Vynález

Základní osa příběhu je jasná. Vypráví o vědcích, kterým se podaří sestrojit stroj na cestování časem. Není to ztvárněno tak fantasticky jako v jiných sci-fi, ale více komorní formou. Tohle myslím většina lidí pobere, ale je to opravdu komplikovaný film na vstřebání, přestože operuje s minimem. Stejně jako u druhého Carruthova celovečeráku Upstream Color jsem i zde totálně ztratil hlavu. A ztrácel jsem se prakticky permanentně pod tou neustálou záplavou slov, technických pojmů a dějových interpretací. Na druhou stranu nemůžu říct, že by se mi Vynález vyloženě nelíbil, ale ani líbil. Oceňuji především ten fakt, že NIKDO na světe takhle zvláštní filmy nedělá. Opravdu nemám žádné přirovnání a ten samý pocit jsem měl u zmíněného Upstream Color. Shane Carruth je svým způsobem geniální, protože má vlastně u všech tvůrčích složek svůj podpis a nic nepůsobí odflákle. Tím, že jsem hodně na vážkách a nevím, co si mám o filmu myslet, natož abych ho absolvoval podruhé, se mi nechce dávat míň jak čtyři hvězdy. Jsem opravdu hodně zvědavý, co Shane Carruth předvede dál a doufám, že další počiny budou ve více srozumitelnějším hávu. Nebo aspoň s takovými mantinely, kterých se můžete lépe chytit a lépe si je přebrat. (23.05.2015)

Sebevzhlíživý artistní blábol, který se snaží stát podobným kultem jako kdysi Donnie Darko. Aby toho sebevzhlížení nebylo málo, absolutně vyloučím z rovnice diváka - a to nejen ty tuponě, ale i ty s vyšším IQ, kterým to ale nedá a budou se snažit najít nějakou kauzalitu, protože jsou zvyklí, že bývá přítomna. Málo platné, tady není - i když to s pomocí časové mapy (kterou u své recenze nabízí jiný uživatel) rozpletete, stejně vám zůstanou některé holé větve a nedotažené kousky, včetně vlastně nelogického jednání obou těch chlápků a jejich "kopií". Možná proto to má tak zmatenou strukturu vyprávění - být to vyprávěné lineárně a s vysvětlivkami, dokonce snad možná i vizuálními náhledy akcí, mohlo by právě dojít k onomu prozření, že to celé nefunguje a jde jen o artistní blábol. (02.05.2011)

Mám velké tendence dát 4 ale může člověk dát čtyři za skvělý nápad a promyšlený příběh, když režie a výprava naprosto selhala? Kámoši se snaží vymyslet nějaký patent aby vydělali, povede se jim vytvořit přístroj snižující gravitaci ale nakonec se z něj vyklube i mašina co vám umožní cestovat do minulosti. Tohle se ještě pochopit dá a do cca půlky filmu je to fajn, příjemné, komorní, amatérské a člověk se s radostí dívá, pak začnou ovlivňovat a přemýšlet o následcích a později už člověk má problém zjistit na kterou verzi postav vlastně kouká, která (respektive čí) časová rovina se zrovna odehrává a jak začali mluvit o více pokusech tak to už byl chaos. Tady režisér absolutně ztratil nad filmem kontrolu a potopil jeho potenciál (který tam opravdu byl a ne, že ne!). Taky mi naprosto není jasné jak do filmu zapadala ta oslava a chlap s brokovnicí, respektive jeho vztah k hlavním postavám, ale to jsem možná jen blbě poslouchal. Kdo film pochopil má ode mě bludišťáka. Podruhé se dívat nehodlám. (18.08.2011)

Primer nie je žiadny pri(e)mer. Možno ho označiť za nepodarok, možno za geniálny experiment, ale ťažko ho označiť sloganom "dalo sa", alebo "ničím nevyčnievajúce". Je to asi najväčší mindfucking, čo som videl, ktorý možno dáva zmysel, možno nedáva a možno ani nemôže dávať, vzhľadom na časové paradoxy. Obdivujem tvorcov, že sa do písania takéhoto scenára pustili a dokázali ma prinútiť nad ním premýšlať počas celého filmu a hlavne po ňom. Lacná vizuálna stránka je v tomto prípade bezpredmetná. (25.06.2012)

Po opětovném shlédnutí musím film obdařit pěti hvězdami. I ty situace, které se zprvu zdály neopodstatněné mi nyní dávají smysl. První část, kde čtveřice matfyzáků staví "přístroj" se mi líbila už napoprvé. Ale druhá část, je to proč film vlastně vznikl. To kde se hraje s časem, zprvu zdánlivě opatrně v krabici, v garáži a ve skladu. Ale po podrobném prozkoumání jednotlivých scén se teprve začíná rozplétat mozaika časových konstrukcí Arona a Abea, kteří pilují situace v několikanásobných iteracích časových smyček. Na rozdíl od mainstreamových filmů, které trpí potřebou vysvětlovat situace polopaticky aby i Jarda z Horní dolní měl radost že film pobral, zde je odhalení velkoleposti ponecháno čistě na zvídavosti diváka, který může pátrat po těch nejdrobnějších detailech, jako zvuk nahrávky v pozadí, či sluchátko v uchu. Jednoznačně film doporučuji každému kdo se rád nimrá v časových smyčkách a paradoxech a nebojí se film pustit dvakrát či třikrát. (09.12.2014)