Kancl

Predstaviteľka Dawn mi prišla dosť nesympatická (duplom v porovnaní s tým, aké zlatíčko je Jenna Fischer), čo je problém, pretože mi to kazilo chémiu medzi ňou a Freemanom (ktorý mi, na druhú stranu, prijde sympatickejší ako John Krasinski). A tiež mi vadilo, že tá love story nie je na tak vážnej úrovni, ako tomu bolo v americkom Office. S výnimkou postavy Davida Brenta prakticky žiadna z tém nie je dostatočne prepracovaná (kvôli stopáži), ale zrovna u toho, z čoho sa v remaku vyklul jeden z najkrajších milostných príbehov televízie, ma to obzvlášť mrzelo. Záver výborný. (20.11.2023)

Jistá dávka invence do sitcomového žánru (pseudodokument), originální hlavní postava a zbytek už je typický britský, suchý humor, který má svá silnější i slabší místa. Kancl není žádná bomba na seriálovém poli, nemá vybroušené gagy, ani geniální dialogy, ale zaujme svým převrácením všední, na první pohled "nudné" atmosféry, hledá v nich absurditu, WTF momenty a zábavné "trapnosti". Drtivou většinu práce odedře sám šéf - je arogantní, samolibý, nedůtklivý, ale vlastně zvrhle sympatický. Tam kde si myslí, že vtipný je, tak není a naopak, je to vynikající šašek a právě je možná trochu škoda, že ostatní postavy, tedy ještě vyjma Garetha, zůstávají daleko v jeho stínu... 7/10 (14.10.2011)

Tak tohle jsem fakticky nečekal, Americká verze mě zoufale nebavila takže jsem čekal co vyleze z tohohle no a já se královsky bavil, s Gervaisem jsem se předtím nesetkal a Freeman je můj oblíbenec takže jsem čekal co bude a ona z toho vyleze takováhle pecka. Prostě paráda humor mi dokonale sednul a bavil jsem se neustále od začátku do konce. (04.06.2011)

KDYBY ZDI MOHLY MLUVIT, ŘEKLY BY SI O VYMALOVÁNÍ. Oceňuju snahu o originalitu, ale tam, kde jsou situace absurdní, nejsou vtipné, jen hrůzné, a tam, kde se očekává normální lidská reakce, se lidi chovají nepřirozeně. A teď si k tomu připočtěte to, že jsou skoro všechny postavy nesympatické. 70%, ale s odřenýma ušima. (26.07.2007)

David Brent je arogantní, sebestředný, sobecký, pokrytecký organismus nápadně podobné člověku a taky důvod, proč Kancl obdivuji a zároveň mám při jeho sledování chuť rozkopat obrazovku. Humor seriálu stojí na jeho neschopnosti povytáhnout si hlavu ze zadku a projevit alespoň špetku vnímavosti vůči tomu, jak věci vidí druzí. V podstatě představuje smutného hrdinu, člověka, kterému nikdo nerozumí, jehož vtipům se kromě vrchního řitního alpinisty Garetha nikdo nesměje, který v životě kromě práce nic nemá. Sympatičtějšími postavami jsou pouze Dawn, která nedokáže opustit svého idiotského přítele, a Tim, který se s postupujícím časem Brentovi stále více podobá, resp. ukazuje, na základě jakých navenek nevinných životních zklamání může vzniknout monstrum Brentova typu. Kancl sází na dost riskantní pseudodokumentární poetiku neobvykle dlouhých záběrů, které jsou často vtipné tím, že postavy přes veškerou snahu naopak vůbec vtipné nejsou. Podobně znamenitě dokázalo s trapností pracovat trio Forman-Papoušek-Passer. Gervais navíc realistického pojetí využívá ke komentování problémů týkajících se nejen práce v korporátu. Pro mne šlo především o vynikající případové studie k tématu toxické maskulinity, kterou Brent ve vší nechutnosti i ubohosti zosobňuje. 90% Zajímavé komentáře: rawen, anderson, Rimsy, lakikaki (19.07.2007)