Videodrom

„Television is reality, and reality is less than television.“ Některé věty nelze tesat do kamene, neboť ani on není věčný.. Stačí jeden podnět, třeba osmimilimetrový a osm centimetrů se rázem mění na osm palců, co vás dostanou osm světelných let od reality. To je lidská transformace prostřednictvím posedlosti. Posedlosti, která kontroluje mysl, aby zničila tělo. Cronenberg, tak jiný, tak svůj, se v podstatě celou kariéru drží jednoho tématu a nutno dodat, že jednoduchost mu při tom sluší mnohem víc, než neopodstatněné mlžení za jasného dne.. Sony, JVC, Toshiba a James Woods. Co se týká značek videorekordérů, neměl člověk na začátku osmdesátých let moc na výběr.. (04.07.2014)

Film násilný a detailní, ale současně zbytečně křehký a povrchní, aplikující základní Cronenbergovská klišé na svou samu o sobě zajímavou a schématicky bohatou myšlenku. Ve své době možná silně nadčasový fyzický horor díky přímému zobrazování tabuizovaných výjevů a jejich symbolicky destruktivních účinků na lidskou psychiku, dnes už poměrně zastaralá prezentace osmdesátkového žánrového hypu s nulovým dopadem na lehce otrlejšího diváka, jejíž nečitelné dění sice stále neztrácí na působivosti, ale nevyužitý potenciál halucinogenního a těžce depresivního námětu je cítit čím dál znatelněji... (14.07.2016)

Bizardní úchylnost, kterou by nenatočil tímto způsobem nikdo jiný než David Cronenberg. Kamera, soundtrack, herci všechno dobře sedí na svém místě, pasuje a skládá dokonalou mozaiku. Hranice mezi halucinací – Videodrome a reálným světem je proklatě tenká, halucinace jsou úderné a přesvědčivě vykreslené, rovněž samozřejmě zahrané. Gore se taky docela povedlo (hlavně ke konci se pěkně rozjíždí, např. vhs mechanika uvnitř břicha, přirostlá zbraň k ruce). I když byl začátek pomalejší, celkově na mě film hodně zapůsobil, jako všechny Cronenbergovi filmy/horory. Originální film 9-/10* (29.04.2008)

Těžce halucinogenní bizarnost jménem Videodrome aneb Strč si videokazetu do břicha a přehrávej svoje halucinace. Cronenbergův styl se nezapře a tímto filmem opět ukazuje, co ho nejvíce zajímá : sex, násilí a perverze. Jeho styl natáčení si musí každý přebrat sám a sám si zvolit cestu, zda se stane jeho fanouškem. Já jsem jeho fanoušek už hodně hodně dlouho. (14.11.2016)

Veľmi osobitá alegória psychickej deformácie a postupnej deštrukcie človeka, zasiahnutého zhliadnutím najväčšieho tabu. Videodrome sa dal sfilmovať na desiatky spôsobov. David Cronenberg si vybral ten jemu najvlastnejší - krvavý, nechutný, fyzicky doslovný. Či už jeho režijný jazyk prijmete alebo nie, jedno nepopriete - film je dráždivý, tajuplný a maximálne nepredvídateľný. Hoci nie až tak pútavý, ako jeho najlepšie kúsky. (23.05.2003)