Nahý oběd

Musím říct, že nakonec jsem velmi mile překvapen, protože filmy podobného ražení "realita, sen- čert to vem" ode mě odchází i s odpadem a já jsem nucen snášet moje exotické hodnocení u snímku, který má celkově třeba 80%. Naked Lunch je naštěstí v pohodě koukatelný, což ovšem není zrovna zásluhou příběhu, který je na můj vkus pořád moc ujetý, nýbrž zásluhou Cronenberga a jeho maličkosti v podobě závislosti na slizu, odpudivých monstrech a bizarních představách, které nejsou jen na ozdobu, ale i účinně posouvají celý děj. Herce jako Weller nebo Holm je také radost sledovat, ať už vystupují ve scénách sebedivnějších a nejsliznatějších. A navíc Cronenberg má velkou výhodu v tom, že ví, co chce, narozdíl od takového Davida Lynche, který o tom někdy nemá ani páru. Není to pořád můj šálek kávy, ale negativy tentokrát prostě zahrnovat nemohu. 65% (20.08.2013)

Tohle je úchvatný starý Cronenberg, který je neskutečně hnusný, ale přitom vizuálně nádherný. Tak krásné triky se v mnoha jiných filmech prostě nevidí. Jenže pak je tu Burroughsova předloha, která je prostě natolik divná, že mi to dojem z filmu zkazilo. Asi nemělo cenu přemýšlet o tom, co čem to je, jen si užívat obrazy, ale já jsem přemýšlet musel, což mi zážitek mírně zkazilo. (22.02.2016)

Zacházení s úchylnou bizarností jako s naprostou samozřejmostí je podobnější spíše Terrymu Gilliamovi, ale ten má na rozdíl od Cronenberga hranice... Nahý oběd je vskutku prapodivná podívaná, drama je budováno v áčkovém stylu, režijní vedení působí sebevědomě, bez zakopnutí, ale přitom náplň je dost bezdějová, místy až unylá. Ani atmosféra na tom není úplně nejlíp, díky čemuž potenciálně fascinující bloumání mezi realitou a halucinacemi nedostává patřičný rozměr a nedokáže diváka připoutat k obrazu jako třeba Videodrome... 6/10 (05.12.2009)

Kafka na drogách... v entomologické laboratoři... plné drog... a homosexuálů. Jak adaptovat naprosto nezfilmovatelnou knihu? Cronenberg k tomu využil motivy z Burroughsova života, které jsou možná ještě zvrhlejší a absurdnější než kniha samotná, takže film na první pohled nedává přiliš smysl. Ale jde o dost hluboký pohled do světa drog a děsivé totalitní byrokracie (možná:-P). Člověk ale musí na tenhle film mít náladu, protože takovou halucinační esenci jen tak někde nedostane. A když náhodou zavře oči, aby si odpočinul, začne hrát free jazzem nasáklá hudba, která diváka uvrhne ještě hlouběji. Nesmím zapomenout ani na skvělý noir herecký výkon Petera Wellera. (17.04.2011)

Docela zajímavý pokus o převedení nezfilmovatelné knihy. Co bych snímku vytknul je jeho rozvleklost a odtažitost - což způsobuje místy silnou nudu. Naštěstí se tu objevuje docela velké množství příjemných bizarností, které naopak zaujmou. Základní problém Nahého oběda-filmu je ten, že vzikl podle literární předlohy. Kdyby stál sám o sobě, mohlo by se jednat o snímek velmi kvalitní, se zajímavými, šílenými nápady. Bohužeĺ sám o sobě nestojí. A bereme-li v potaz i knihu musí nutně přijít zklamání - jako příklad uvedu redukci Hassana či dr. Benwaye na pouhé figurky, nebo třeba skutečnost, že ve filmu se de facto nenacházejí žádné obscénní situace (vyjma jedné, dvou) - přitom kniha je na popisech různých zvrhlostí v podstatě založena. Zkrátka - zajímavý, ujetý kousek, který stojí za shlédnutí, ale Burroughs by z něj asi moc velkou radost neměl.... (06.09.2009)