v roce 2023 je stále zachráncem historického žánru v kině. Jsem rád, že u toho tentokrát gladiátor Crowe nebyl, Orlando Blooma jsem měl vždycky rád a tenkrát byl fakt všude, ba co víc, jeho herectví mě prostě baví. Celý tříhodinový historický opus magnum plný oscarových herců rozhodně stojí za to a pokud je člověk fanda soubojů na meče, obzvláště si přijde na své. 10 let starý film asi netřeba blíže představovat, rozhodně však musim poukázat na závěrečnou (hodinovou!) bitvu o Jeruzalém, která co do velikosti nemá obdoby. Jestli tento pocit něco překonalo, tak snad jen taková menší potyčka v lese s Liamem Neesonem, která je i po letech naprosto špičková. Tam ze všeho nejvíc figuruje zasněžená kamera a o této scéně by se mělo učit, jak se to vlastně správně dělá. No a taky ta pasáž, kdy malomocný král vstane a ručně profackuje Brendana Gleesona! :D..Prostě 95% (31.12.2015)

To se zas Amíci vytáhli. Zdá se, že skutečné historické události jsou pro ně něco jako volné náměty, které se teprve pomocí brainstormingu upravují do (vylepšené?) podoby odpovídající jejich představám "velkých" příběhů. Dá se říci stejné chyby jako Gladiátor, ale bez Russela Crowa. Božský Orlando strnulostí tváře připomíná masku nešťastného Balduina IV., že bych nevěděl který je který, naštěstí malomocný Norton i bez výrazu tváře dokáže něco zahrát, jinak je výraznější snad už jen Liam Neeson. K historii: Ve skutečnosti se Balian (mimochodem ve skutečnosti ženatý se Sibylinou macechou Marií - Sybila navíc svého muže Guye hluboce milovala, Guy byl spíš nerozhodný než zlý, prý při poradě vždy dal za pravdu tomu, kdo mluvil jako poslední) se Saladinem dohodl. Z křesťanů Řekové a pravoslavní mohli zůstat, majetní Francouzi a Angličané si odchod vykoupili, dále bylo za 30000 denárů vykoupeno 7000 nemajetných katolíků, zbytek byl prodán do otroctví. A mohl bych pokračovat s dalšími úpravami, např. že Balian z Ibelinu nebyl žádný levoboček z Francie, byl to velký baron půdy žijící celý život na středním východě atd. Asi bych přesto tři hvězdy i dal stejně jako Gladiátorovi (i když pravda, tady je nějaké to poselství o míru a nezní až tak úplně blbě), ale Orlando mě prostě sral. Na tyhle role se nehodí a doufám, že ho už v podobné neuvidím. Vynechat jeho, začátek ve Francii a cestu do "Svaté země", možná by to nebyl špatný film. Takhle si doteď z filmového představení nejvíc pamatuju pěkné hostesky v lehkých šatečkách a vysokých podpatcích, které diváky na film uváděly v rámci jakési akce. (11.10.2005)

Nevím přesně, čím to, ale jak v případě Království nebeského, tak staršího Scottova Gladiátora mi přišly tyhle chlapské monumentální příběhy zajímavější až po několikerém zhlédnutí. Sám Ridley Scott před lety odstartoval vlnu zájmu o historické velkofilmy, následoval například dramaturgicky nezvládnutý Alexander, podivně pokulhávající Troja, bez autorského vkladu, bez krve a na efekt natočený Král Artuš. K žánru se sám vrátil vyprávěním o tom, jak drsně to asi vypadalo v časech křížových výprav. V časech moru a chudoby. Do svého vlastního boje tu vstupuje venkovský kovář, který se až pohádkově rychle a dobře naučí bojovat s mečem a koordinovat drsné střety vojsk. Orlando Bloom není špatný, ale jeho postava je vnitřně statická, ostatní ho o třídu přehrávají. Výprava je skvostná, všechna ta bitevní aranžmá se musí líbit. Scott je tu svým pánem, své vizuální představy dokonale interpretuje, nechybí mu myšlenka i napětí. Velkolepý dospělý historický kus. (15.01.2015)

Film ne o křížové výpravě ale o roku 2005. Se značnými rozpory, nakonec dávám vyšší hodnocení. Všechny postavy a děj jsou pouze koloratura k hlavní myšlence filmu. I pro režisérský styl jsem tu na rozdíl od "Gladiátora" našel opodstatnění, o hudbě nemluvě. Bylo mi tentokrát i celkem jedno, jak dostává znovu historie na frak (templáři to vážně schytali), protože i ta byla použita více méně jako kulisa. Jakkoli je tato myšlenka zjednodušena a klouže vesměs po povrchu, jakkoli při Bloomově závěrečném projevu v Jeruzalémě úpím, zůstává smutná pravda, kterou si každý může na současném dění ve Svaté zemi ověřit. (26.12.2005)

Začátek se nese v duchu "už abychom byli v té Svaté zemi a mlátili bezvěrce po hlavách", ale pak se to rozhýbe a... je to pecka! Doufám, že se co nejdříve dostanu k Director's cutu, který jiště zalátal několik dějově prázdějších míst. Podstatnou výtku bych měl ovšem k hudbě. HGW splnil svou povinnost na jedničku, ale použití hudby ze starších snímků je dost sporné (plný výčet hledejte u Meridia:)). Ridley a filmová hudba - to nejde moc k sobě. (06.04.2007)